Facebook
Instagram
YouTube
Xko
|
EN
Account
Zobrazit menu
Menu
Zobrazit menu
Menu
Vše, co jste chtěli vědět
o politických kauzách
Vítejte ve světě nejzávažnějších kauz současné české politiky. Projděte s námi příběhy, které mohou znít neuvěřitelně, ale opravdu se staly. Díky videím, stručným textům a zábavným kvízům se o tom můžete dozvědět více.
Pojďme na to!
Reportal arrow down
Reportal arrow down
Aktuálně

Novinky z RE:Portálu

Chcete proniknout ještě víc do tajů současné politické scény? Zaregistrujte se níže do Sekce pro přihlášené. A pokud chcete udělat ještě něco navíc, zaregistrujte se do kontaktní kampaně. 😎

Vláda a Parlament

Vláda a Parlament


Kauzy malostranské


Co s tím?


poslanecká sněmovna | senát
premiér | politické strany
střet zájmů | korupce

Vláda a Parlament

Vláda a Parlament

Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení. 

(slib člena vlády, Ústava ČR, Hlava III, čl. 69)

 

Parlamentní demokracie

Vláda České republiky stojí podle Ústavy na samém vrcholu výkonné moci. To znamená, že zástupci vlády zodpovídají za každodenní řízení státu i státní správy a uvádějí přijaté zákony v praxi. Nicméně vláda se vždy odpovídá Parlamentu. Ten je hlavním nástrojem občanů pro ovlivňování věcí veřejných. Skládá se ze dvou komor: Poslanecké sněmovny a Senátu.

O tom, jakou vládu budeme mít, rozhodujeme my, občané, v demokratických volbách do Poslanecké sněmovny (dolní komory Parlamentu). Strana nebo koalice stran, která získá většinu hlasů, pak má možnost vládnout. Premiéra a ministry jmenuje do funkce prezident. Vláda pak sestává z premiéra (předsedy vlády), místopředsedů a ministrů. Zbylé strany ve Sněmovně zastávají funkci opozice a kontrolují vládu. Všichni zástupci v Parlamentu společně hlasují o zákonech, kterými se musíme řídit my všichni, včetně členů vlády. Pokud by takový princip neplatil, vláda by měla takřka neomezenou moc. 

Na systému vyvažování moci, vzájemné kontroly a zejména diskuze volených zástupců je založena naše parlamentní demokracie.

 

Volbami to začíná

Podle naší Ústavy je zdrojem veškeré státní moci lid. Být politikem je proto především služba. Služba občanům, kteří si své zástupce zvolili, aby mohli žít důstojně, v bezpečí, v jistotě. Na to by politici neměli nikdy zapomenout, a rozhodně by si neměli brát své voliče jako rukojmí k protlačování vlastních zájmů. Ani politik zvolený většinou nemá právo krást a zneužívat moc. I on musí dodržovat zákony a pravidla. Demokracie totiž není jen vláda většiny, ale zejména také vláda práva. Vláda pravidel a spravedlnosti.

Demokracie je jediný systém, kde každý člen společnosti, i ten, kdo prohrál boj o moc nebo se o něj ani neucházel, má zajištěné právo být dál součástí celku a vyjadřovat se k tomu, jak se s jeho zemí nakládá. Projevuje se to například jako možnost kritizovat mocné bez jakéhokoli strachu a umlčování. Kritika politiků tak není neúctou k volbám, nýbrž naplněním našich základních práv. I po volbách je prostě potřeba, aby každý z nás bedlivě sledoval, koho to vlastně zvolil a zda vše funguje jak má.

 Jak řekl Karel Kryl: V politiky se nevěří, politici se kontrolují.

 

Vláda hnutí ANO

Andrej Babiš po vyhraných parlamentních volbách v roce 2017 nedokázal sestavit většinovou vládu. Proto mu bylo s rukou prezidenta Miloše Zemana umožněno vytvořit vládu menšinového charakteru společně s ČSSD. Důvěru Sněmovny se mu podařilo získat díky hlasům komunistů, což ve zkratce znamená, že naše současná vláda vznikla na základě podpory komunistické strany. Té strany, která zde vládla po 40 let tvrdou rukou totalitního nesvobodného režimu. Ovšem touto skutečností vládní příběh nekončí. Andrej Babiš se v době svého zvolení nacházel v obrovském střetu zájmů, který ve férové politice nemá co dělat a popírá tak veřejný zájem. A co více? Premiér je trestně stíhaný. Nestačí? Je na seznamu agentů StB. Pořád málo? Popíral závažnost epidemie covidu a zasloužil se tak o tisíce ztracených životů. A na závěr? Paktuje se s prezidentem Zemanem, který dokonce uvedl, že v případě potřeby zastaví premiérovo trestní stíhání. 

 

Podívejte se na kauzy  z posledních let a také na to, co s tím můžete dělat.


číst dále

zobrazit méně



Vláda a Parlament
Kauzy malostranské
Co s tím?
Zavřít sekci
Kauzy malostranské

Kauzy malostranské

To, že vláda a parlament má moc udávat směr chodu naší republiky, víme. Stejně tak, že svým jednáním ovlivňuje kvalitu života každého jednoho z nás. Současná vládní garnitura s premiérem Andrejem Babišem, ale zapomíná na to hlavní: že jsou v našich službách! Zvolili jsme si je, aby bylo lépe nám, ne jenom jim a jejich byznysu. Místo toho pokračuje unášení státu ze strany vlády a jejích spojenců v parlamentu. V řadě kauz se ukazuje, že některé státní instituce nejednají ve veřejném zájmu, nýbrž v zájmu konkrétních osob a skupin.

Plejáda problému spojená s Andrejem Babišem je už poměrně bezbřehá. Dotační podvody v Babišových firmách, které potvrdila Evropská komise, střet zájmů sahající až k ovlivňování médií, důkazy o tom, že byl agentem StB, dokonce třeba nedobrovolné odvlečení svého syna Babiše juniora (který byl stíhán v kauze Čapí hnízdo) na Krym, což není zrovna oblíbená destinace pro dovolenou. A tohle všechno je dost možná jen špička ledovce, kterou vidíme díky médiím. 

Problém ale neleží jen na samotné osobě premiéra Andreje Babiše. Celé (jeho) hnutí ANO prorůstá nečestnými praktikami, které smrdí bezohledným prospěchářstvím a lhostejností ke skutečným potřebám občanů. Vedle premiéra byl trestně stíhaný i Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, který je znám svou urputností a schopností prosadit v Parlamentu ty návrhy, které jsou pro hnutí ANO nejvýhodnější. Ať už jde třeba o zákony, které sypou do kapes Babišových koncernů další sumu peněz nebo populistické kroky, které si kupují voliče a slibují jim lepší zítřky. Avšak v dlouhodobém horizontu nemají téměř žádný pozitivní dopad na společnost. 

Nahlédněte pod pokličku zásadních kauz posledních let! 

Proč je Čapí hnízdo podvodem? A jaké důkazy pro to předkládá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)? Jakou roli hraje v Čapáku Babiš junior a proč přišlo seniorovi jako dobrý nápad poslat synka k moři Krym? A jak je vůbec možné, že morální kodex hnutí ANO toleruje trestně stíhané členy? Jak moc je Andrej Babiš agentem StB Burešem? A jak se udavačské praktiky promítají v zaklekávání na podnikatele? Proč bylo pro ANO tak důležité prosadit EET? Jak to, že je Babišova linka na toastový chleba mezinárodní průšvih? A proč si Babišovy firmy tolik libují v dotačních podvodech? Jak moc leží premiérovi v žaludku demonstranti Milionu chvilek? A jak moc prokorupční je moravská odnož hnutí ANO v Brně? Jak to, že jsme v takové vládní krizi, že musí být Poslaneckou sněmovnou navržen zákon na kontrolu střetu zájmů (Lex Babiš)? 


Hlavně se s tím ale nesmíme smířit! Podívejte se, co s tím


číst dále

zobrazit méně


Neproplacené dotace na toastovou linku Penam

Na podzim 2020 Evropská komise rozhodla, že neproplatí dotaci 100 milionů korun na lepší toasty značky Penam - ze svěřenského fonduAgrofert Andreje Babiše. Podmínkou získání dotace byla především inovativnost projektu, kterou podle nezávislých hodnotitelů Evropské komise toastová linka nesplnila. Z tohoto důvodu odmítá Komise dotaci proplatit. Nicméně Agrofert už peníze dostal od státu v období mezi lety 2014-2018. Ve výsledku jsme tak dotaci Agrofertu zaplatili my všichni z vlastních kapes.

Systém evropských dotací totiž funguje na principu předfinancování ze státního rozpočtu, což znamená, že Evropská komise peníze vyplatí ex post jen za předpokladu, že došlo ke splnění všech podmínek. To se v tomto případě jednoduše nestalo.

O jakou inovaci se jednalo?

Inovace spočívá v uvedení tří zcela nových produktů na trh bez konzervačních látek a se sníženým obsahem soli, brání dotaci pro Agrofert české úřady. Odebrání ingrediencí, které do normálního chleba vůbec nepatří, nebo patří jen v omezené míře, tedy Agrofert prezentuje jako inovaci.

Kontroloři Evropské komise ale zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Projekt tak podle nich nebyl inovativní. Je to pouze kvalitativní úprava produktu, který žadatel – a stejně tak i jeho konkurenti – už vyráběl, pokračují kontroloři.

České úřady tak podle Komise výrazně pochybily. Projekt zdravějších toastů bez konzervantů získal v českém dotačním řízení 63 bodů, přičemž minimum bylo 60. Podle nezávislých šetření Evropské komise měl ale obdržet maximálně 30 bodů, čímž by na dotaci nedosáhl. 

Není to zdaleka první případ, kdy české úřady přiřkly Agrofertu evropskou dotaci, na kterou podle podmínek neměl nárok.

A reakce českých úřadů?

Se zjištěním Evropské komise nesouhlasí a snaží se Agrofert bránit. Namísto okamžitého řešení rozjelo Ministerstvo průmyslu a obchodu několikakolovou korespondenční tahanici s evropskými orgány a zatím odmítá peníze po Penamu vymáhat.

Nic na tom nemění ani usnesení Senátu o tom, že by Agrofert měl státní peníze z dotací vrátit. Což koncern v žádném případě udělat nehodlá. Naopak nevylučuje, že se bude bránit soudně. 

Kontext a významné momenty kauzy

  • K tomu, že toastová linka skutečně nebyla inovativní, se vyjádřil i bývalý provozní ředitel Penamu Michal Miksche. V rozhovoru říká, že byl projekt okopírován od pekárny v německém Liekenu, a to i s chybami. Pekárna v Liekenu také spadá pod Agrofert...
  • Dotace na tento projekt vyvolala velkou kritiku mezi konkurenty Agrofertu. Například společnost United Bakeries reagovala tvrzením, že: Výrobek bez konzervantů a se sníženým obsahem soli tady už dávno je. Netřeba ho vyvíjet a už vůbec ne dotovat. 
  • Oznámení Evropské komise o neproplacení dotací bylo součástí zprávy o střetu zájmů premiéra Babiše. S tím souvisí i zpráva OLAF ohledně dotací v kauze Čapí hnízdo.
  • České úřady výrazně odkládaly reakci na zmíněnou zprávu Evropské komise. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) tehdy argumentovala, že dosud neobdržela konečný oficiální překlad. 

Aktivity Milionu chvilek k této kauze

Milion chvilek dlouhodobě upozorňuje na problém neprávem získaných dotací společnosti Agrofert a průběžně reaguje na nová zjištění v této věci.


číst dále

zobrazit méně


(Zmizelý) Andrej Babiš Junior

Tento případ je jedním z článků spletité kauzy kolem farmy Čapí hnízdo. Andrej Babiš Junior (ABJ), syn současného premiéra Andreje Babiše, byl důležitý svědek a zároveň trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo. V době příjmu dotací bylo totiž Čapí hnízdo napsáno na děti Andreje Babiše včetně ABJ. Policisté však ABJ nemohli vyslechnout, neboť v období, kdy policie rozhodla o trestním stíhání premiéra Babiše, jeho syn náhle zmizel. V lednu 2018 napsal ABJ email policii ČR, ve kterém hovoří o tom, že byl unesen na Krym v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Policie následně věc uzavřela aniž by s ABJ mluvila.

V listopadu 2018 došlo v případu zmizení ABJ k velkému průlomu. Reportérům serveru Seznam Zprávy Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi se podařilo ABJ vypátrat v Ženevě. 12. listopadu poté zveřejnili rozhovor s ABJ natočený na skrytou kameru. Vyjádření premiérova syna bylo šokující a poodhalilo další podezřelé skutečnosti v případu Čapího hnízda. Podle ABJ mu otec řekl, že musí zmizet, aby nemohl v kauze vypovídat a následně jej spolupracovník Andreje Babiše Petr Protopopov, který na ABJ kvůli jeho údajně špatnému zdravotnímu stavu dohlížel, unesl na Krym. Zde jej prý proti jeho vůli držel v psychiatrické léčebně. 

Zveřejněný rozhovor vyvolal v České republice bouřlivé reakce. Krátce po reportáži se vyšetřováním údajného únosu ABJ začala znovu zabývat policie a Senát požadoval Babišovu rezignaci. 15. listopadu dorazil reportérům Seznam Zpráv email od ABJ, který obsahoval zprávu: Můj otec lže, chci vypovídat o svém únosu, přeji si být v kontaktu s policií Premiér Babiš označil celou reportáž za hyenismus a 17. listopadu se vydal za synem do Ženevy se slovy: Jedu za ním, abych mu pomohl. Od té doby se ABJ ke kauze dlouho nevyjádřil. 

9. února 2021 byla uzavřena kauza údajného únosu ABJ na Krym. Policie došla k závěru, že se o trestný čin nejednalo. Z policejního dokumentu také vyplývá zásadní informace - během vyšetřování se opět nepodařilo ABJ vyslechnout. Několik dní poté byl zveřejněn nový a opět vcelku znepokojivý rozhovor Seznam Zpráv s ABJ. V něm ABJ překvapuje tím, že si nepřeje, aby byl v jeho kauze kdokoli obviněn, a dodává, že další vyšetřování by bylo jen ztrátou času. Zároveň říká: Mám sobecký zájem, že chci, aby můj otec z toho vyklouzl.. Zároveň dodal, že si cení investigativní práce novinářů Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka. Koncem února státní zástupce Jaroslav Šaroch s posvěcením Nejvyššího žalobce Pavla Zemana ukončil trestní stíhání ABJ ve věci případu Čapí hnízdo.

Faktor zdraví ABJ v případu 

Zdravotní stav ABJ hraje v této kauze velmi důležitou roli. Když hrozilo ABJ a jeho sestře Adrianě Bobekové obvinění v kauze Čapí hnízdo podali jejich právníci omluvu, podle které se ani jeden z nich nemůže účastnit trestního řízení z důvodu vážné a dlouhodobé duševní poruchy. Své tvrzení doplnili lékařskými zprávami.

Policisté však omluvám neuvěřili a označili je za účelové. Oba Babišovy potomky následně v kauze obvinili. Jak je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání, ABJ i Bobeková totiž vykonávali náročná povolání, která by s duševními poruchami nemohli zvládat. ABJ byl pilotem Boeingu zatímco Bobeková aktivně zastávala funkci ve statutárním orgánu Imoby.

Za zmínku stojí, že lékařskou zprávu ABJ sepsala psychiatričkaDita Protopopová z Národního ústavu duševního zdraví, kde byl ABJ jejím pacientem. A ano, jedná se o manželku zmíněného Petra Protopopova, řidiče v Agrofertu a doprovodu ABJ na Krym. Právě jemu následně psychiatrička předala ABJ do péče.

Nelze vynechat, že lékařka má k premiéru Babišovi a jeho hnutí ANO velmi blízko. Když byl Babiš ministrem financí, vybral si ji jako poradkyni ve zdravotnictví a později pracovala v oddělení koncepcí a strategií pod ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO). V roce 2017 za ANO neúspěšně kandidovala do poslanecké sněmovny a o rok později figurovala na kandidátce ANO na post starostky Prahy 8.

 

Aktivity občanské společnosti

Milion chvilek se v kauze angažoval od první chvíle, kdy začaly na světlo vycházet zmíněné informace.


číst dále

zobrazit méně


Michal Karmazin

Čapí hnízdo

Slovní spojení Čapí hnízdo se v českém prostředí už stalo nechvalně známým pojmem. Kauza, v hlavní roli s premiérem Andrejem Babišem, spojená s nejasným a zřejmě protiprávním čerpáním dotací, se vleče už několik let a orientovat se v ní je čím dál těžší. Právě tento případ (který dal vzniknout mnoha dalším kauzám) byl jedním z hlavních impulsů pro vznik spolku Milion chvilek pro demokracii.

Kde je problém?

Vše začalo v roce 2006 výstavbou areálu, který byl projektován jako zázemí pro nadstandardní rekreaci či pořádání soukromých a firemních akcí. 

  • Areál vlastnila firma ZZN Agro Pelhřimov s.r.o. spadající do holdingu Agrofert, která se v roce 2007 přeměnila na akciovou společnost s jediným akcionářem, kterým byla ona sama. 
  • Na začátku roku 2008 se firma přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo, a od této proměny fungovala s anonymními majiteli. Andrej Babiš později uvedl, že akcie vlastnily jeho dvě děti a bratr jeho ženy, který akcie držel pro Babišovy dvě nezletilé děti a Babišovu partnerku. 
  • Ve stejném období si firma zažádala na stavbu o dotace určené pro malé a střední podniky. Tuto podmínku ale nesplňovala – sama sice byla malou/střední firmou, ale jelikož spadala pod holding Agrofert (velkou firmu), nárok na podporu tím ztrácela. I přesto však byla firmě dotace ve výši 50 milionů korun z evropských fondů nakonec vyplacena. 
  • Po uplynutí pěti let byla Farma Čapí hnízdo převedena oficiálně zpět pod Agrofert
  • K podání vysvětlení byly v rámci vyšetřování předvolány obě Babišovy (zletilé) děti. Obě se však odvolaly na duševní poruchy, což doložily i lékařskými posudky, a výslechů se nakonec nezúčastnily. 
  • V době, kdy byly děti Andreje Babiše trestně stíhány a měly být předvolány k výslechu, byl syn premiéra Andrej Babiš junior (ABJ) dle jeho vlastních slov nedobrovolně odvlečen na Krym. 

Podle zprávy Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) Farma Čapí hnízdo nebyla středním nebo malým podnikem podle evropských zákonů a neměla tak nárok na dotaci. Dále úřad zjistil, že představitelé Farmy Čapí hnízdo uvedli při žádosti o dotaci nepravdivé informace.

Trestně stíhaný premiér

Andrej Babiš byl společně s tehdejším místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem poprvé vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání v roce 2017. Mezitím bylo trestní stíhání jednou přerušeno, nicméně v současné době je premiér Babiš stále trestně stíhán a to z rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Vyšetřování se ale stále protahuje a Andrej Babiš svou vinu ustavičně popírá. 

 

Výroky Andreje Babiše ke kauze Čapí hnízdo 

  • 2010: odmítá, že by Farmu Čapí hnízdo vlastnil
  • 2013: s Čapím hnízdem nemám nic společného… nevím, komu to patří
  • 2015: u příležitosti premiéry filmu Matrix AB Myslím, že to je nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel.
  • 13.03.2016: Nemám s tím nic společného. Je to kampaň.
  • 23.3.2016: v Poslanecké sněmovně Andrej Babiš uvádí, že firmu vlastnily jeho dvě zletilé děti a bratr jeho ženy
  • 2018: označení vyšetřování za politickou kauzu a komplot organizovaný mafií
  • 2018: Nikdy neodstoupím, nikdy! Nech si to všichni zapamatují.

 

A jak se tento případ dotýká nás všech? Vcelku zásadně. Na základě vyšetřování OLAF došlo k neoprávněnému získání dotace a úřad tak doporučil vyjmout firmu z evropského financování. Jednoduše řečeno: pokud příslušné státní orgány nebudou vymáhat navrácení částky, zaplatí ji čeští daňoví poplatníci. Vzhledem k tomu, že sám Andrej Babiš jakékoliv provinění popírá, je dost možné, že tento nehorázný účet bude skutečně vystaven každému z nás.

 

Aktivity občanské společnosti

Milion chvilek uspořádal 4. září 2019 protestní akci Stejný metr pro všechny, pokračoval velkou demonstrací na Letné 16. listopadu. Po obnovení stíhání proběhla další série protestů v prosinci, jejichž hlavním požadavkem byla premiérova demise.

Nezapomínejme na to, že mít trestně stíhaného premiéra se nemůže stát normou, se kterou bychom se měli smířit.


číst dále

zobrazit méně


O co šlo v kauze Čapí hnízdo?

ilegální migraci ptactva
enviromentální katastrofu
zneužití dotací

Zpráva OLAF

Zpráva OLAF, která dorazila do ČR na začátku roku 2018, shrnuje výsledek šetření ohledně oprávněnosti evropské dotace pro projekt Farma Čapí hnízdo. Zpráva byla také použita jako jeden z důkazů v trestním stíhání Andreje Babiše kvůli dotačnímu podvodu. OLAF, tedy Evropský úřad pro boj proti podvodům, podléhá Evropské komisi. Jeho cílem je odhalovat zneužívání evropských peněz, daňové úniky a další podvody, které souvisí s financemi EU.

Andrej Babiš je prvním premiérem ze zemí EU, kterého OLAF vyšetřoval. O možném zneužití evropských fondů byl úřad informován anonymním zdrojem 25. listopadu 2015, šetření bylo zahájeno 26. ledna 2016. Vyšetřovatelé ve zprávě konstatují, že našli důkazy, které skutečně svědčí o podvodu a zpronevěře peněz z fondů EU. Škoda byla odhadnuta na téměř 42,5 milionu korun. 

Odborníci z OLAFu došli k závěru, že propojení mezi podniky Farma Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. bylo příliš velké na to, aby na ně bylo možné pohlížet jako na dva nezávislé subjekty. Farma Čapí hnízdo tudíž nebyla středním nebo malým podnikem podle evropských zákonů a neměla tak nárok na dotaci. Dále zjistili, že představitelé Farmy Čapí hnízdo uvedli při žádosti o dotaci nepravdivé informace, vytkli jim také nedostatečnou transparentnost. Na konci zmínili možnost zahájení trestního řízení:Tato porušení můžou představovat podklad pro soudní řízení na základě příslušných ustanovení českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškození finančních zájmů EU.

Zpráva byla zaslána ministerstvu financí, které ji však odmítlo zveřejnit. Hospodářským novinám a serveru Aktuálně.cz se ji i přes to podařilo získat a přeložit. V březnu 2021 Městský soud v Praze rozhodl, že neposkytnutí zprávy veřejnosti bylo ze strany ministerstva nezákonné. OLAF totiž není orgánem činným v trestním řízení a tak by zveřejnění jeho zprávy další vyšetřování nijak nenarušilo. Její poskytnutí naopak bylo ve veřejném zájmu. 

Mluvčí Agrofertu po přijetí zprávy řekl, že evropská dotace byla udělena v souladu s pravidly a že OLAF při vyšetřování podlehl politickému tlaku. Premiér Babiš už téměř tradičně zopakoval, že jde o vykonstruovanou kampaň proti jeho osobě. 

Ministerstvo financí Farmu Čapí hnízdo nakonec vyjmulo z evropského financování, OLAF se jí proto přestal dále zabývat. Na dořešení celé kauzy dotačního podvodu ale stále čekáme. Závěry OLAFu jsou totiž pouze doporučující a nemohou nahradit činnost českých justičních orgánů. Jenom ty mohou rozhodnout, zda došlo k trestnému činu či nikoliv.


číst dále

zobrazit méně


Babiš agentem StB

Celkem šest let se Andrej Babiš soudil se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o tom, jestli byl ve spisech oprávněně evidován jako spolupracovník StB. Na konci ledna 2018 tento spor prohrál. O téměř rok později ale slovenský ústavní soud případ znovu otevřel.

Podle ÚPN se Babiš pod přezdívkou Bureš objevoval ve 13 spisech. StB byla tajnou policií za dob totalitního režimu a je nechvalně známá svými brutálními taktikami potírání politických oponentů včetně udávání, vydírání či psychického a fyzického mučení. Od roku 1980 v nich byl veden jako důvěrník právě i Andrej Babiš, od roku 1982 už ve spisech figuroval jako agent. Toto tvrzení předseda vlády několikrát odmítl, s StB prý nikdy nespolupracoval: Je to jedna z mnoha vykonstruovaných kauz, kterou na mě mí nepřátelé a lidé, kterým se nehodím, připravili. 

Babiš podal první žalobu v roce 2012, v době, kdy začínal v politice. Spor postupně prošel celou slovenskou soudní soustavou, tedy okresním, krajským i nejvyšší soudem. Všechny tyto soudy rozhodly, že Babiš byl ve spisech jako agent StB veden neoprávněně. S tím se ÚPN nesmířil a celou záležitost dostal až ke slovenskému ústavnímu soudu. Ten podané stížnosti vyhověl, zrušil všechny předchozí verdikty a případ vrátil krajskému soudu v Bratislavě. 

Série Babišových pokusů o vyvrácení rozsudku

Jedním z hlavních problémů podle ústavního soudu byla nedůvěryhodnost svědků. Většinu z nich totiž představovali dřívější příslušníci StB. Právě na jejich svědectvích se přitom Babišova žaloba zakládala. Tito bývalí důstojníci u soudu tvrdili, že si celého agenta Bureše vymysleli, což působí přinejmenším podivně. Navíc žalovanou stranou neměl být ÚPN, protože za svazky neodpovídá, pouze je spravuje. V novém líčení v lednu 2018 proto krajský soud Babišovu žalobu zamítl. O dva měsíce později se Babiš pokusil podat dovolání k nejvyššímu soudu, ten ho ale odmítl. V červnu 2018 se rozhodl obrátit se na Evropský soud pro lidská práva a žalovat Slovensko. Tento soud Babišovu žalobu v listopadu téhož roku také odmítl. Premiér přesto tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval a celá kauza je podle něj smyšlený nesmysl.

Ke konci roku 2019 byl případ přece jen znovu otevřen když slovenský ústavní soud vyhověl Babišově stížnosti na postup krajského soudu (z ledna 2018). Ten sice řekl, že Babiš nemůže žalovat ÚPN, nesdělil však, koho by žalovat měl. Tím bylo porušeno právo na spravedlivý proces a kauza proto musí být znovu projednána. 

Faktem zůstává, že premiér Andrej Babiš je ve svazcích StB dál veden jako agent Bureš, dokud nebude rozhodnuto jinak. Jak se tam jeho jméno objevilo zatím oficiálně nevíme, ovšem (stejně jako již tolikrát) se Andrej Babiš snaží všemi možnými cestami své provinění vyvrátit. Spor se táhne už několik let a postupně mizí jakékoliv rozumné důvody, které by snad říkaly, že by se český premiér stal agentem StB jakýmsi nedopatřením. 


číst dále

zobrazit méně


Jaké bylo krycí jméno Andreje Babiše?

Sorryjako
Bureš
Slowak

Zaklekávání na podnikatele

S nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí v roce 2014 prudce vzrostl počet zajišťovacích příkazů na majetek a účty firem, které finanční správa podezírala, že by v budoucnu mohly mít problém s placením daní. Stát si od těchto společností předem zajistil peníze, s tím, že jim může zmrazit účty a znemožnit další podnikání. S rostoucím počtem zajišťovacích příkazů přibylo také žalob podnikatelů na stát. Podle statistik finanční správy ve 30 % případů byly příkazy z rozhodnutí soudu zrušeny jako neoprávněné. K tomu však dochází až zpětně, zajištěné prostředky tak zůstávají finančnímu úřadu i roky, což má pro firmy fatální následky, které mohou vést až jejich likvidaci. 

Finanční správa tímto způsobem v roce 2016 zaklekla třeba na Petra Hoška a jeho společnost Hopr Trade: Zaměstnanci mi volali, šéfe, vraťte se, jsou tady ozbrojení zakuklenci, celníci, finanční správa, popisuje den, kdy na jeho firmu dopadly zajišťovací příkazy. Vrazili sem a začali si brát klíče k náklaďákům, osobákům, vysokozdvižným vozíkům. Volat odtahovky, aby nás zbavili věcí a my nemohli podnikat. Ze dne na den tak podnikatel přišel o veškeré finanční zdroje, byl nucen propustit většinu zaměstnanců a rozprodat vybavení. Stát mu svým neoprávněným zásahem způsobil škody ve stovkách milionů korun. V případě náhrady škody leží důkazní břemeno na samotných podnikatelích, což pro postižené firmy může znamenat nekonečný boj.

Daňové peklo podle Babiše a Schillerové

Celospolečenskou diskusi o výběru daní v Česku za éry Andreje Babiše a později také Aleny Schillerové, odstartovala série reportáží Ve stínu daňového pekla, kterou přinesla redakce Seznam Zprávy. Finanční úřady musí plnit kvóty na uvalené zajišťovací příkazy a dražby zabaveného majetku, podle toho jsou pak jednotlivé úřady hodnoceny. Tato informace zazněla v červnu 2020 z úst vedoucí vymáhacího oddělení ve Valašském Meziříčí Taťány Zmydlené. Její svědectví bylo prvním přímým potvrzením toho, co finanční správa a ministerstvo financí do té doby popíraly.

Andrej Babiš staví výběr daní mezi hlavní priority státu. Dalším příkladem je třeba jeho elektronická evidence tržeb. V kontextu toho, že sám premiér Babiš je podezřelý z daňových úniků, se jeví jeho důraz na správný výběr daní až absurdně. 


číst dále

zobrazit méně


EET

EET neboli Elektronická evidence tržeb (způsob evidence tržeb, při které jsou údaje o transakcích obchodníka přes internet odesílány státní správě) je v ČR postupně spouštěna od konce roku 2016. Po celou dobu její existence ji provází kontroverze a diskuse o její užitečnosti.

Od zavedení EET si ministerstvo financí, kterému v té době šéfoval Andrej Babiš, slibovalo narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení příjmů státního rozpočtu. Babiš v roce 2015 dokonce vyhrožoval, že pokud EET nebude schválena, bude muset zvýšit daně. Nakonec si prosadil svou, a tak od prosince 2016 funguje EET pro ubytovací a stravovací služby, od března 2017 i pro velkoobchod a maloobchod. Poté ale další rozšiřování EET (na řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty) přerušil Ústavní soud. Ten rozhodl, že je nejprve potřeba zvážit dopady elektronické evidence na různé skupiny podnikatelů. Aktuálně je třetí a čtvrtá fáze EET kvůli pandemii koronaviru odložena až do roku 2022.

Proč je EET problematická?

Celému projektu EET byla vytýkána neprofesionalita a nepřipravenost. Její zavedení silně kritizovala např. Asociace podnikatelů a manažerů. Podle ní EET podnikatelské prostředí nenarovná, naopak pomůže velkým podnikům zlikvidovat ty menší, a navíc nepřiměřeně zvýší politickou a úřední kontrolu nad podnikatelským sektorem. Ostatně sám Andrej Babiš se v roce 2013 vyjádřil, že „malé firmy jsou naprd“. A stále nesmíme zapomínat, že je Babiš zakladatelem (a de facto dodnes ovládající osobou) Agrofertu, jednoho z největších koncernů v Česku.

Podle opozice EET narušuje mimo jiné i právo na ochranu soukromí, protože při ní dochází k plošnému sběru dat, aniž by existovala dostatečná záruka proti jejich zneužití. Také postihy za neplnění EET jsou často nepoměrné, rozruch vzbudil třeba případ trafiky, která nevystavila účtenku na 15 korun a dostala pokutu 15 000 korun. Kvůli nákladům na EET museli někteří menší podnikatelé zdražit nebo svůj provoz rovnou ukončit. Finanční správa má přitom podle odborníků dostatek informací o činnosti podnikatelů i bez EET, např. prostřednictvím kontrolních hlášení k DPH.

Práskni toho, kdo ti nedal účtenku

Další kontroverzi vyvolala udavačská webová stránka, na kterou lidé mohli nahlašovat podniky, které jim nevydaly účtenku. Udání bylo navíc možné vkládat anonymně, což z webu udělalo prostředek konkurenčního boje, kde se podnikatelé často bezdůvodně nahlašovali navzájem. Po negativních reakcích byla stránka zrušena, do té doby na ní ale přišlo kolem dvou tisíc oznámení. 

Dodnes není jasné, zda EET nepáchá víc škody než užitku. Podle některých politiků jde spíš o buzeraci podnikatelů a živnostníků a jejich zbytečné zatěžování. Mezitím si Andrej Babiš ani není schopen zamést před vlastním prahem a vytváří sám nerovnost v podnikání svým střetem zájmů.


číst dále

zobrazit méně


Pomluva o placených demonstrantech

Hlavními aktéry této kauzy jsou premiér Andrej Babiš a Jana Filipová - žena, která se v létě 2018 účastnila protivládní demonstrace. Ta byla svolána kvůli avizované podpoře komunistů při získání důvěry současné vlády. Po těchto protestech Andrej Babiš pronesl nepravdivý výrok, který výrazně rezonoval ve veřejném prostoru. Uvedl, že demonstranti na protestech proti jeho vládě byli zaplacení. 

Babiš údajně citoval svého stranického kolegu, poslance Pavla Růžičku, který tvrdil, že po demonstraci před Sněmovnou od jedné protestující slyšel: Transparenty dejte do auta a do druhého si běžte k Hance pro peníze. Podle oné protestující ale byla řeč o penězích na případnou pokutu pro demonstranta, kterého legitimovala policie. Navzdory tomuto vysvětlení premiér tuto teorii dále rozvíjel. Tvrdí, že proti němu protestují stále stejní lidi, a navíc nevěří tomu, že by někdo obětoval 16 hodin demonstraci, za kterou nic nedostane. Podle jeho slov tam nějaká motivace bude. 

Lživou informaci se Andrej Babiš nezdráhal šířit opětovně a ve velmi sledovaných médiích. Konkrétně na televizi Nova nebo na TV Barrandov, kde prohlásil, že demonstranti, kteří ho vypískali 21. srpna před Českým rozhlasem, jsou političtí odpůrci na objednávku. 

Žaloba na premiéra za jeho výroky

Demonstranti se proti tomuto tvrzení výrazně ohradili tímto: Jana Filipová na premiéra dokonce podala žalobu a pomluvu označila za zásah do svých práv. Okresní soud Praha-západ na podzim 2019 rozhodl v její prospěch a Babišovi přikázal, aby se za svá tvrzení omluvil, protože je nebyl schopen nijak doložit. Rozhodnutí soud odůvodnil tím, že premiér je veřejně činná osoba, a proto nemůže jen tak lhát ve veřejném prostoru. Babiš se proti rozhodnutí odvolal, protože podle svých slov jen sděloval svůj určitý názor.

V září 2020 středočeský krajský soud Babišovu odvolání vyhověl a premiér se za svůj lživý výrok omlouvat nemusí. Jana Filipová podle soudu dostatečně neprokázala, že konkrétně její osobu premiér svými výroky poškodil. Také Babišova slova několikrát sama vyvrátila v médiích, což soud považoval za dostatečnou satisfakci. JanaFilipová s rozhodnutím soudu nesouhlasí a uvedla, že plánuje podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Milion chvilek a Jana Filipová 

Pomluvy výrazně ovlivnily pohled některé části veřejnosti na účastníky demonstrací Milionu chvilek. Pomlouvačné výroky začaly ve společnosti živě kolovat a řada lidí jim uvěřila. Někteří z nich byli (a stále jsou) přesvědčeni, že všichni demonstranti proti vládě jsou zaplacení - což není pravda. Právě proto byl krok naší příznivkyně Jany Filipové neuvěřitelně důležitý. Nebála se ozvat, když se premiér rozhodl lhát a dehonestovat ty, kteří s ním veřejně nesouhlasí. Takové jednání, které Jana Filipová předvedla, je pro všechny obrovskou inspirací a nadějí.

ANO mění morální kodex

Na jaře 2017 došlo k zásadní změně v morálním kodexu hnutí ANO. Konkrétně šlo o bod, který se týká trestního stíhání reprezentantů strany. Starší verze kodexu trvala na tom, že pokud člen strany čelí trestnímu stíhání, musí se vzdát mandátu, funkce i členství v hnutí ANO. Nové znění hovoří o rezignaci až v případě obžaloby z trestného činu a stanutí před soudem.

Podle oficiální verze tiskového mluvčí ANO ke zmírnění kodexu došlo na žádost regionů. Konkrétně uvedl, že: Předkladatelé argumentovali tím, že trestní stíhání je často zastaveno bez podání obžaloby a je v něm teprve prověřováno podezření ze spáchání trestného činu, které se vůbec nemusí ukázat jako podložené.

Změkčení kodexu však budí dojem, že se nejedná o změnu náhodnou, nýbrž o přípravu na obvinění, která měla padnout v kauze Čapí hnízdo. ANO tak čelilo kritice, že svůj kodex upravilo na míru Babišovi a Faltýnkovi, kteří byli tou dobou trestně stíháni. Bez úpravy morálního kodexu by se tedy museli vzdát mandátu, veřejné funkce a členství v hnutí ANO. Navíc by pak ani nemohli kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách, což by mělo pro celé hnutí fatální následky. 

Je třeba se pozastavit také nad tím, že tato změna je v naprostém rozporu s volebním programem hnutí ANO z roku 2013, který se vztahoval k dotčenému volebnímu období. Hnutí v něm volalo po zrušení imunity poslanců a senátorů. Kromě ústních projevů ve sněmovně a hlasování, by tak byli stíháni úplně stejně jako jakýkoliv jiný občan. O čtyři roky později, však závazky očividně přehodnotili. A to zrovna ve chvíli, kdy čelil zakladatel hnutí Andrej Babiš podezřením, že se dopustil daňových úniků. 

Morální kodex se tak stal dalším z mnoha prázdných slibů protikorupčního hnutí. Také při pohledu na ostatní body kodexu je jasné, že na jeho dodržování si hnutí příliš nepotrpí. Až absurdně působí například bod číslo čtyři, který označuje střet zájmů jako nepřípustný. Babiš však ve střetu zájmů byl už jako ministr financí, když zároveň jako vlastník Agrofertu pobíral evropské dotace. Babiš byl sice v minulosti donucen svůj majetek formálně převést do svěřenských fondů, o jeho vlivu na firmy se však vedou spory dodnes.


číst dále

zobrazit méně


Kterým lidem pomohla změna morálního kodexu hnutí Ano?

Babiš a Faltýnek
Roll a Zévl
voličům hnutí ANO

Agrofert a nelegálně vyplacené dotace

Nelegální vyplácení dotací firmám ze svěřenských fondů Andreje Babiše jsou klasickým případem jevu, který nazýváme Unesený stát. Znamená to, že veřejné instituce nejednají ve veřejném zájmu, nýbrž v zájmu úzké skupiny nebo jednotlivce. V českém případě přímo v zájmu premiéra. Jednou z částí této chobotnice je nelegální vyplácení dotací holdingu Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše.

Ačkoliv Andrej Babiš a jeho okolí opakovaně tvrdí, že není ve střetu zájmů, podle závěrečného auditu Evropské komise z listopadu 2020, je opak pravdou. Komise jednoznačně říká, že Babiš stále ovládá Agrofert a profituje z jeho zisků. Tím porušuje Zákon o střetu zájmů a Agrofert tak musí vrátit veškeré dotace, které obdržel od schválení zákona, tedy od února 2017. Mělo by jít o částku vyšší než 200 milionů Kč. Česká vláda ale závěry auditu odmítá a nehodlá v blízké době peníze po Agrofertu vymáhat. Ve výsledku tak zatím evropské dotace Agrofertu platíme my, daňoví poplatníci.

Od doby, co se stal Andrej Babiš premiérem, získal Agrofert na dotacích a veřejných zakázkách přes 20 miliard Kč (údaje k lednu 2021). To je v přepočtu na občana zhruba 2 000 Kč, které za něj bude platit každý z nás.

 

Agrofert a Státní zemědělský intervenční fond

Problematiku přerozdělování státních dotací lze velmi dobře ilustrovat na případu Státního zemědělského intervenčního fondu (dále SZIF). SZIF je hlavním distributorem dotací do zemědělství v ČR. Podle zjištění Nadačního fondu proti korupci hned 3 z 5 členů dozorčí komise SZIF mají přímé vazby na holding Agrofert. Zároveň došlo v SZIF začátkem roku 2020 k výrazné změně, když získal formální nezávislost na ministerstvu zemědělství. Podle vlastního právního výkladu se tak na SZIF již nevztahuje Zákon o střetu zájmů, z jehož porušování je podezřelý Andrej Babiš. To znamená, že Agrofert z Babišova svěřenského fondu skrze členy dozorčí komise SZIF de facto ovládá tok zemědělských dotací v ČR.

  

Příklady kauz nelegálních dotací Agrofertu

Asi nejznámějším případem (údajně) nelegální dotace pro Agrofert je rozsáhlá kauza Čapí hnízdo. Základním kamenem kauzy je podezření, že v roce 2008 obří koncern Agrofert neprávem získal dotace pro malé až střední podniky ve výši 50 milionů korun. Mělo se tak stát využitím malého podniku Farma Čapí hnízdo, který ale spadal do holdingu Agrofert. O této kauze hovoří i zpráva OLAF Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

Z podobného postupu je Agrofert obviňován při žádosti o dotaci na školení zaměstnanců své firmy Synthesia. Za účelem zvýhodnění se v soutěži žádala Syntehsia o dotaci společně s malou firmou Zámečnictví Šejvl. Dotaci na 1,8 milionů korun následně obdržela. Zámečnictví Šejvl z ní ale inkasovalo pouhopouhých 10 000 Kč.

V kauze dotací na toustovou linku Penam je Agrofert obviněn z toho, že získal příspěvek na 100 milionů Kč, přestože nesplnil podmínky. Hlavním kritériem pro získání dotace totiž byla inovativnost projektu. Evropské úřady ale na lepších toustech Penamu nic inovativního neshledaly a žádost zamítly. Jenže České úřady mezitím Agrofertu dotaci už dříve vyplatily.

Nelze vynechat kauzu z ledna 2021 týkající se Agrofertu a státní firmy Čepro. Zde se jedná o problém nevypsání veřejné soutěže. Za poslední čtyři roky nakoupil Čepro od Agrofertu palivo za zhruba 5 miliard korun. Na zakázky ale nebyla vypsána veřejná soutěž, což je podle právníků v rozporu s protikorupčním zákonem. 

Kontext a významné momenty kauzy

 

Nenechme si vyluxovat stát

V lednu 2021 proběhl před budovou ministerstva zemědělství happening Nenechme si vyluxovat stát. Jeho součástí byl i tzv. lux Babiš, dokonalý mechanismus, který pro svůj soukromý záměr vysává Českou republiku a její občany. 

Milion chvilek také zaslal dopis předsedkyni výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu Monice Hohlmayerové a eurokomisařkám Margarethe Vestagerové a Elise Ferreirové. V něm Milion chvilek požaduje, aby Evropská komise veřejnost transparentně seznámila s výsledky auditu o střetu zájmů a zaujala jasné veřejné stanovisko.


číst dále

zobrazit méně


Novela zákona o střetu zájmů aneb „Lex Babiš“

Novela zákona o střetu zájmů byla schválena za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2016 a následně v roce 2017. Její hlavní myšlenka spočívá v tom, že firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl členové vlády, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Nové ustanovení také říká, že veřejní činitelé (po nadcházejících volbách 2017), nemohou vlastnit rozhlas, televizi nebo periodický tisk. 

Novela vznikla z jednoduchého důvodu – bránit zneužívání politické moci k soukromému zisku. Zároveň měla nepochybnou spojitost s tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a jeho koncernem Agrofert, pod který spadalo i mediální vydavatelství MAFRA (MF Dnes, Lidové noviny a další). V souvislosti s tím začala média novele přezdívat Lex Babiš. Sám Babiš to bral jako jeden z důkazů, že novela má za cíl dostat ho z politiky, a posiloval tak svůj oblíbený mediální obraz obětního beránka. Novela zákona o střetu zájmů se však týkala všech politiků - jak současných, tak budoucích. Ke konečnému potvrzení novely nakonec došlo až z rozhodnutí Ústavního soudu v únoru 2020. 

Ze Sněmovny až k Ústavnímu soudu

Cesta novely od prvního schválení v roce 2016 až ke konečnému potvrzení Ústavním soudem v roce 2020 byla velmi křivolaká. Nejprve ji vetoval prezident Zeman. Poslanci jej ale v lednu 2017 přehlasovali absolutní většinou. Pro byli i členové vládních stran, což bral Babiš od Sobotky a dalších jako podraz. Následně Zeman podal proti novele stížnost u Ústavního soudu, k níž se krátce na to připojili i poslanci ANO a Úsvitu. Ústavní soud o věci opakovaně jednal a v únoru 2020 odmítl stížnosti Zemana i zmíněných poslanců, tím pádem potvrdil platnost této novely. Zpráva soudu také obsahuje toto důležité sdělení: Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence.

Jurečkova farma a Babišův svěřenský fond

Jakmile tedy začala novela v roce 2017 platit, museli se tehdejší ministři zbavit části svých majetků, například převodem na osobu blízkou. Tím vyřešil situaci tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka, když přepsal farmu na manželku a všech dotací se prý zřekl.

Andrej Babiš se s novelou vypořádal tak, že převedl své koncerny Agrofert a SynBiol do svěřenského fondu, aby mohly firmy dále dotace pobírat. Přestal tak být jejich vlastníkem, čímž splnil zákon. V radě fondu však sedí například jeho manželka nebo Babišův právník (přehled osob ve fondu). Díky tomu může Babiš nadále firmy ovládat, což se velmi pravděpodobně děje. Babiš je tedy nadále v jasném střetu zájmů. Potvrzuje to i konečné znění auditu Evropské komise z roku 2020. S tím ovšem nesouhlasíministryně spravedlnosti Marie Benešová, podle které Babiš převodem do fondů splnil zákon. Jiný problém ve věci nevidí...

Kontext a významné momenty kauzy

  • Novela zákona o střetu zájmů je v očích mnoha právníků naprosto nedostatečná a původně měla být o dost přísnější. Podle prvních verzí novely nesměli členové vlády firmy vlastnit ani je ovládat. Tato část novely o zákazu ovládání firem, ale byla následně vypuštěna. Převládl strach, že by šlo o příliš hluboký zásah do vlastnických práv... Podle exposlance Plíška, který byl tenkrát přímo u zrodu novely, však Babiš zákon i přesto porušuje, jak dokazuje i závěr auditu Evropské komise. 
  • O děravosti novely svědčí i případ bývalého senátora Ivo Valenty. Ten je mimo jiné vysokým podílníkem společnosti Our Media, pod kterou spadá například Praha TV či Parlamentní listy. Senátní imunitní výbor však dospěl k závěru, že zákaz vlastnění médií se na Valentu nevztahuje, neboť se senátorem stal ještě před přijetím přísnějších pravidel. 

Aktivity občanské společnosti

Milion chvilek dlouhodobě upozorňuje na střety zájmů. V těch se opakovaně objevuje především Andrej Babiš.

  • V tomto příspěvku z prosince 2020 Milion chvilek informuje o závěrech auditu Evropské komise k Babišově střetu zájmů.
  • V lednu 2021 uspořádal Milion chvilek Debatu o střetu zájmů

číst dále

zobrazit méně


Státní rozpočet 2021

Poslanecká sněmovna 18. prosince 2020 schválila rozpočet pro následující rok se schodkem 320 miliard korun. To byl historicky nejvyšší plánovaný rozpočet. K jeho schválení však došlo doslova na poslední chvíli, ministerstvo financí se dokonce připravovalo na rozpočtové provizorium, pokud by nebyl rozpočet schválen včas. Neveselý rekord ve výši deficitního státního rozpočtu se však podařilo ještě překonat. Již v únoru došlo k navýšení schodku na 500 miliard, a to za podpory vládní koalice spolu s KSČM. Tvorbu finančního plánu i jeho samotné schvalování provázelo několik nestandardních situací.

Zrušení superhrubé mzdy

Navzdory rekordním deficitům v rozpočtu se vláda Andreje Babiše rozhodla, že je nastala nejvýhodnější doba na zrušení superhrubé mzdy. Koaliční partneři (ANO a ČSSD) se ale ani nedokázali dohodnout na nové podobně daní z příjmu, a tak premiér i vicepremiér podali rozdílné návrhy. Nakonec byla s podporou hlasů poslanců ANO, ODS a SPD spolu s jednotlivci z dalších uskupení schválena verze premiéra Andreje Babiše určující dvě sazby daně z příjmů na 15% a 23% (vyšší sazba platí pro příjmy nad 140 tisíc). Návrh byl přijat v senátní podobě, která zároveň navyšuje slevy na poplatníka. Tato verze připraví státní kasu o cca 88 miliard, z toho přibližně 30 miliard vypadne z příjmů krajům a obcím. S tímto výpadkem však nepočítala první schválená verze státního deficitu ve výši 320 miliard. Dle výpočtů Národní rozpočtové rady si domácnosti s nižšími příjmy polepší zhruba o 180 korun měsíčně, vedle toho ty s vysokými i o 5600 korun, čili pro nízkopříjmové občany znamená zrušení superhrubé mzdy pouze mizivé zlepšení finanční situace.

10 miliard z/do obrany

Dalším sporným bodem byla podmínka KSČM ke schválení rozpočtu vyřazení 10 miliard z rozpočtu resortu obrany a přesunout je do rozpočtové rezervy. Jejich argument byl, že tak peníze vrací lidem. Vláda přesun 10 miliard nakonec uskutečnila, a to i přes dlouhodobé deklarace, že chtějí postupně naplnit závazek vůči Severoatlantické alianci (NATO), i přes argumenty, že právě vojáci pomáhali jak v logistice, testování, tak s péči o pacienty. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) několikrát nadnesl možnost, že pokud k přesunu dojde či pokud nedojde k navrácení celé částky obraně, rezignuje. První polovinu částky však armáda získala již koncem ledna. Tu druhou na konci března. To je také jeden z argumentů pro KSČM pro vypovězení toleranční dohody vládě.

ČNB

Premiér Andrej Babiš se po schůzce v Lánech s prezidentem Zemanem, která proběhla v březnu vyjádřil, že by Česká národní banka měla přispět do státního rozpočtu dle vzoru Švýcarska či Německa. Proti návrhu se však vyjádřil i přímo její guvernér Jiří Rusnok. ČNB sice dva poslední roky hospodařila s přebytkem, ten však musí být využit k pokrytí ztrát z let minulých. ČNB upozorňuje, že jejím cílem je cenová a finanční stabilita, nikoli zisk. Touto cestou tedy premiér rekordní zadlužení vlády neumenší.

Dluhová brzda

Dluhová brzda je nástroj, ke kterému se musí přistoupit, jakmile státní dluh překročí hranici 55% HDP. Následně musí vláda schválit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Ještě před začátkem pandemie odborníci očekávali, že na dluhovou brzdu narazíme kolem roku 2045. Nyní propočty Národní rozpočtové rady očekávají, že se k dluhové brzdě dostaneme již v roce 2024. Zároveň panuje odborná shoda, že by nemuselo stačit pouze stlačení výdaje, ale bude třeba zvýšit i příjmovou složku. Dané situaci nepřispívá právě zrušení superhrubé mzdy.

Na ekonomické otázky upozorňujeme i v sekci #PtámeSeVlády. Informovali jsme o okolnostech schválení (ne)rozpočtu, i o jeho rekordním navýšení. Kolik peněz z rekordního zadlužení doopravdy šlo na boj s epidemií a další fakta představujeme zde.

Kauza Stoka

Od jara roku 2019 brněnskou buňkou ANO otřásala tzv. kauza Stoka. Policie ČR vyšetřuje korupci a ovlivňování tendrů veřejných zakázek, k čemuž mělo docházet mezi lety 2014 až 2019. Důležitou postavou úplatkářské kauzy a pojítkem mezi jednotlivými větvemi případu je bývalý místostarosta a radní Brna-střed Jiří Švachula (dříve ANO), který byl dle vyšetřovatelů součástí korupčního systému a ovlivnil několik zakázek, a to v brněnských městských firmách i na antimonopolním úřadu.

Na kauzu jsou napojeni i Jaroslav Faltýnek (ANO) a jeho syn Jiří Faltýnek (ANO). Oba s Jiřím Švachulou udržovali blízký vztah, což ovšem Jaroslav Faltýnek popírá. V případu jsou policií vedeni jako podezřelí, nikoli obvinění, jelikož o nich mluví pouze jiní obžalovaní mezi sebou a policii se nikdy nepodařilo zachytit rozhovor mezi obžalovanými a jedním z rodiny Faltýnků. Jaroslav Faltýnek byl v té době ve vedení městské firmy Brna-střed.

I z důvodu, že část obviněných se již přiznala k protiprávnímu jednání a vypovídají, nabývá kauza stále větších rozměrů. Momentálně v ní policie stíhá 50 osob a firem. Klíčovým svědkem je podnikatel Saman El-Talabani, který měl vybírat firmy, které byly ochotné úplatky , i osoby, které je následně od firem vybírali.

V souvislosti s kauzou mělo dojít ke zrušení tří místních buněk hnutí. Ty se proti rozhodnutí ohradily, jelikož jejich členové nebyli v případu obvinění ani podezřelí. Zajímavý je fakt, že tato čistka se měla vyhnout buňce Brno-střed, kde celá korupční kauza vnikla. Rozhodnutí o zrušení buněk bylo nakonec anulováno. K dnešku je v kauze Stoka stíháno dohromady 50 lidí nebo forem.

Kontext kauzy

  • V kauze mělo dojít k ovlivnění desítky zakázek ve výšce kolem půl miliardy korun. Na úplatcích pak mělo být Jiřímu Švachulovi vyplaceno přibližně 47 milionů korun. Jedná se tak o jednu z největších korupčních polistopadových kauz.
  • Podle svědectví měla mít informace o probíhající korupci na brněnské radnici již v roce 2017 Taťána Malá (ANO) jakožto předsedkyně jihomoravské buňky. Ta to nejprve popírala, později přiznala, že informace o tom, že není něco v pořádku, slyšela, ale neměla o tom žádné důkazy.

O této kauze jsme již psali zde. Kauze jsme se věnovali i v #PtámeSeVlády, odrazila se i v našem Vysvědčení pro vládu za rok 2020 a je jedním z mnoha důvodů, proč by Andrej Babiš neměl být premiérem.


Kauzy malostranské

Neproplacené dotace na toastovou linku Penam
(Zmizelý) Andrej Babiš Junior
Čapí hnízdo
Zpráva OLAF
Babiš agentem StB
Zaklekávání na podnikatele
EET
Pomluva o placených demonstrantech
ANO mění morální kodex
Agrofert a nelegálně vyplacené dotace
Novela zákona o střetu zájmů aneb „Lex Babiš“
Státní rozpočet 2021
Kauza Stoka

Vláda a Parlament
Kauzy malostranské
Co s tím?
Zavřít sekci
Co s tím?

Co s tím?

Působení ANO v čele s trestně stíhaným premiérem Andrejem Babišem na politické scéně nám ukázalo zcela nové možnosti v propojování byznysu s politikou a zneužívání vládních pravomocí. Žijeme v takzvaném uneseném státě - ve státě, kde vybrané státní instituce nejednají ve veřejném zájmu, nýbrž v zájmu jednotlivce či úzké skupiny osob.  
Jako občané máme především právo složit předchozí vládě účty ve volbách. Na zájem o politiku bychom však neměli rezignovat ani v období mezi volbami. Současná vláda nám dokazuje, jak moc je třeba, aby občanská společnost neustále hlídala politiky a upozorňovala na jejich přešlapy. A jakým způsobem se tedy dostat z uneseného státu?

 

Volte zodpovědně
Příští volby do Poslanecké sněmovny se konají už v letošním říjnu. Váš hlas v nich bude velice důležitý. Je to totiž každý jeden z nás, kdo rozhoduje o tom, kdo nám bude vládnout. Na co při volbě myslet?

  • Nevolte někoho, u koho hrozí, že bude zneužívat stát ke svým vlastním zájmům a bude chtít využít své politické angažmá. Například proto, aby se mohl vyhýbat trestní zodpovědnosti za své činy.
  • Nebojte se o politice mluvit se svým okolím. Diskutujte s lidmi o tom, co se v politice děje. Může se stát, že některé zásadní informace se k nim vůbec nedostaly, nebo naopak jste nějakou zprávu přehlédli Vy. Buďte otevřeni i jiným názorům, než máte Vy a zkuste pochopit, proč se Vaše názory liší. 
  • Snažte se problémy pochopit víc do hloubky. Žijeme ve světě přesyceném informacemi. Nezůstávejte jen u titulků. V případě, že vám nějaké téma není jasné, ale objevuje se v politickém programu některé strany, zkuste se poradit s někým, kdo má v tématu přehled, není to ostuda. Vždy se snažte vyhledávat si informace z ověřených a důvěryhodných médií. 

 

Nehrajte Babišovu hru
Nesdílejte každý článek, ve kterém je nějaký skandální výrok Andreje Babiše nebo jiných demagogů. Sdílením jim přidáváte větší mediální pozornost. Tu si nezaslouží.
Čtete a sdílíte články z médií Andreje Babiše? Opět zvyšujete jejich dosah a dáváte jim zbytečnou relevanci. 
Nepodporujte firmy Andreje Babiše tím, že budete nakupovat jejich zboží. Je to malý, ale symbolicky velmi důležitý krok. Předem přiznáváme, že to nebude snadné! Zboží z firem z koncernu Agrofert můžete odhalit třeba pomocí mobilní aplikace Bez Andreje.
Jste úředník? A máte pocit, že je na vás vyvíjen nátlak? (např. abyste rozhodovali v rozporu s vaší povinností/kompetencí) Neváhejte se ozvat! Můžete se obrátit na některé z veřejných právních poraden a protikorupčních organizací. 

 

Dejte najevo nesouhlas
Proti postupnému unášení státu ze strany vlády a parlamentní koalice můžete vystupovat i aktivně. Jak na to?

  • Na sociálních sítích. Sdílejte kvalitní investigativní články a analýzy. Ukažte, že takové vládní jednání není normální. Inspirujte ostatní, aby se zajímali o dění v politice.  
  • Napište dopis poslancům vládních stran. Opravdu jsou ochotni přikyvovat při postupném unášení státu, respektive při rozkladu jeho institucí? Jde přece i o jejich jméno a jejich svědomí.
  • Podepištepetici nebo ji iniciujte. Ukažme společně, že sledujeme dění na vládě i v parlamentu. 
  • Jděte na demonstraci nebo na happening. Nevíte, že by se nějaká konala? Tak ji zorganizujte.


Chcete aktivně pomáhat s rozvojem občanské společnosti? Zapojte se!


číst dále

zobrazit méně



Vláda a Parlament
Kauzy malostranské
Co s tím?
Zavřít sekci
Otevřít sekciZavřít sekci

Ústava a prezident

Ústava a prezident


Kauzy hradní a ústavní


Co s tím?


hlava státu | výkonná moc
Miloš Zeman | ústavní pořádek
zneužití moci | arogance

Ústava a prezident

Ústava a prezident

Ústava je základním a nejvyšším zákonem naší země. Definuje základní principy, které platí v demokratickém státě a podle kterých se řídí politický systém. Na jejich dodržování dohlíží Ústavní soud. Po rozdělení Československa vešla Ústava ČR v účinnost 1. 1. 1993. Skládá se z Preambule a osmi Hlav. Hlava třetí hovoří o výkonné moci, kterou má vedle vlády, ministerstev a správních úřadů i prezident republiky.

Hlavou státu je podle Ústavy prezident, který také reprezentuje stát navenek. Českým prezidentem může být jakýkoliv občan ČR, který dovršil 40 let a byl zvolen v přímých volbách. Funkční období trvá pět let a stejný prezident může být zvolen maximálně dvě období po sobě.

Mezi ústavní pravomoci prezidenta patří:

  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, svolává vládu a přijímá její demisi,
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
  • jmenuje soudce, včetně soudců Ústavního soudu. Ze soudců Nejvyššího soudu jmenuje předsedu a místopředsedy.
  • odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (tzv. abolice).
  • má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou Zákona ústavního,
  • jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
  • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,
  • je vrchním velitelem ozbrojených sil. Jmenuje a povyšuje generály.

Zároveň má další pravomoci, které nejsou zakotveny přímo v Ústavě, stanoví-li tak zákon.

Prezident republiky disponuje imunitou, která jej chrání před trestním stíháním, jedinou výjimkou pro možné trestní stíhání hlavy státu je velezrada. Podle současné úpravy musí ústavní žalobu schválit 3/5 senátorů i poslanců. O samotné žalobě pak rozhoduje Ústavní soud.

 

Miloš Zeman na Hradě

V historicky první přímé volbě prezidenta republiky zvítězil v roce 2013 Miloš Zeman, bývalý výrazný politik, expremiér a expředseda ČSSD, člen legendárního Prognostického ústavu, spoluautor opoziční smlouvy, vysočinský patriot. V čele státu se mu podařilo stanout i po druhé prezidentské volbě v roce 2018, ve které porazil Jiřího Drahoše. Za své funkční období Zeman například několikrát odmítl udělit vyznamenání lidem, kteří mu názorově nesedí, opakovaně veřejně útočí na Bezpečnostní informační službu (BIS), zaměstnává jako hradního kancléře člověka, který nemá bezpečnostní prověrku, a stihl také přislíbit abolici Andreji Babišovi nebo opakovaně protežovat ruské a čínské zájmy.

To, že Miloš Zeman nezastává tradiční zvyklosti prezidenta, které jsou pro něj patrně bezvýznamné, jej vede až na hranu ústavnosti, jejíž limity stále podrobuje zkoušce. Nebojí se otevřeně podporovat kanál Dunaj-Odra-Labe, dostavbu Dukovan v režii ruského Rosatomu nebo veřejně vyjadřovat nelibost k určitým ministrům a vedoucím v klíčových státních institucích. Další nebezpečí, které bortí ústavní pořádek, vyhlíží z úzkých vztahů, které má s premiérem Babišem. Pakliže se spojí moc zákonodárná s výkonnou a všechny další pravomoci těchto mužů, hrozí v zemi obrovský střet zájmů a popření demokratických principů garantovaných Ústavou. Takové jednání je pohrdání samotnými občany, tedy námi všemi.

Podívejte se na prezidentovy kauzy posledních let a také na to, co s tím můžete dělat.


číst dále

zobrazit méně



Ústava a prezident
Kauzy hradní a ústavní
Co s tím?
Zavřít sekci
Kauzy hradní a ústavní

Kauzy hradní a ústavní

Ačkoliv je Česko parlamentní demokracie, prezident Miloš Zeman hraje dlouhodobě velice významnou roli v domácí politice. To se mu daří díky ohýbání ústavy a především díky mocenskému paktu s premiérem Andrejem Babišem, který vychyluje rovnováhu ústavního systému. Právě Andrej Babiš potřebuje Zemanovu přízeň a jeho pravomoci ve jmenování členů vlády a samozřejmě samotného premiéra. To nabírá na závažnosti každým dnem, co jsme blíže a blíže volbám. V neposlední řadě ale visí ve vzduchu prezidentská pravomoc abolice, která by zastavila premiérovo trestní stíhání.

Naopak Zemanovi umožňuje vzájemná spolupráce s Babišem beztrestně operovat na hraně svých kompetencí, nebo spíše za ní. Díky tomu může vykonávat svoji vlastní zahraniční politiku, která je servilní k nedemokratickým režimům, zejména těm v Rusku a Číně. V rámci ní se obrací proti institucím vlastního státu nebo proti dalším ústavním činitelům.

Nahlédněte pod pokličku zásadních kauz posledních let
Co všechno je ochotný udělat Babiš pro abolici? Protlačí s její vidinou Zemanův ruský tunel při dostavbě elektrárny v Dukovanech? Nebo raději protlačí jeho nesmyslnou vizi kanálu Dunaj-Odra-Labe? Jak je možné, že mohl Zeman odmítnout jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí? A jak to, že je ještě na hradě kancléř Mynář bez prověrky? Proč prezident neustále útočí na tajnou službu BIS? Kdo a proč napsal výhružný dopis Jaroslavu Kuberovi? Jaké následky měla následná Tchaj-wanská cesta nového předsedy Senátu Vystrčila? A čím to, že po tom všem ještě nebyl prezident odsouzen za velezradu?

Hlavně se s tím ale nesmíme smířit! Podívejte se, co s tím.


číst dále

zobrazit méně


Abolice Andreji Babišovi

Možnost zastavit trestní stíhání (abolice) Andreje Babiše z pravomoci prezidenta Zemana je dalším z řady příkladů jejich mocenského paktu. Pokud by ji babišovi Zeman udělil, šlo by o flagrantní zneužití politické pravomoci a také o popření rovnosti všech občanů před zákonem.

I tato kauza má počátek u trestního stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. V září 2019 státní zástupce Šaroch rozhodl o zastavení trestního stíhání. Věc pak byla předložena k přezkoumání nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, v jehož pravomoci je zrušit rozhodnutí a kauzu znovu obnovit.

V této fázi se do děje vkládá prezident Miloš Zeman: Myslím si, že když se do toho už nebude vrtat, tak bude klid a budu rád. Kdyby se do toho vrtalo, tak prezident má ústavou dané právo abolice, to znamená rovněž zastavení trestního stíhání. Dále dodává, že pokud to bude nutné, tak k tomuto ústavnímu kroku sáhne a Andreji Babišovi abolici udělí. Takový výrok je naprosté popření právního státu. Nehledě na to, že tím Zeman porušil svůj vlastní předvolební slib. O zhruba rok a půl dříve na dotaz, zda uvažuje o udělení abolice premiérovi Babišovi uvedl: Ne, proboha v žádném případě ne, protože on sám se musí očistit… Já jsem nikomu abolici za pět let svého prezidentování neudělil a nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil.

Další absurditou v této kauze je skutečnost, že případnou abolici musí podle Ústavy spolupodepsat předseda vlády, v tomto případě tedy samotný Andrej Babiš.

Hrozící abolice byla i jedním z hlavních témat demonstrace Letná 2 - Znovu za demokracii. Na demonstraci byly představeny tzv. 4 červené čáry demokracie, tedy hranice po jejichž překročení musí přijít razantní reakce občanské společnosti. Právě udělení abolice by bylo jedním z překročení čar.

Čtvrtého prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rozhodnutí dozorového státního zástupce Šarocha ruší pro skutkové i právní nedostatky. Trestní stíhání premiéra tak bylo obnoveno. Prezident, po údajné domluvě s Babišem, od svého původního záměru ustupuje. Důvodem mělo být to, že sám premiér abolici odmítá. Zeman k tomu ještě dodal, že … abolice není od toho, aby prezident zasahoval do práce policie. Takže jsme se s Andrejem Babišem velmi přátelsky dohodli, že abolice nebude.

Proč by udělení abolice nebylo v pořádku?

  • Jedná se o popření principů spravedlnosti a rovnosti před zákonem
  • Veřejná prohlášení tohoto rázu lze považovat za nátlak na nejvyššího státního zástupce
  • Je to další důkaz fungujícího mocenského paktu Zeman-Babiš

V reakci na opětovné trestní stíhání premiéra proběhl 10. prosince protest Milionu Chvilek na Václavském náměstí, na který navazoval i pochod na Hlavní nádraží. Motivem protestu byl stále požadavek na rezignaci Andreje Babiše.


číst dále

zobrazit méně


Co je to abolice?

písmo od Cyrila a Metoděje
zastavení trestního stíhání
cizokrajná nemoc

Dostavba Dukovan

Přístavba Dukovan je největší veřejnou zakázkou v historii Česka, a zároveň jde o kauzu, která ovlivní budoucnost Česka na desítky let, jak z hlediska bezpečnostního či geopolitického, tak ekonomického a environmentálního. 

V kauze jednu z hlavních rolí hraje prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě prosazuje ruské zájmy a veřejně se staví proti vyřazení Ruska a Číny z tendru. Před jejich účastí, už jenom ve výběrovém řízení, však varují bezpečnostní experti a české tajné služby. Tendr zajišťuje polostátní energetický gigant ČEZ, v jehož čele stojí Zemanův přítel Daniel Beneš. Stát v jednáních zastupuje vláda reprezentovaná především přemiérem Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem

 

Lex Dukovany

Model financování stavby předpokládá předchozí schválení speciálního zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice, pro který se vžil termín Lex Dukovany (zákon o Dukovanech). Bez tohoto zákona Evropská komise neuzná finanční účast státu na budování elektrárny a bude jí interpretovat jako významné porušení tržního prostředí. . 

Zákon byl vládou navržen v roce 2020 a vládní koalice s podporou komunistické strany se jej snažila schválit v parlamentu ve zrychleném řízení zcela bez ohledu na jeho vážné nedostatky. Zásluhou opozičních demokratických stran, jejich trvání na vysvětlení sporných otázek, upozorňování na nedostatky procesu i jejich obstrukčního jednání ještě nebyl schválen. Klíčovými požadavky demokratických stran je výslovný zákaz připuštění nedemokratických zemí (tj. Ruska a Číny) do tendru a také stanovení (tzv. zastropování) maximální výkupní ceny elektřiny. Kromě firem z Ruska a Číny jsou potenciální stavitelné z Francie, Spojených států či Jižní Koreji. 

 

Hlavní problémy (více zdezde)

  • Zaprvé bezpečnostní riziko: podle tajných služeb a expertů je účast Ruska a Číny bezpečnostním rizikem pro republiku, jejich vyřazení však vehementně brání prezident a další lobbisté ruských a čínských mocenských zájmů.
  • Zadruhé ekonomická smysluplnost: už odhad nákladů je astronomických 160 miliard, ale z praxe i nezávislých ekonomických dat víme, že stavby jaderných elektráren se výrazně prodražují a samotná výstavba se může protáhnout o mnoho let. To se samozřejmě promítne i do ceny, kterou budeme za elektřinu v budoucnu platit.
  • Zatřetí netransparentnost: smlouvu s ČEZem, která nastavuje finanční závazky státu v procesu výstavby a dalšího provozu elektrárny byla uzavřena v tichosti za zavřenými dveřmi. Vláda návrh zákona projednala ve zkráceném připomínkovém řízení a ve Sněmovně pak strany vládní koalice s podporou SPD a KSČM tlačili zákon co nejrychleji ve snaze zabránit adekvátní diskuzi.

 

Jak šel čas kolem Dukovan

Současné dukovanské bloky mají ukončit svůj provoz kolem roku 2035, před rokem 2014 se však diskutovalo i o výstavbě nových bloků v Temelíně. Firma ČEZ však tendr zrušila, důvodem byla podle ČEZu neutěšená situace na energetickém trhu, ale také neochota české vlády výstavbu v Temelíně finančně podpořit.

květen 2020 - 27. května ČEZ požádal o stavbu nových reaktorů. Jejich specifikace výkonu odpovídá reaktorům, které nabízí pouze ruská firma Rosatom. Ministr Havlíček nechal sepsat zákon a prosadil pro něj zkrácené připomínkové řízení, na vyjádření k návrhu bylo 13 dní a možnost dostala pouze 4 ministerstva. Havlíček dále požadoval zákon schválit ve sněmovně již v prvním čtení namísto obvyklých tří čtení. Jde o velmi nestandardní postup při zakázce takového významu.

20. července 2020 - Vláda jednala o způsobu financování nového jaderného bloku v Dukovanech, schválila rámcovou smlouvu mezi ČEZem a státem, která se týká bezúročné půjčky v řádech stovek miliard korun na výstavbu nových reaktorů v Dukovanech. Veřejnosti byl však obsah smlouvy zatajen až do jejího podpisu dne 28. července 2020.

listopad 2020 - Ministr Havlíček navrhl , aby Poslanecká sněmovna přenechala výběr dodavatele a uzavření smlouvy kompletně na jeho ministerstvu a vládě, opozice se poprvé postavila proti zákonu, vláda tedy nemá nutnou shodu napříč politickým spektrem. 23. listopadu prohlásil premiér Babiš, že tendr není dle jeho názoru dobře připravený a rozhodnout by o něm měla až příští vláda po volbách. Prezidentův poradce Martin Nejedlý odletěl do Ruska a o svém programu odmítl cokoliv říci. Na konci listopadu poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD odmítli všechny návrhy opozičních poslanců na přerušení jednání nebo vrácení zákona k opětovnému projednání do výboru a společně schválili zkrácenou lhůtu na 3. čtení ze dvou týdnů na jeden .

prosinec 2020 - Díky Vašim emailům se podařilo zaplnit schránky poslanců takovým způsobem, že IT oddělení sněmovny zablokovalo poslanecké emailové schránky. 3. prosince proběhl laserový happening Zeman tlačí ruský tunel v Dukovanech. Akce však byla přerušena Policií ČR. Zástupcům spolku Milion Chvilek policisté odmítli vysvětlit, jaké paragrafy zákona porušují. K laserové projekci uvedli, že Milion Chvilek nemohou nechat promítat žádná hesla, protože nevědí, jaký je jejich text. Třetí čtení Lex Dukovany se z procedurálních důvodů do konce roku nekonalo, i když zákon byl na program jednání zařazen.

leden 2021 - Spolek Milion chvilek vyzval v dopisech předsedům a předsedkyni demokratických opozičních stran, aby dále trvali na vyloučení účasti Ruska a Číny v tendru, a to i v rámci konsorcia. Následně proběhla schůzka premiéra a opozičních stran, Andrej Babiš účastníkům sdělil, že vláda již nepočítá s Čínou, ale Rusko vyřadit neplánuje. Podobný dvojí přístup ovšem nedává vzhledem k závěrům bezpečnostních složek státu smysl. 

únor 2021 - Opozici podařilo dvakrát zablokovat schvalování zákona Lex Dukovany. Ministr Havlíček v Radiožurnálu prohlásil , že vedle bezpečnosti je stejně důležitá i cena výstavby, která bude při účasti dodavatelů z Ruska a Číny nižší. Pokračoval tvrzením, že finální podobu tendru může případně schválit samo ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoliv celá vláda (protože se ukázalo, že pro jeho schválení nemá ve vládě dost silnou podporu). Ba co víc, tendr lze podle jeho slov vyhlásit i bez schválení zákona.

březen 2021 - V březnu ministr Havlíček oznámil, že bude rozeslán tzv. bezpečnostní dotazník, a to všem kandidátům kromě Číny, ale včetně Ruska. Na jeho vypracování by se měly logicky podílet bezpečnostní a tajné služby - což se nestalo. Místo toho tzv. bezpečnostní dotazník zpracovalo samo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČEZem a nesouhlas bezpečnostních složek státu obešlo jednáním v Bezpečnostní radě státu, kde mají podporovatelé Rosatomu většinu. . Samotný tendr by pak měla až příští vláda. Proti podání dotazníku Rusku se ale postavila jak opozice, která následně požadovala odvolání ministra Havlíčka, tak Senát a další organizace. Následovalo odvolání vládního zmocněnce Jaroslava Míla, který proti oslovaní Rusku otevřeně vystupoval. Havlíček odvolání odůvodnil absencí vyšší bezpečnostní prověrky Míla, ten se ale ohradil, jeho prověrka mu po celé dva roky jeho působení stačila a tvrdil, že vyšší stupeň po něm nikdo nepožadoval. Na březnové schůzi bylo třetí čtení zákona Lex Dukovany opět pomocí obstrukcí demokratické opozice odloženo.

duben 2021 - Třetí čtení zákona Lex Dukovany bylo opět zařazeno na program jednání Poslanecké sněmovny. Přes zveřejnění informací o dalších netransparentních krocích ze strany ministerstev a nových informací o bezpečnostních hrozbách se demokratické opozici nepodařilo vyřadit projednávání zákona z pořadu jednání. Ve středu 14. dubna koalice čtyř spolků (Milion chvilek, Hnutí Duha, Calla, Ne tunelu Moskva-Dukovany) uspořádala na Malostranském náměstí happening Ne jadernému tunelu, ve kterém opět upozornila na všechny kritické aspekty jak připravovaného tendru, tak projednávaného zákona.


číst dále

zobrazit méně


Zájmy kterých zemí Zeman protlačuje v tendru Dukovany?

Vatikánu
Ruska a Číny
Česka a Slovenska

Kauza Poche

Vše se odehrálo v rámci jednání s ČSSD o její účasti na druhé vládě Andreje Babiše, poté co první vláda nedostala v lednu 2018 důvěru Poslanecké sněmovny. Miroslav Poche byl navržený předsedou ČSSD Janem Hamáčkem na post ministra zahraničních věcí při sestavování menšinové vlády. Tento návrh byl později potvrzen i vedením strany. Proti jeho jmenování se ale vyslovil přímo prezident Miloš Zeman. Designovaný premiér Andrej Babiš na to konto odmítl prezidentovi republiky Miroslava Pocheho navrhnout a trval na jiném kandidátovi s argumentem nutné shody budoucího ministra a prezidenta v otázkách zahraniční politiky. Šlo o jeden z příkladů fungování mocenského tandemu Babiš-Zeman, který spolupracuje na ohýbání ústavy a překračování pravomocí. 

Andrej Babiš po několikaměsíčním vládnutí v demisi byl na konci června 2018 znovu pověřen sestavením vlády. Tentokrát se Babiš dohodl s ČSSD na menšinové vládě (s tolerancí KSČM) a sociální demokracie tak na základě jednání měla právo obsadit 5 ministerských křesel, včetně postu na ministerstvu zahraničních věcí.

Po několika prohlášeních a jednáních, kdy ani jedna ze stran nechtěla ustoupit ze svého stanoviska, poslal Babiš prezidentovi seznam jmen ministrů ke jmenování s dopisem, kterým v případě nesouhlasu s některým kandidátem umožnil Miloši Zemanovi dočasně pověřit vedením ministerstva předsedu strany, která za resort zodpovídá, k čemuž nakonec došlo. Po téměř čtyřech měsících došlo ke jmenování plnohodnotného šéfa diplomacie, jímž byl Tomáš Petříček.

Kontext kauzy

  • Zaprvé, dle koaliční smlouvy si každá ze stran má právo vybrat vlastní kandidáty na posty ministrů. Ty pak premiér předloží ke jmenování prezidentovi. Andrej Babiš proto neměl zasahovat do nominace ministrů za ČSSD.
  • Zadruhé, dle Ústavy prezident jmenuje ministry na návrh premiéra. Odmítnutí jmenovat ministra je na hraně (či za hranou) ústavnosti a ústavní tradice. Premiér má právo v takovém případě podat na prezidenta kompetenční žalobu. To se však nestalo i kvůli mocenskému paktu Babiš-Zeman. 
  • Zatřetí, Hrad uváděl jako oficiální důvod pro odmítání Miroslava Pocheho jeho názory na migraci či postoj vůči Izraeli. Dalším důvodem však mohla být Pocheho podpora Jiřího Drahoše v prezidentských volbách.

Perličkou je vyjádření Andreje Babiše, který Pochemu doporučuje, že by se měl zachovat státotvorně a nelpět na své funkci. Z jeho úst to zní skoro jako absurdní humor.

Kauza vyvolala řadu reakcí i z důvodu otázky ústavnosti chování prezidenta a jeho role při sestavování vlády. O dané situaci jsme informovali na našem webu.

Kanál Dunaj–Odra–Labe

Kanál propojující 3 úmoří je úzce spjat s osobou prezidenta Miloše Zemana, který se jej dlouhodobě snaží prosadit. Nic naplat, že projekt není ekonomicky smysluplný a že představuje obrovské riziko pro moravskou i českou krajinu a její ekosystémy. Přestože projekt může být jen těžko realizovatelný, v studiích a plánech už nyní mizí desítky milionů korun. 

Jak šel čas s projektem

Návrh na propojení řek přes české území tak, abychom získali přístup k moři, se táhne daleko do středověku. Konkrétní požadavek na spojení řek Dunaj – Odra – Labe (DOL) však přišel v roce 1901, kdy byl podepsán Vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena výstavba průplavu. V současné době je hlavním propagátorem tohoto projektu prezident Miloš Zeman, který jej prosazuje již od svého působení ve funkci premiéra a který ho měl označit na česko-rakouském obchodním fóru jako svůj sen. 

Ministerstvo dopravy nechalo vypracovat v letech 1998-2018 celkem 55 analýz a studií o smyslu proveditelnosti stavby. Kolik tyto studie dohromady stály neumělo ministerstvo nikdy kontrolorům doložit, sdělilo pouze částku za studii poslední – 22 milionů korun. Právě na tuto nedávnou studii pořízenou vládou současní zastánci nejvíce poukazují. Byla dokončena v říjnu roku 2018 a potvrzuje ekonomickou výhodnost celého projektu. Její provedení ale vyvolalo kontroverze, prováděly ji totiž 3 firmy - Sweco Hydroprojekt, Aquatis a Vodní cesty – všechny tři se přitom zabývají projektováním a realizací vodních staveb. Stavba obřího průplavu by tak pro ně znamenala významné obchodní příležitosti. Ministerstvo dopravy jakýkoliv střet zájmů vyloučilo, studii doplnili také hodnocením od zástupců vysokých škol. 

Nejdůležitější závěry představilo Ministerstvo dopravy v listopadu 2018. Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok shrnul studii s tím, že „to není megalomanský projekt a má smysl se o něm bavit dál“. Kompletní projekt by podle studie po propojení všech tří větví v roce 2079 odlehčil nákladní dopravě o 1,8 %. Po vybudování pouze ekonomicky nejefektivnější části kanálu, tedy po propojení Dunaje a Odry, by kamionová zátěž poklesla o 1,1 % (tj. ubylo by denně o necelé tři tisíce nákladních vozidel). Ministr Ťok dále poukazoval na další funkce jako například na zadržování vody. 

Když se přitom posouzením ekonomické návratnosti kanálu zabývala čtyři roky předtím Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, došla k přesně opačnému závěru než nyní autoři studie proveditelnosti. A to i přesto, že komise počítala s výrazně nižšími investičními náklady – 200 až 400 miliard oproti 582 miliardám. 

V únoru 2019 se Ministerstvo dopravy rozhodlo skončit s výstavbou vodních děl na tuzemských vodních cestách a přenechalo projekt DOL Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo se také rozhodlo, že chce kvůli neúměrné technické náročnosti a vysoké ceně osekat z projektu jeho labskou větev a soustředit se jen na propojení Dunaje a Odry. 

O tomto kroku bylo následně rozhodnuto další rok v říjnu 2020, kdy vláda schválila přípravu stavby kanálu z Ostravy do Polska, kde by se měl napojit na polský průplav a řeku Odru. Tato první etapa by měla stát zhruba 15 miliard a měla by začít v roce 2030. Propojení s Labem zatím stát nechává v rezervě. Stavět by se mělo dalších 20 let a je navrženo několik variant trasy. 

Největší rizika kanálu DOL

Zatímco odborná veřejnost varuje před obrovskými riziky zejména v oblasti životního prostředí (ale i v oblasti ekonomické), klady projektu bychom mohli spočítat na prstech jedné, možná jedné a půl, ruky. Kanál by posloužil k dopravě surovin, zboží a nadrozměrného nákladu, čímž by se ulehčilo silnici a železnici. Potenciální možností je i turistické využití. Kanál však představuje významnou hrozbu v řadě ohledů. 

  • Stavba není v plánech EU, ani většiny okolních zemí, které by byly nuceny provést úpravy toku. A ani se k tomu nechystají. 
  • Není jasné, kde by kanál bral vodu – běžný průtok v řekách totiž nestačí. Většina řek je po velkou část roku nesplavná. Česká říční flotila je zastaralá. 
  • Skrze území obcí – nejen na Přerovsku – je narýsována trasa přes řadu oblastí určených k rezidenční zástavbě. Někde nemilosrdně určuje budoucí demolice staveb včetně rodinných domků, hospodářských budov i památných sakrálních staveb.
  • Stavba by nenávratně zničila krajinu a přírodní ekosystémy. 
  • Stavba by přinesla nutnost budovat lodní výtahy s převýšením dvě stě padesát metrů, prokopání stovky metrů dlouhých tunelů pro lodě, stavbu desítek mostů, přeložení desítek silnic či železnic.
  • Lodní doprava všude v Evropě skomírá, důkazem je i protagonisty často zmiňovaný kanál Dunaj-Rýn-Mohan, na němž přeprava zboží meziročně klesá.
  • Vládní rozhodnutí o stavbě první etapy přináší obrovský potenciál pro tvorbu nerealizovatelných studií, v nichž můžou mizet stovky milionů.
  • Ministerští úředníci-odborníci vidí projekt jako finančně rizikový, mnoho z nich doporučuje radši investovat do dálnic a vysokorychlostních železnic.
  • Autoři výše zmíněné studie jsou podle HN podezřelí z korupce a celá studie je velmi kontroverzní.

číst dále

zobrazit méně


Ústavní žaloba na prezidenta

V dubnu roku 2019 podala šestice senátorů z Klubu pro liberální demokracii Senátor 21 ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Žaloba obsahovala 7 skutků, které byly podle senátorů a ústavních právníků hrubým porušením Ústavy České republiky. Povahu prezidentství Miloše Zemana mělo dokreslit také dalších 17 dílčích skutků, které podvracejí ústavní řád. 

Hlavním impulsem k sepsání žaloby byl Zemanův zásah do nezávislosti justice. Dle slov senátora Lásky bylo jejich povinností na všechny případy, kdy Zeman ignoroval ústavu, upozornit. Nejedná se o cílený útok na Miloše Zemana, ale o snahu postavit mantinely ústavnímu právu a ústavnímu chování prezidenta. A to nejen pro teď, ale i do budoucna, řekl iniciátor žaloby Václav Láska.

Návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana získal v červenci roku 2019 potřebnou podporu tří pětin senátu. Aby se dostal až k Ústavnímu soudu, který by případně rozhodoval o vině, musela návrh podpořit ještě ústavní většina Poslanecké sněmovny (120 poslanců). S ohledem na rozložení sil politických stran v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM a SPD, se však úspěch nepředpokládal. V září 2019 pak poslanci podle očekávání ústavní žalobu odmítli

 Hlavní body žaloby

  • První bod žaloby se vrací zpátky do roku 2013, kdy Miloš Zeman jmenoval úřednickou vládu s předsedou Jiřím Rusnokem. Prezident tehdy věděl, že je v Poslanecké sněmovně ustálená většina, která by podpořila vládu Miroslavy Němcové. Rusnokově vládě nebyla v srpnu 2013 vyslovena důvěra, přesto ji Zeman udržoval ve funkci až do konce ledna 2014 tím, že nejmenoval dalšího předsedu vlády. Prezident tak na dobu delší než sedm měsíců vyvolal čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí. Část veřejnosti tuto vládu nazývala jako vláda přátel Miloše Zemana.
  • Po předčasných volbách v roce 2013 usiloval prezident prostřednictvím neveřejných a utajených jednání o to, aby se Bohuslav Sobotka, předseda vítězné strany, nestal premiérem. Snažil se také o zásadní změnu poměrů uvnitř ČSSD. Hrubým způsobem tak zasáhl do svobodného a dobrovolného vzniku a volné soutěže politických stran, což patří mezi zásadní principy demokratického politického systému.
  • V roce 2017 opakovaně deklaroval svůj záměr vyhodnotit demisi předsedy vlády Bohuslava Sobotky tak, že ji vztáhne pouze na jejího předsedu, ne na vládu jako celek. Ve stejném roce prezident odmítl vyhovět návrhu premiéra na odvolání ministra financí Andreje Babiše. Miloš Zeman tak veřejně deklaroval vůli nerespektovat ústavní pořádek a poté otevřeně odepřel ústavní povinnost odvolat na návrh předsedy vlády jejího člena.
  • Poté co vláda Andreje Babiše nezískala 16. ledna 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a následně dne 17. ledna 2018 podala demisi, otálel Zeman se jmenováním předsedy další vlády do 6. června 2018 a dalších členů vlády až do 27. června 2018. Prezident tak umožnil, aby vláda bez důvěry vládla bez jakékoliv odpovědnosti Poslanecké sněmovně více než pět měsíců. Opět zde byl vyvolán čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí
  • Prezident Zeman v roce 2018 odmítl jmenovat ministrem Miroslava Pocheho jehož jmenování premiér Andrej Babiš navrhl, ačkoliv ostatní členy kabinetu jmenoval. Toto své rozhodnutí veřejně deklaroval a představoval jako správné. Prezident tímto však porušil svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády
  • Prezident republiky vyvíjel v květnu 2018 neprocesní a neformální tlak na předsedu Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefa Baxu s cílem ovlivnit rozhodnutí tohoto soudu ve věci nejmenování tří vysokoškolských profesorů. Prezident tak usiloval o ohrožení ústavního principu nezávislosti soudní moci.

Další body žaloby

  • Jedním z dílčích bodů žaloby byla velmi diskutovaná aktivita Zemana během vyšetřování kauzy novičok. V březnu 2018 Hrad přiznal, že zpravodajským službám s vědomím vlády uložil, aby zjistila, zda se na našem území nevyvíjel či neskladoval nervový plyn novičok, kterým byl zavražděn bývalý agent Ruské federace Sergej Skripal. Tato informace pak posloužila k obhajobě Ruska, které bylo z útoku obviněno a které argumentovalo tím, že se novičok vyráběl v Česku. Prezident tímto porušil svůj slib, protože vyzradil utajované informace.

číst dále

zobrazit méně


Miloš Zeman je prezident jaké země?

Rusko
Čína
Česká republika

Prezidentovy útoky na BIS

Prezident Miloš Zeman se dlouho nikterak netají tím, že nesouhlasí s fungováním a vedením Bezpečnostní informační služby (BIS) v čele s Michalem Koudelkou. BIS je česká tajná zpravodajská služba, která hraje nezastupitelnou roli ve vnější ochraně státu. Získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost České republiky. Ve svých zprávách podložených dlouhodobým a důkladným pozorováním a odbornými analýzami pravidelně varuje před hrozbami z Ruska a Číny. Jinými slovy říká, že z těchto zemí vycházejí vlivy, které ohrožují bezpečí v našem státě. Rusko a Čína jsou ale zároveň i státy, s jejichž představiteli má prezident Zeman otevřeně vřelé vztahy.  

BIS nespadá pod žádné ministerstvo, nicméně za její činnost odpovídá vláda, která má právo jí zadávat úkoly. Totéž oprávnění má i prezident, s čímž souvisí kauza z podzimu 2020, kdy prezident požádal BIS o seznam ruských špionů v ČR. Bezpečnostní odborníci tento požadavek vyhodnotili jako nestandardní, bezprecedentní a extrémně rizikový pro bezpečnost České republiky. Někteří tento nevybíravý krok přímo označili za past na šéfa BIS Koudelku. Požadované informace jsou totiž příliš citlivé, rozsáhlé a týkají se stále probíhajících operací. Pokud by Koudelka úkol splnil, hrozilo by prozrazení operací a diskreditace BIS.     

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka byl požadavek rizikový kvůli možnému odhalení identity zpravodajských zdrojů: Považuji za nutné, aby naše tajné služby chránily své zdroje a nebyly narušeny běžící operace. To by právě v případě jakéhokoliv sdělování jmen mohlo nastat. Poskytnutí seznamu ruských špionů Zemanovi by bylo rizikové mimo jiné i kvůli tomu, že jeho poradce Nejedlý a kancléř Mynář nemají bezpečnostní prověrku.

Zeman vs. Koudelka
Mezi Milošem Zemanem a šéfem BIS Michalem Koudelkou panují v posledních letech očividné neshody.

  • Prezident se několikrát do šéfa BIS nekompromisně opřel, dokonce podle několika etablovaných médií má Zeman na šéfa BIS jakýsi kompromitující materiál, který předal premiéru Andreji Babišovi. Poslanci však tyto dokumenty smetli ze stolu a označil je za slabé a plné chyb.
  • Prezident také několikrát odmítl jmenovat Koudelku generálem.
  • Prezident se nechal slyšet, že Koudelku na další funkční období rozhodně nedoporučí. O jeho jmenování bude ovšem rozhodovat vláda v čele s Andrejem Babišem. Ten zatím za Koudelkou a jeho prací stojí, minimálně na veřejnosti.

Zjednodušeně řečeno: Prezident opakovaně útočí na BIS, ať už slovně nebo mocenským tlakem v podobě vyžádání si seznamu ruských špionů, nepovýšením Michala Koudelky na generála nebo předložením kompromitujícího materiálu vedeného proti šéfovi BIS. Zeman se ani nezdráhal veřejně označit příslušníky BIS za neschopné čučkaře. Svým jednáním podkopává důvěru v BIS, která je přitom jedním z klíčových orgánů pro bezpečnost ČR.


číst dále

zobrazit méně


Čínský dopis Kuberovi

Když na podzim roku 2019 tehdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) potvrdil, že plánuje obchodní cestu na Tchaj-wan, pravděpodobně neočekával, že bude muset čelit takovému politickému tlaku. Proti cestě se rázně vyslovil prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě prosazuje spolupráci s nedemokratickým režimem v Číně. Stejně tak se vymezil i premiér Andrej Babiš a zejména čínská ambasáda. Symbolem kauzy a ztělesněním nátlaku se stal tzv. čínský dopis

  • Dopis vůbec nedodržoval důstojnou diplomatickou formu, včetně elementárních náležitostí jako je oslovení či podpis. Naopak šlo o text plný ostrých výhrůžek, zejména co se týče odvetných reakcí, pokud by se cesta na Tchaj-wan uskutečnila. Hradní dokumenty adresované Jaroslavu Kuberovi pak obsahovaly výčet negativ plánované cesty. 
  • Dané dokumenty měly být Kuberovi předány na Hradě při tradičním novoročním obědě nejvyšších ústavních činitelů 17.01.2020. Přesné detaily předání však nejsou známy stejně jako původ dokumentu.
  • Věra Kuberová nalezla a zveřejnila dokumenty po smrti svého manžela. 

Jaroslav Kubera zemřel 20.01.2020 na srdeční infarkt, který byl dle lékařů dva až tři dny starý. Tři dny před svou smrtí Jaroslav Kubera znovu jednal s čínským velvyslancem za zavřenými dveřmi během recepce na čínské ambasádě. 

Vystrčil novým předsedou Senátu

Po smrti Jaroslava Kubery se původem nalezených dokumentů i celou záležitostí začal zajímat nově zvolený předseda Senátu Miloš Vystrčil, Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, média, ale i široká veřejnost. Stanovisko od čínské ambasády si měl dle některých informací vyžádat kancléř Vratislav Mynář, který to ovšem popírá. Miloš Vystrčil dokonce napsal prezidentovi Milošovi Zemanovi tři dopisy požadující vysvětlení, odpověď na ně však neobdržel. Cesta na Tchaj-wan byla nakonec zorganizována novým předsedou senátu Milošem Vystrčilem a došlo k ní na přelomu srpna a září 2020. Po návratu ho prezident Miloš Zeman přestal zvát na schůzky nevyšších ústavních činitelů.

O silném tlaku, kterému byl Jaroslav Kubera vystaven jsme psali zde. Kauze jsme také věnovali prostor v rámci projektu #PtámeSeVlády. I nadále Vás budeme upozorňovat na novinky spojené s touto kauzou tak jako doposud – ať už šlo o Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan či o aktuální rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ve věci odmítnutí Hradu poskytnout informace o schůzce čínského velvyslance s Jaroslavem Kuberou.

Prověrka pro kancléře

Hlavní postavou této kauzy je Vratislav Mynář, kancléř prezidenta Zemana a jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, který už několik let v úřadu nemá bezpečnostní prověrku. To znamená, že nemůže mít přístup k utajovaným informacím. V případě, že by k se k nim i přesto dostával, by šlo o významné bezpečnostní riziko. Ve svém úřadu nadále působí, i když prezident v říjnu 2013 prohlásil: Buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane, pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá a pak přestane být kancléřem, já si budu shánět kancléře nového.

Mynář požádal o prověrku na stupeň tajné v březnu 2013 (tedy po začátku Zemanova prvního funkčního období), po půl roce ale žádost pozastavil. V prosinci stejného roku podal novou žádost, tentokrát na nejvyšší stupeň přísně tajné. Samotné prověřování kvůli průtahům s dodáním potřebných materiálů začalo až o rok později. V září 2015 přišla informace, že Mynář prověrku nezískal. Problémem pravděpodobně byly jeho kontroverzní podnikatelské kontakty, podezřelý byl i velmi levný nákup vily ve Strašnicích. Mynář proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu podal tzv. rozklad, později ho i zažaloval, ale žalobu nakonec stáhl. Zeman mezitím změnil názor a sdělil, že Mynáře zatím neodvolá

Později vyšlo najevo, že kancléř čelí obvinění z dotačního podvodu při rekonstrukci svého penzionu v Osvětimanech. Mynář (nepřekvapivě) jakoukoliv vinu odmítá a trvá na tom, že se žádného trestného činu nedopustil. Zeman v reakci na to prohlásil, že ctí presumpci neviny, proto Mynář ve funkci kancléře zůstane.

V červnu 2020 se Mynář nechal slyšet, že o bezpečnostní prověrku už ani neusiluje, protože ji podle zákona nepotřebuje. To je sice pravda, ale požadavek na prověrku je ustálenou zvyklostí. Nutno říci, že dobrou zvyklostí, protože její absence kancléři značně komplikuje práci, nemůže např. doprovázet prezidenta na některá jednání. Nehledě na to, že chybějící prověrka na důvěryhodnosti zrovna nepřidává.

Další problémy kolem kancléře

  • Na začátku roku 2019 novináři zjistili, že ve své domovské obci Osvětimany postavil bez stavebního povolení vodní nádrž.
  • Přibližně ve stejné době se objevily informace, že se kancléř pokoušel ovlivňovat rozhodování vysoko postavených soudů ve prospěch Hradu, sešel se například s ústavním soudcem Šimíčkem.
  • Podle zdrojů Deníku N se měl na jaře 2020 setkat se zástupci čínské ambasády a objednat si výhružný dopis pro senátora Jaroslava Kuberu.
  • Loni během nouzového stavu uspořádal zabijačku ve své restauraci bez vědomí hygieniků.

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan

Česká republika sice neuznává nezávislost Tchaj-wanu, přesto obě země udržují vřelé obchodní styky. Zatímco prezident Zeman otevřeně a dlouhodobě podporuje vztahy s pevninskou Čínou, demokratická opozice je zdrženlivější. Alternativa k servilní politice Hradu se projevuje i ve vřelých vztazích opozičních představitelů k Tchaj-wanu, jehož faktická nezávislost je vysoce citlivým tématem pro čínskou stranu. Delegace předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) v létě 2020 proto vzbudila řadu emocí. 


Senátní delegace 

S myšlenkou oficiální cesty na Tchaj-wan přišel Vystrčilův předchůdce na pozici předsedy Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Jeho iniciativa se ale setkala se značnou kritikou od prezidenta Zemana a dalších. Podle Kuberova okolí byl tehdejší předseda Senátu kvůli cestě pod enormním tlakem čínské ambasády a Pražského hradu. Symbolem nátlaku se stal tzv. čínský dopis. V lednu 2020 pak Jaroslav Kubera zemřel na infarkt. Novým předsedou Senátu byl zvolen jeho stranický kolega Miloš Vystrčil

Ve své nové funkci pak předseda českého Senátu Miloš Vystrčil přiletěl v neděli 30. srpna na návštěvu Tchaj-wanu, kde spolu s delegací politiků (včetně pražského primátora Zdeňka Hřiba, několika senátorů včetně předsedy výboru pro zahraniční věci Pavla Fischera nebo místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky), novinářů a asi 50 podnikatelů zůstal do pátku 4. září. Na letišti delegaci uvítal ministr zahraničí Joseph Wu. 

Návštěvu české delegace ocenila tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen a Vystrčilovi udělila čestné vyznamenání jako symbol parlamentní demokracie. Ocenění bylo posmrtně předáno také Jaroslavu Kuberovi, který s plánem cesty přišel. 1. září pak udělil Vystrčilovi medaili také předseda tchajwanského parlamentu Jou Si-kchun, který řekl, že Vystrčil je prvním předsedou Senátu, který za posledních 45 let vystoupil na zasedání Legislativního dvora, tedy v tchajwanském parlamentu. 


Kritika

Hned 31. srpna šéf čínské diplomacie Wang I řekl, že Vystrčila přiměje zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus. Podle něj cestou porušil princip jedné Číny. Kvůli tomuto výroku si Wanga předvolalo Ministerstvo zahraničí

Vystrčilova cesta byla ostře kritizována jak premiérem Babišem, tak zejména prezidentem Milošem Zemanem, který dlouhodobě vyzývá k intenzivní spolupráci s nedemokratickou Čínou. V reakci přestal zvát předsedu Senátu na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice, přestože Vystrčil zdůraznil, že cesta je v souladu s českou interpretací politiky jedné Číny.  

Na druhou stranu cestu podpořila eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle ní Vystrčil pomohl Čechům narovnat hřbety, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček naopak nesouhlasí, podle něj se vztahy s Tchaj-wanem dlouhodobě rozvíjí. Delegace vyvolala pozitivní ohlas u západních zemí.


Kauzy hradní a ústavní

Abolice Andreji Babišovi
Dostavba Dukovan
Kauza Poche
Kanál Dunaj–Odra–Labe
Ústavní žaloba na prezidenta
Prezidentovy útoky na BIS
Čínský dopis Kuberovi
Prověrka pro kancléře
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan

Ústava a prezident
Kauzy hradní a ústavní
Co s tím?
Zavřít sekci
Co s tím?

Co s tím?

Přesto, že je prezident nejvyšším ústavním činitelem naší země, nemůže se chovat zcela podle své libovůle. To, zda hlava státu překračuje své pravomoce, které mu dává Ústava, je potřeba neustále hlídat. V případě, že k takovému překročení dojde, je jediným řešením ústavní žaloba za velezradu. Podle současné úpravy ji ale musí schválit tři pětiny Senátu i Sněmovny. Přesto se každý z nás může podílet na nezbytné kontrole jednání prezidenta republiky. Jak?

Volte zodpovědně!
Od roku 2012 je prezident ČR volen přímo občany. I vy se tedy svým hlasem můžete podílet na tom, kdo tuto funkci zastává. Jděte k volbám, volte zodpovědně a inspirujte své přátele k volbě demokratických politiků.
Zkusme si vzít ponaučení ze slov pana prezidenta Havla: Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a nezodpovědná řešení, a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.

Sledujte prezidentovy aktivity

  • Jak prezident vystupuje směrem k občanům? Volí slova, která spojují anebo naopak rozdělují?
  • Jak prezident spolupracuje s médii? Má respekt k jednomu z pilířů demokracie a nebo na něj útočí?
  • Kdo jsou prezidentovi nejbližší spolupracovníci? Obklopuje se prezident důvěryhodnými lidmi? Čí zájmy oni zastupují?
  • S kým se prezident stýká, kdy a z jakého důvodu? Udržuje prezident korektní vztahy s ostatními státníky, ať z Česka či jiných zemí?
  • Jaké zájmy prezident hájí? Jakým lidem a jakým zemím jeho kroky nejvíce prospívají?

Dejte najevo nesouhlas
Pokud je jasné, že prezident překračuje své pravomoci, nebojte se na to hlasitě upozornit. I kdyby to nakonec nevyšlo, je důležité jasně říct, že porušování ústavy a překračování pravomocí je nepřijatelné! Jak vyjádřit nesouhlas?

  • Na sociálních sítích. Sdílejte kritické (ale vždy jen kvalitní) články, otevřené dopisy nebo pozvánky na protestní akce. Na sítích se neuchylujte k nadávkám! Agrese znemožňuje diskuzi a naději na změnu. 
  • Napište dopis a upozorněte poslance a senátory, že jste nespokojeni. Oni jsou vaši zástupci v politice a právě oni mají možnost to řešit. 
  • Jděte na demonstraci či happening. Nevíte, že by se nějaká konala? Tak ji zorganizujte. 

Chcete aktivně pomáhat s rozvojem občanské společnosti? Zapojte se!



Chcete udělat ještě více? U říjnových voleb do Poslanecké sněmovny volte takovou stranu, která se zavázala, že prosadí jednodušší podání ústavní žaloby na prezidenta.


číst dále

zobrazit méně



Ústava a prezident
Kauzy hradní a ústavní
Co s tím?
Zavřít sekci
Otevřít sekciZavřít sekci

Justice

Justice


Kauzy v justici


Co s tím?


spravedlnost | vyšetřování | policie
ministerstvo spravedlnosti
ombudsman | GIBS

Justice

Justice

Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.
(T. G. Masaryk)

 

Proč potřebujeme nezávislou justici? 

Justice (neboli spravedlnost) a demokracie jsou spojené nádoby - jedna bez druhé nemůže existovat. Nezávislé soudy a další orgány jako policie či advokáti zaručují především, že:

  • jsou chráněna naše práva. To znamená, že nás nikdo nemůže trestat za něco, co jsme neudělali nebo co není zákonem zakázáno. Také to znamená, že máme zastání, když nám a našim blízkým někdo ubližuje nebo když jinak porušuje naše práva. 
  • jsou vymáhány platné zákony. Ty přijímají naším jménem politici, které volíme do parlamentu. Nezávislá justice tedy zaručuje, že zákon není jen potištěný papír, ale že ho musíme všichni dodržovat. 

Velkou výzvou pro demokratickou společnost je tedy zajištění naprosté rovnosti před zákonem. Stejná pravidla musí platit pro všechny, od zahradníka, studenta nebo úředníka, matku samoživitelku až po bohaté podnikatele nebo politiky. 

Justice ovšem nemá za úkol pouze chránit každého z nás ve všedních životech. Také kontroluje správné fungování politického systému. Dohlíží, aby politici či státní úředníci jednali v rámci svých pravomocí (daných zákonem) a nezneužívali je. Stejně tak dozírá i na to, aby zákony, které politici přijmou, neporušovaly naše základní práva a tedy, aby pomocí zákonů nebyla nastolena nesvoboda. Takové zneužití moci by pak mohlo vést až k diktatuře. 

Naše základní práva jsou nedotknutelná! Základní listina práv a svobod je zakotvena v Ústavě České republiky, tedy v tom nejdůležitějším a nejvyšším zákonu naší země. Mezi tato základní práva patří i ta občanská a politická, která zaručují (mimo jiné), že se můžeme svobodně vyjadřovat, sdružovat, sepisovat petice nebo se shromažďovat. V krajním případě můžeme i neuposlechnout nařízení státu.

 

Jak funguje nezávislá justice?

Celé soukolí, které pohání tuto nosnou část demokracie, zahrnuje nezávislé soudy, státní zastupitelství, ústavní soud, profesionální a vzdělanou policii a vězeňství, advokacii, notářství, exekutory, a v neposlední řadě ministerstvo spravedlnosti, parlamentní komise a ombudsmana. Všichni tito aktéři vstupují do ochrany práva v tomto státě a uvádějí jej do praxe. Rozhodují o nevině, vině a případném trestu. Řídí trestní stíhání, vyšetřují korupci nebo třeba zadávají exekuce, aby dlužníci opravdu splatili své dluhy. Významná odpovědnost ale leží i na politicích. 


Prezident republiky (mimo jiné) jmenuje jednotlivé soudce a také jmenuje premiéra → Premiér navrhuje a odvolává ministra spravedlnosti i ministra vnitra → Ministr spravedlnosti jmenuje nejvyššího státního zástupce. | Ministr vnitra organizuje policii, zodpovídá za její kvalitní fungování a shání finance na její chod.

 

Máme nezávislou justici?

I přesto, že v našem státě nezávislá justice má své stabilní místo, dochází k jejím otřesům. Býváme svědky událostí, které budí podezření a vybízí k tomu, abychom justiční kauzy bedlivě sledovali a nemlčeli v situacích, kdy je spravedlnost pokroucena.

Podívejte se na kauzy posledních let a také, co s tím můžete dělat.


číst dále

zobrazit méně



Justice
Kauzy v justici
Co s tím?
Zavřít sekci
Kauzy v justici

Kauzy v justici

I přesto, že v našem státě nezávislá justice má své stabilní místo, dochází k jejím otřesům. Býváme svědky událostí, které budí podezření a nutí nás justiční kauzy bedlivě sledovat a nemlčet v situacích, kdy je spravedlnost pokroucena. Významné riziko pro nezávislost justice se skrývá v neodůvodněných personálních výměnách na klíčových postech. Ty provádí vláda (stále!) trestně stíhaného premiéra, přičemž v jeho kauze nedochází k dalšímu posunu. . Personální rošády nejsou pro Andreje Babiše cizí, ať už se týká ministrů spravedlnosti nebo třeba šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ať byly personální změny podložené či nikoliv, kontext premiérova trestního stíhání vzbuzuje pochybnosti, a tak narušuje důvěryhodnost justice v očích veřejnosti, 

Na důvěryhodnosti správného fungování justice nepřidává ani nekonečné vyšetřování otrávené Bečvy, přičemž je jeden z možných viníků chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert. Jako výsměch spravedlnosti působí i zvolení veřejného ochránce práv (tzv. ombudsmana), který ve svých peprných výrocích de facto popírá existenci diskriminace.

 

Nahlédněte pod pokličku zásadních kauz posledních let   

V čem byla problematická blesková výměna ministra spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou? Které okolnosti provázejí neuvěřitelně dlouhé vyšetřování otrávené Bečvy? Co předcházelo neodůvodněnému odchodu šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína? Proč je král facebookových příspěvků Stanislav Křeček pro funkci ombudsmana nevhodný zástupce? Jak se to má s nekonečným příběhem „Čapáku“ a trestního stíhání premiéra Babiše? Jak poslankyně Helena Válková o svou nominaci na veřejnou ochránkyni práv přišla kvůli…porušování lidských práv? Nebo proč bývalá ministryně spravedlnosti Taťána Malá (a mistryně v naprosto bezchybném opisování diplomových prací) po necelých dvou týdnech úřad opustila?


číst dále

zobrazit méně


Výměna ministra spravedlnosti

Na přelomu dubna a května 2019 došlo k bleskovému odstoupení ministra spravedlnosti Jana Kněžínka a jeho nahrazení Marií Benešovou. Benešová byla do té doby poradkyní prezidenta Zemana, byla i ministryní spravedlnosti v jeho úřednické vládě 2013-2014. Upozornila na sebe výroky o justiční mafii v ČR nebo také vypracováním analýzy o tom, zda je možné, si v Česku objednat trestní stíhání. Kvůli těmto aktivitám byl její nástup na ministerstvo spravedlnosti poměrně kontroverzní. Její příchod do vlády navíc posílil pozici Miloše Zemana. 

Ještě kontroverznější ale bylo načasování tohoto kroku. K výměně ministrů došlo v době, kdy byla kauza Čapí hnízdo policií předána státním zástupcům, kteří spadají právě pod ministerstvo spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že premiér Babiš je v kauze Čapí hnízdo obviněn z dotačních podvodů, se vyrojily spekulace, že výměna na ministerstvu spravedlnosti byla účelová a mohla by ohrozit nezávislost justice Kritici také poukazovali na riziko možného odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se trestním stíháním Babiše zabýval. V neposlední řadě Benešová nepřímo straní Babišovi v jeho sporu s Evropskou komisí. Tvrdí, že veškeré zákonné požadavky ohledně střetu zájmů Babiš vyřešil převedením svého holdingu Agrofert do svěřenských fondů. Evropská komise má na to však jiný názor.

 

Benešová v úřadu

Na začátku září 2019 ministryně Benešová předložila novelu zákona o státním zastupitelství. Proti této novele se vymezili odborníci, opozice i samotní státní zástupci. Spor se vedl hlavně o to, jakým způsobem se budou vybírat noví státní zástupci. Novela totiž počítala s tím, že většinu z 5 členů výběrové komise by vybíralo ministerstvo spravedlnosti. Tím pádem by si ministerstvo (a potažmo vláda) mohli vybírat státní zástupce víceméně jen podle sebe. Novela by také přispěla k nestabilitě justice – vzhledem k novému zavedení omezeného funkčního období by velká část státních zástupců skončila během dvou let po přijetí nové úpravy, mezi nimi i nejvyšší státní zástupce a oba vrchní státní zástupci.

Milion chvilek pro demokracii od 29. dubna opakovaně pořádal demonstrace, kde požadoval odstoupení Benešové i Babiše. Série protestů po celé republice vyvrcholila 23. června zaplněnou Letnou. Šlo o největší demonstraci od roku 1989, které se věnovala i světová média. Benešová ani Babiš nakonec (nepřekvapivě) neodstoupili, ale alespoň částečným úspěchem je skutečnost, že sporná novela zákona o státním zastupitelství dosud nebyla přijata.


číst dále

zobrazit méně


Bečva a (ne)vyšetřování její otravy

K ekologické katastrofě na Bečvě došlo v neděli 20. září. Do řeky se dostaly jedovaté látky, které zabily desítky tun ryb. Viník ani po půl roce není známý. Na kontroverzi přidává i skutečnost, že mezi podezřelými je chemička Deza z holdingu Agrofert. 

Ministr životního prostředí Brabec pár dní po havárii sliboval, že viník bude brzy odhalen a exemplárně potrestán. Dnes až absurdně vyznívá jeho tvrzení, že se zdroj katastrofy najde v řádu hodin. O několik dní později ukázal na firmy z areálu Tesla Rožnov, aniž by k tomu měl jasné důkazy. Zároveň nezapomněl zmínit, že Deza vinu za otravu Bečvy určitě nenese. V průběhu října a listopadu probíhalo vyšetřování, havárií se zabýval také sněmovní Výbor pro životní prostředí. Během vyšetřování ministr Brabec odmítal odpovídat na jakékoliv otázky, protože informace by prý mohly vyšetřování ohrozit. On i Česká inspekce životního prostředí tvrdili, že jim policie zakázala se k případu vyjadřovat, ta to ovšem popřela: Policie nemůže bránit orgánu státní správy (ČIŽP) informovat o své činnosti a nikdy nic takového od nikoho ani nežádala. Otázky ohledně Bečvy, týkající se působnosti ČIŽP jsou zcela v její gesci a policie nemůže omezovat její pravomoc, včetně informování veřejnosti. Na konci listopadu navíc novináři z Deníku Referendum zjistili, že v den otrávení Bečvy došlo v Deze k havárii, která byla ututlána. V rozsáhlém textu také upozornili na několik stop, které vedou právě do agrofertní chemičky.

Soudní znalec Jiří Klicpera, který se případem zabývá, dvakrát požádal o prodloužení lhůty pro dodání svého posudku. V rozhovoru v Deníku Referendum sdělil, že viníka už zná, ale vzhledem k mlčenlivosti ho nemůže prozradit. Deza jím však podle něj určitě není. 

Podle vyjádření jiných odborníků jsou hlavním problémem chybějící klíčové vzorky, které měly být odebrány bezprostředně po havárii. K ničemu takovému ale nedošlo. Vzorky od rybářů ČIŽP odmítla přijmout, protože podle ní byly nevěrohodné. Za zmínku také stojí, že ředitel ČIŽP Erik Guess (který byl dosazen do funkce hnutím ANO) byl kvůli neschopnosti havárii vyšetřit vyzván ekologickými organizacemi k rezignaci. On sám pro ni ale důvod nevidí a svého místa se pevně drží. Podle investigativních novinářů z Neovlivní naopak pod jeho vedením údajně proběhly v inspekci personální čistky vedené proti neloajálním pracovníkům.

Takže si to shrňme. Největší ekologická havárie za poslední desetiletí není ani po půl roce vyšetřena. Veřejnosti jsou tajeny důležité informace a celková komunikace vyšetřujících orgánů je chaotická. Havárii v Deze v den otravy Bečvy objevili novináři, nikoliv vyšetřovatelé. ČIŽP a další odpovědné úřady postupovaly pomalu a laxně. Zkrátka to vypadá, že se klíčoví představitelé snaží celou kauzu zamést pod koberec. 

Milion chvilek 20. prosince uspořádal akci Světlo pro Bečvu. Lidé po celé republice zapalovali svíčky jako symbol naděje, v Praze je dokonce posílali po Vltavě. Na Karlově mostě se pak objevilo laserem napsané heslo Bečva nevyšumí. Ve stejný den proběhly také demonstrace ve Valašském Meziříčí a dalších městech po republice.


číst dále

zobrazit méně


Kdo jako první zasáhl a vylovil mrtvé ryby z řeky Bečvy?

Česká inspekce životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
místní rybáři

Odstranění šéfa GIBS Murína

Hlavní postavy v kauze sehrávají plukovník Michal Murín a novopečený premiér Andrej Babiš. Michal Murín byl šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), což je státní orgán, který má za úkol dohlížet na konání policie, zjišťovat procesní pochybení policistů a snažit se takovým pochybením předcházet. V tu chvíli vstupuje do hry Andrej Babiš, který je policií trestně stíhán v případu Čapí hnízdo

Na konci února 2018 Murín prozradil, že je pod tlakem premiéra Babiše, který po něm žádá odchod z funkce ředitele GIBS. Dne 15. března Babiš tento tlak definitivně potvrdil a šéfa Generální inspekce rovnou zprostil služby, k čemuž podle platných zákonu pravděpodobně neměl právo.

Murín v důsledku dlouhodobého stresu skončil v nemocnici a během dubna nakonec sám rezignoval. Stručně řečeno: premiér se zbavil ředitele orgánu, který kontroluje policii, která vyšetřuje premiéra.

Kontext kauzy

  • Zaprvé, Andrej Babiš byl v té době premiérem v demisi. Poslanecká sněmovna jeho vládě nevyslovila důvěru, a proto nebyly takto závažné zásahy do státních institucí (např. GIBS) legitimní.
  • Zadruhé, předchozí premiér Bohuslav Sobotka veřejně prohlásil, že už během svého mandátu řešil Murínova údajná provinění a neshledal důvod ke kárnému řízení. Naopak na to konto řekl: Je to vrtěti psem a snaha odvést pozornost od toho, co je důležitévláda v demisi bez důvěry parlamentu se snaží získat kontrolu nad bezpečnostními složkami.
  • Zatřetí, krátce po zproštění služby plk. Murína byli předvoláni k výslechu u GIBS uznávaní investigativní novináři Sabina Slonková, Jaroslav Kmenta a Janek Kroupa. Všechny tři spojovaly kauzy týkající se premiéra Babiše a možných úniků informací od policie.

Kauza vzbudila velkou pozornost politiků a občanské společnosti. V reakci na ni byla formulována i minuta u výzvy Za 5 dvanáct, po které následovala první demonstrace Milionu Chvilek s podtitulem Chceme slušného premiéra.


číst dále

zobrazit méně


Na které instituce nedohlíží GIBS?

celní správa
NASA
policie

Křeček ombudsmanem

V únoru 2020 byl do funkce ombudsmana zvolen Stanislav Křeček. Být ombudsmanem, tedy veřejným ochráncem práv, znamená hájit základní lidská práva každého z nás, naslouchat stížnostem a řádně je prošetřovat, pokud je zde podezření, že byla něčí práva porušena. Tuto respektovanou a zodpovědnou funkci do roku 2020 zastávala Anna Šabatová. Jako její nástupkyně byla navržena Helena Válková (ANO), která ovšem kvůli kontroverzím z dob komunistického režimu nakonec nominaci sama odmítla. Prezident Zeman navrhl jako dalšího kandidáta právě Stanislava Křečka, který je znám svými výroky podporující stereotypy namířené proti menšinám a celkovou relativizací lidských práv. Není mu cizí ani šíření dezinformací, nebo dokonce popírání smyslu úřadu veřejného ochránce práv. 

V únoru Křeček dostal od poslanců těsnou většinu odevzdaných hlasů. Zvolení nebylo pozitivně přijato velkou částí veřejnosti, i samotnou bývalou ombudsmankou Annou Šabatovou. Ta měla s novým ombudsmanem významné spory ještě v době, kdy byl jejím zástupcem v úřadu veřejného ochránce práv. Stanislav Křeček například dlouhodobě tvrdil, že diskriminace prakticky neexistuje, uvedla Anna Šabatová pro Český rozhlas. Kritický hlas zaznívá i z řad opozičních stran Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 tímto: Veřejný ochránce práv je tady od toho, aby se zastával slabších, menšin, lidí, kteří to potřebují. Pan Křeček se naopak velmi jasně vyjadřuje proti těmto lidem, často jsou jeho názory až rasistické, řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Minulost a současnost ombudsmana Křečka

  • Nesrovnalosti okolo Stanislava Křečka sahají až do totalitní komunistické éry, dodnes nedokázal uspokojivě vysvětlit své aktivity v této době. V osmdesátých letech ve svých knihách oslavoval tehdejší zřízení a komunisty řízené volby. Volební systémy podobné tomu, jaký nyní využívá Česko, naopak kritizoval. Mimo jiné prohlásil, že tímto: socialistická demokracie je historicky nejvyšším typem demokracie.
  • V roce 1998 vyšlo najevo, že neoprávněně používal vysokoškolský titul JUDr
  • Po měsíci v úřadu se začaly obavy naplňovat. Ombudsman odmítá prošetřit stížnosti na chování vlády a dotčenou agendu odebírá své zástupkyni Monice Šimůnkové, která se měla věcí zabývat. Například případ zákazu přítomnosti otců u porodu v době protiepidemických opatření na jaře 2020 neměl vůli nikterak vyšetřovat a smetl stížnosti ze stolu. Podle jeho slov v rozhovoru pro týdeník Respekt, zde nebylo co šetřit.
  • Podobný scénář se opakuje v lednu 2021, zástupkyně Monika Šimůnková je odvolána ze tří vládních lidskoprávních rad poté, co odmítla na Radě vlády hájit stanoviska ombudsmana, která byla diskriminační a na hraně rasismu. 

Před zvolením Stanislava Křečka ombudsmanem jsme varovali na začátku února 2020 bohužel bez kýženého efektu. 

Na všechny pochybné kroky Křečka v čele úřadu upozorňuje i otevřený dopis, který podepsalo více než 300 právníků. Vadilo jim hlavně to, že se ombudsman při vyřizování stížností neřídí odborností právníka, ale svými dojmy a názorem většiny, který zřejmě odvozuje ze svého facebookového fanklubu.


číst dále

zobrazit méně


Co současný ombudsman Stanislav Křeček používal neoprávněně v roce 1998?

hromadnou dopravu
občanský průkaz
titul JUDr.

Trestní stíhání Andreje Babiše

Andrej Babiš je trestně stíhaný od září roku 2017 kvůli dotačnímu podvodu a daňovým únikům v kauze Čapí hnízdo. V případu figurovaly jako trestně stíhané (mimo jiné) i Babišovy děti, které byly oficiálními vlastníky farmy. Médii hlasitě rezonoval příběh Babiše mladšího, který byl v době trestního stíhání nedobrovolně odvlečen na Krym. Kolem trestního stíhání vzniklo mnoho dalších kontroverzí, nejvýraznější z nich bylo zastavení a následné obnovení stíhání v druhé polovině roku 2019

Poslanecká sněmovna vydala k trestnímu stíhání Andreje Babiše společně s tehdejším místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem poprvé v září 2017. Babiš však obhájil svůj mandát v říjnových parlamentních volbách, čímž se obnovila jeho poslanecká imunita a stíhání bylo přerušeno. V listopadu tak policie musela o jeho vydání požádat znovu. Po dlouhém oddalování hlasování, způsobeném hlavně poslanci z hnutí ANO, byli nakonec Babiš i Faltýnek v lednu 2018 znovu vydáni k trestnímu stíhání. Babiš jakékoliv obvinění od začátku odmítá a celou kauzu považuje za politickou a účelovou, příkladem může být jeho vyjádření: No jasně, systém nespí, dalo se to čekat. Jsem překvapen tou rychlostí a urputností. Všechny kroky policie včetně dnešního rychlého doručení mě stále přesvědčují, že to je čistě politická kauza.

Objevila se také pochopitelná podezření ohledně Babišova možného ovlivňování justice a orgánů činných v trestním řízení. Ta přidala na síle v březnu 2018, kdy byl odvolán šéf GIBS Michal Murín, a později na konci dubna 2019 (tedy v době, kdy případ přecházel od policie na státní zastupitelství), proběhla blesková výměna na ministerstvu spravedlnosti.

Rozdílné pohledy státního zastupitelství 

  • Městský státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil v květnu 2018 trestní stíhání u Jaroslava Faltýnka a dalších třech obviněných v případě dotace pro Farmu Čapí hnízdo.
  • Na začátku září 2019 došlo k zásadnímu zvratu. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch po čtyřech letech nečekaně změnil svůj právní názor a navrhl stíhání zastavit, protože podle něj nebyl spáchán trestný čin a čerpání dotací bylo oprávněné, jelikož je Čapí hnízdo definováno jako malý podnik
  • Šarochův nadřízený Martin Erazím toto rozhodnutí podpořil a trestní stíhání bylo 13. září skutečně zastaveno. Mnozí opoziční politici se s rozhodnutím neztotožnili a odkazovali mimo jiné na závěry zprávy OLAF.
  • O několik dní později se prezident Zeman nechal slyšet, že by Babišovi udělil abolici, pokud by nejvyšší státní zástupce jeho stíhání znovu otevřel.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman 4. prosince 2019 trestní stíhání obnovil a jeho předchozí zastavení označil za nezákonné a předčasné. Případ proto vrátil Šarochovi k opětovnému prošetření. Vytkl mu nesprávné hodnocení důkazů a neúplné vyhodnocení evropských zákonů. Andrej Babiš poté znovu prohlásil, že jde o vykonstruovanou kauzu a že kvůli ní v žádném případě nehodlá rezignovat. Aktuální termín pro ukončení vyšetřování je stanoven na polovinu května. Státní zástupce Jaroslav Šaroch však může znovu lhůtu pro vyšetřování prodloužit, k čemuž ostatně nejednou došlo. 

Celá kauza narušuje důvěru občanů v principy právního státu, ve spravedlnost a nezávislost justice. Premiér celé situaci žene do absurdní tragikomedie výroky typu: Já vám říkám, že pokud máme nezávislou justici, jsem přesvědčen, že musí rozhodnout v můj prospěch. Nehledě na to, že trestní stíhání je pouhým důsledkem ohromného střetu zájmů Andreje Babiše.

 

Aktivity občanské společnosti

Milion chvilek uspořádal 4. září 2019 protestní akci Stejný metr pro všechny, pokračoval velkou demonstrací na Letné 16. listopadu. Po obnovení stíhání proběhla další série protestů v prosinci, jejichž hlavním požadavkem byla premiérova demise.

Nezapomínejme na to, že mít trestně stíhaného premiéra se nemůže stát normou, se kterou se musíme smířit.


číst dále

zobrazit méně


Nepřijatelná ombudsmanka Válková

Když se v prosinci 2019 blížil konec funkčního období Anny Šabatové jakožto ombudsmanky (veřejné ochránkyně práv), navrhl prezident Miloš Zeman jako její nástupkyni Helenu Válkovou (ANO). Ta v té době již vykonávala funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Média však záhy přišla s informací, že Helena Válková obhajovala institut ochranného dohledu, který byl často využíván jako nástroj proti politickým oponentům za doby komunistického režimu. 

Zároveň Helena Válková vydala několik textů věnovaných právě institutu a na některých z nich spolupracovala s Josefem Urválkem, jedním z nejznámějších prokurátorů z éry vykonstruovaných politických procesů. Ten několikrát žádal v procesech trest smrti, například i pro Miladu Horákovou...Jedním z problematických textů je příspěvek z roku 1979 v časopise Prokuratura, pod kterým byl spolu s ní podepsán onen Josef Urválek. Právě tento článek neunikl pozornosti novinářů a historiků. Další podobný text vyšel i v roce 1981. V žádném z nich se neobjevila žádná zmínka o tom, že by byl institut využíván k šikaně disidentů. Ovšem podle historika Petra Blažka musela kandidátka na ombudsmanku tuto skutečnost znát z interních materiálů.

Helena Válková pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR, kde měla na starosti zmíněný ochranný (či také prokurátorský) dohled. Jeho koncept byl převzat ze Sovětského svazu a fungoval mimo jiné na bázi domácího vězení pro nepohodlné občany. Na jeho základě bylo možné přikázat pobyt pouze v určitém místě či naopak zakázat návštěvy míst jiných. Součástí byly i domovní prohlídky, které mohly být uskutečněny kdykoliv, a bez jakéhokoli oprávnění. 

Pod tlakem veřejnosti i mnoha politiků se Helena Válková nakonec rozhodla nominaci na pozici ombudsmanky nepřijmout – jako důvod uvedla své členství v komunistické straně, nařčení z obhajoby nástrojů totalitního režimu ale jasně odmítá a za svými odbornými pracemi si nadále stojí. Prezident Miloš Zeman následně na pozici ombudsmana nominoval Stanislava Křečka, člověka, který neoprávněně používal titul JUDr., glorifikoval socialistickou revoluci i socialistické volby a utvrzoval komunistický režim v době, kdy jeho předchůdkyně Anna Šabatová seděla ve vězení za šíření letáků informujících o tom, že lidé nemusí povinně chodit ke komunistickým volbám.

Kontext kauzy

  • Helena Válková opakovaně tvrdila, že nevěděla, kdo Josef Urválek je. S ohledem na její pracovní náplň a pracovní prostředí to však, dle odborné veřejnosti, není možné.
  • Helena Válková, dle jejích slov, pracovala s institucí ochranného dohledu pouze jako s prostředkem pro vypořádání se s recidivisty závažných zločinů, o jeho používání jakožto zdroje šikany disidentů prý nevěděla.
  • I přes nové informace Helena Válková setrvává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

O tématu nového ombudsmana jsme pravidelně informovali na našem webu. → nominace Heleny Válkové, nominace Stanislava Křečka, jeho zvolení, nové aktuální informace k tématu.


číst dále

zobrazit méně


Opsaná diplomka exministryně Malé

Poté co první vláda Andreje Babiše nezískala důvěru, její člen na postu ministra spravedlnosti, Robert Pelikán (ANO), oznámil, že ještě před vznikem nové vlády odejde z politiky. Na to konto se Andrej Babiš rozhodl do své druhé vlády na tento post jmenovat Taťánu Malou (ANO). Ovšem jeden den před nastoupením do úřadu zpravodajský server iRozhlas přišel s informacemi o tom, že nová ministryně ve své diplomové práci opisovala. Opozice v reakci na tato zjištění vyzvala premiéra, ať Taťánu Malou do úřadu neuvádí, jelikož nemá pro výkon pozice odborné znalosti, ani morální zásady.

V den uvedení do úřadu se Andrej Babiš Taťány Malé zastával. Na tiskové konferenci oznámil, že zná její stanovisko k nařčení a přidal tradiční evergreen: je to celé kampaň. Novináři by podle něj měli dát nové ministryni alespoň 100 dní, než budou posuzovat, zda vedení resortu zvládá. Taťána Malá uvedla, že práci věnovala několik měsíců a vypracovala ji sama. Pokud někde neuvedla citaci, bylo to neúmyslně. O tom všem dle jejích slov svědčil i fakt, že práci obhájila za A. Zanedlouho se objevily důkazy o plagiátorství i ve druhé diplomové práci, tentokrát na téma chovu králíků. I za touto prací si ministryně stála a jakékoliv vědomé pochybení odmítala. Podpora přicházela zatím stále i od Andreje Babiše, který dokonce uvedl, že třináct let stará práce neovlivní práci Taťány Malé na ministerstvu.

Několik hodin po poslední tiskové konferenci (kde Taťána Malá ještě jako ministryně spravedlnosti obhajovala obě své práce) předstoupila znovu před novináře a ohlásila svou rezignaci, a to po pouhých 13 dnech v úřadu. Jako důvod uvedla, že tato kampaň proti ní ohrožuje vznik nové vlády. Svou vinu opět popřela. Andrej Babiš nejprve navrhoval, že by ministerstvo dočasně vedl on navzdory tomu, že v té době byl již trestně stíhaný. Nakonec prezident Zeman pověřil vedením resortu Jana Kněžínka.

Související události

  • Taťána Malá předtím, než byl Babiš vydán trestnímu stíhání, veřejně prohlásila: "Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky nebo prostě do doby, než budou nové volby."
  • Zpochybňována byla i koncipientská praxe, kterou měla Taťána Malá vykonávat na Slovensku přibližně 300 km od Brna, kde žila a mimo jiné vedla místní buňku ANO. Povinností před advokátní zkouškou je tříletá praxe na plný úvazek, kterou by se svými povinnostmi a bydlištěm v Brně zvládala velmi těžko. Malá si za svou praxí stojí.
  • Po Taťáně Malé rezignoval kvůli podezření z plagiátorství i ministr práce a sociálních věcí Pert Krčál (ČSSD). Necitované převzaté pasáže z knih se objevily i v práci ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO). Ten ovšem zdroje neuvedl v textu, ale v seznamu na konci práce již jsou, tak byl další plagiátorský nešvar člena vlády aspoň částečně zažehnán.

Akce Milionu chvilek

O záměru jmenovat na post ministra spravedlnosti někoho, kdo by se nebránil odsunu vyšetřování trestně stíhaného Andreje Babiše až po dalších volbách, jsme informovali v Aktualitách. Před Taťánou Malou a jí podobnými vládními činiteli, jsme varovali i v rámci generální ministávky #StaňSeSirénou


číst dále

zobrazit méně



Kauzy v justici

Výměna ministra spravedlnosti
Bečva a (ne)vyšetřování její otravy
Odstranění šéfa GIBS Murína
Křeček ombudsmanem
Trestní stíhání Andreje Babiše
Nepřijatelná ombudsmanka Válková
Opsaná diplomka exministryně Malé

Justice
Kauzy v justici
Co s tím?
Zavřít sekci
Co s tím?

Co s tím?

Spravedlnost je červená nit, která prochází celou naší společností. Bez ní není možná demokracie ani svoboda. Dotýká se úplně každého z nás. Dokud nebude spravedlnost klíčovou hodnotou, kterou jako společnost vyznáváme a která je pro nás samozřejmostí v každodenním chování, tak do té doby bude nezávislost justice vždy ohrožena. Na zlepšování spravedlnosti v našem státě se proto můžeme podílet my všichni. A jak?

Začněme sami u sebe
Ctěme spravedlnost v osobním i občanském životě, a to bez výjimky. To je naprostý základ zdravé justice.

Nebojme se nespravedlnost oznámit. V případech, ve kterých jsou Vaše práva nebo jiných lidí porušena, požádejte o pomoc příslušné orgány. Ať už se jedná o základní lidská práva nebo korupční jednání.

Zvolme si takovou vládu, která ctí všeobecnou spravedlnost. V čele státu by měl stát takový premiér, který není ve střetu zájmů, není trestně stíhaný a nebude tedy podezřelý z toho, že chce zneužívat justici k vlastnímu prospěchu.

Sledujte justiční kauzy
Čtěte důvěryhodná média. Mnoho korupčních kauz a justičních selhání odhalili investigativní novináři. Bez nich by se občané o mnohých pochybeních nedozvěděli. 

Sledujte a podporujte protikorupční organizace. Hlídají nezávislost justice a často na korupční kauzy upozorňují. Když selhávají orgány státu, umějí je zastoupit. Můžete je podpořit sdílením jejich obsahu na sociálních sítích nebo třeba finančním darem.

Hlídejte politiky, kteří se snaží justici ovlivňovat. Podporujte takové politiky, kteří nezávislost soudů hájí. Ti, kteří nezávislost justice zpochybňují a snaží se o radikální personální změny na klíčových postech, často jednají ve svém vlastním zájmu. Dohlížejte na to, koho dosazují do funkcí spojených s justicí (soudci, ministr spravedlnosti, ombudsman...)

Vystupte na podporu nezávislé justice!
Pokud je nezávislost justice přímo ohrožena, nebojte se proti tomu aktivně vystoupit. Stejně tak můžete protestovat, pokud považujete nějaký zákon za nespravedlivý. Jak na to?

  • Na sociálních sítích. Sdílejte kvalitní investigativní články. Inspirujte ostatní, aby se zajímali o nezávislost justice.  
  • Napište dopis a upozorněte poslance a senátory, pokud jsou současné zákony nekvalitní či nespravedlivé.
  • Podepište petici nebo ji iniciujte. Pokud má vaše petice 10 000 řádných podpisů, tak máte právo vystoupit na jednání petičního výboru Poslanecké sněmovny, kde by měl být přítomen i příslušný člen vlády. 
  • Jděte na demonstraci. Nevíte, že by se nějaká konala? Tak ji zorganizujte. A nezapomeňte, že to opravdu má smysl! Strach o nezávislost justice spustil vlnu protestů Milionu chvilek na jaře 2019. Možná že nebýt ní, tak už dávno proběhly výměny justičních představitelů. 

U všech bodů ale nesmíte zapomenout, že protestovat lze jen proti politickým krokům. Nikdy nevytvářejte nátlak na soudce, státní zástupce či vyšetřovatele. Tím byste k její nezávislosti nepomohli. Justice musí postupovat vždy spravedlivě bez ohledu, co říkají politici nebo demonstranti v ulicích. 

Chcete aktivně pomáhat s rozvojem občanské společnosti? Zapojte se

 

Chcete udělat ještě více? U říjnových voleb do Poslanecké sněmovny volte takovou stranu, která se zavázala k prosazení reformy zákona o státním zastupitelství směrem k větší nezávislosti justice na vládě. 


číst dále

zobrazit méně


Petr Zewlákk Vrabec


Justice
Kauzy v justici
Co s tím?
Zavřít sekci
Otevřít sekciZavřít sekci

Média

Média


Kauzy v médiích


Co s tím?


informace | nezávislost
veřejnoprávní média
mediální rady | politický tlak

Média

Média

Kdo ovládá média, ovládá mysl. (Jim Morrison, The Doors)

Co všechno znamenají média?

Médium v jednom ze svých původních významů znamená prostředník. V současné době jsou však média chápána převážně jako hromadné sdělovací prostředky. Jedná se o noviny, časopisy, televizi, online média, nebo dokonce sociální sítě. Zjednodušeně jsou pro nás zdrojem informací, tlumočníkem reality i hlídacím psem demokracie. Díky médiím máme možnost dozvědět se o věcech, ke kterým bychom jinak neměli přístup, nebo se podívat do míst, která jsou pro nás nedosažitelná.

Ve světě existují 3 typy médií. Dělení odráží formu vlastnictví, financování, samotnou organizační strukturu, výběr témat či vazbu na vládu:

  • Veřejnoprávní média slouží veřejnosti, tedy nám všem. V naší zemi je zastupuje Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Financování ČT a ČRo je v rukou každého z nás, kteří tato média využíváme. Za tuto službu platíme zákonem stanovenou částku – tzv. koncesionářský poplatek. Právě financování stran každého občana zajišťuje nezávislost veřejnoprávních médií. Jejich fungování je ukotveno v zákoně a rovněž kontrolováno mediálními radami. Podle zákona je jejich úkolem přinášet důležité a nestranné informace a rozvíjet základní hodnoty demokratické společnosti, a to s ohledem na různorodost publika. Jsou tak nezastupitelným a nejobjektivnějším zdrojem informací, který máme.
  • Cílem soukromých médií je především zisk, tudíž sledovanost nebo zájmy majitele mohou převažovat nad objektivitou a společenskou potřebou obsahu. V krajním případě mohou sloužit politickému boji a destabilizaci společnosti cíleným šířením dezinformací. I přes řadu odstrašujících případů jsou soukromá média často vysoce kvalitní, pokud se drží (i) novinářské etiky a jestliže je nevlastní politici, kteří jimi propagují své vlastní zájmy bez ohledu na pravdivost. U nás k soukromým médiím patří třeba TV Nova, TV Prima, DVTV nebo třeba všechny rozhlasové stanice kromě Českého rozhlasu.
  • Státní média jsou typickým příznakem nedemokratického režimu. Najdeme je třeba v Rusku nebo v Číně, a za dob totalitního režimu fungovala i u nás. Platí a kontroluje je přímo stát, takže se z nich snadno stává hlásná trouba politiků, kteří jsou zrovna u moci. Je pro ně typické šíření dezinformací, které napomáhá účinné propagandě a ovlivňování veřejnosti.

Proč je role médií důležitá pro demokracii?

Úloha médií se v čase rychle proměňuje. Podle demokratických principů bychom měli mít k dispozici nezávislá zpravodajská média, která slouží veřejnému zájmu a snaží se nám předat co nejvíce pravdivý a nepředsudečný obraz reality. Tím, že média zprostředkovávají informace o světě kolem nás, mají také velkou moc a odpovědnost. Pokud slouží média politikům, jednají v jejich zájmu a přichází o svou nezaujatost. Tím pádem nás tedy přestávají informovat objektivně. Vlastnění velkých mediálních domů politikem, tedy oligarchizace médií, je ohromný střet zájmů a významné riziko pro demokracii. Zvlášť, když je tím politikem třeba trestně stíhaný premiér. Proto je potřeba naše názorově nezávislá a veřejnoprávní média chránit. Nesmíme zapomínat, že jsou v našich službách, jednají v našem zájmu, a ne na objednávku některého politika. A především: Bez svobodných médií nejsou nezávislé volby!

Podívejte se na kauzy posledních let a také na to, co s tím můžete dělat.


číst dále

zobrazit méně



Média
Kauzy v médiích
Co s tím?
Zavřít sekci
Kauzy v médiích

Kauzy v médiích

Dlouhodobým a zásadním problémem české mediální scény je vlastnictví médií tuzemskými miliardáři. Mezi tím vším vyniká obrovský mediální střet zájmů Andreje Babiše, který jakožto český premiér vlastní (skrze svěřenské fondy) přibližně třetinu soukromého mediálního trhu včetně jedněch z nejčtenějších deníků a nejposlouchanějšího rádia. To dává premiérovi obrovskou mediální moc, která se snoubí s jeho mocí ekonomickou (kterou jako jeden z nejbohatších Čechů má), a především s jeho mocí politickou. Jde tak o donebevolající střet zájmů. Něco jako kdyby si fotbalový zápas pískal sám útočník jednoho z týmů.

Veřejnoprávní média, která mohou za určitých okolností fungovat jako protiváha těm soukromým, jsou pod dlouhodobým politickým tlakem. V poslední době sledujeme v naší zemi nebezpečné tendence podlomit jejich fungování, což může vést k tomu, že je budou ovládat politici. Tím pádem by mohlo dojít k diskreditaci médií a ke ztrátě důvěry veřejnosti k pravdivým informacím, které prezentují.


číst dále

zobrazit méně


Ovlivňování médií (kauza Přibil)

Kauza uniklých nahrávek tehdejšího vicepremiéra Andreje Babiše a novináře MF Dnes Marka Přibila nás vrací zpět do roku 2017. Na twitterovém účtu Skupina Šuman byly zveřejněny 3 tajné nahrávky, které jasně dokazují, že Andrej Babiš využívá jím vlastněná média k politickému boji. Toto narušení nezávislosti médií je závažnou hrozbou pro českou demokracii, zejména proto, že Babiš vlastní jedny z nejčtenějších novin a nejposlouchanější rádio.

Zveřejnění nahrávek vedlo k vládní krizi a přispělo k odvolání Babiše ze Sobotkovy vlády. Perličkou v kauze je i samotný název skupiny. Július Šuman byl totiž slovenský příslušník Státní bezpečnosti (StB), který provedl vázací akt s Andrejem Babišem.

Obsah nahrávek

Na první nahrávce se ministr financí Babiš velmi nevybíravě baví o svých koaličních partnerech. Moji zaměstnanci jsou debilové, dodává také.

Druhá nahrávka, kterou se strhla bouře, byla publikována o dva dny později. Přibil s Babišem na ní probírají témata a načasování připravovaných kritických článků o politických protivnících. Marek Přibil dostává ještě v den zveřejnění výpověď z MF Dnes. Andrej Babiš autenticitu nahrávky nepopírá.

Nejzásadnější úryvky z rozhovoru:
AB: Je otázka, jestli ty vaše věci, jestli s tím nepočkat na parlamentní volby.
MP: Já bych s tím počkal na parlamentní volby, protože to je velice výbušný, ono by se to potom obrátilo i proti vám.
...
MP: Máme na ně nabito celkem slušně, na toho Chovance.
AB: Vládu by bylo nejlepší udělat úplně bez socanů.
...
AB: Já bych s tím teď počkal, budou Vánoce, si nechci vystřílet patrony.
...
MP: Škoda, že nejsou volby teďka

Obsahy této nahrávky usvědčily Andreje Babiše ze lži. Dříve totiž tvrdil, že žádným způsobem nezasahuje do práce novinářů médií, která vlastní. Tímto se však potvrdilo, že je používá v boji proti svým politickým oponentům . Andrej Babiš trval na tom, že se stal obětí cílené provokace nastrčeného agenta. Spekuloval, že za účtem Julius Šuman mohli stát novináři Sabina Slonková a Jiří Kubík, ministr vnitra Milan Chovanec, nebo jeho jiní političtí oponenti.

Třetí nahrávka, která se objevila, se týkala živého policejního spisu, který měl Přibil sehnat pro Babiše. Já sháním všechno z ÚOOZ ohledně tý Beretty… Už jsem sehnal výslechy, říká. Spisy pak vicepremiérovi předává. Dále se radí o tom, zda a kdy výpověď publikovat, aby měla akce co největší dopad. Na účtu Skupina Šuman byly následně zveřejněny další nahrávky a dokumenty, které odhalily pozadí toho, jak Andrej Babiš funguje nejen v politice, ale také ve svém podnikání. Šéf ANO nakonec podává trestní oznámení na anonymního provozovatele twitterového účtu Skupina Šuman.


číst dále

zobrazit méně


Co spolu Babiš s redaktorem MF Přibilem dělali?

ovlivňovali média
otrávili Bečvu
kupovali letenky na Krym

Výpověď Jiřímu Černému z ČRo v roce 2018

Jiří Černý platil za uznávanou stálici Českého (Československého) rozhlasu, s nímž spolupracoval již od roku 1964. Proto bylo velkým překvapením, když mu šéf ČRo René Zavoral neprodloužil v roce 2018 pracovní smlouvu. Podle Zavorala se tak stalo po vzájemné dohodě z důvodu modernizace ČRo Dvojka, kde Černý působil. Mluvčí ČRo ještě dodal, že ukončení spolupráce proběhlo v přátelské atmosféře a s příslibem hostování v jiných pořadech rozhlasu. To považuje Jiří Černý za naprostou lež. Ve svém vyjádření naopak říká, že s ním nikdo nejednal ani o vyhazovu, který mu byl prostě oznámen, natož o zmíněném hostování v jiných pořadech.

Výpověď Jiřímu Černému je tak dalším z řady kontroverzních rozhodnutí René Zavorala v čele ČRo. Ten se příliš netají svým příklonem k prezidentu Zemanovi, Andreji Babišovi, nebo kritice veřejnoprávních médií. Panuje tak přesvědčení, že se systematicky zbavuje zaměstnanců stojících na opačné straně názorové barikády.

V reakci na odvolání Černého z rozhlasu se vzedmula značná vlna protestů jak ze strany veřejnosti tak i některých médií. Pod tímto nátlakem podpořeným peticí Za návrat Jiřího Černého do Českého rozhlasu 2 a obnovení pořadu Klub osamělých srdcí Sgt. Pepře!, podepsanou umělci i politiky, začal rozhlas s Černým znovu jednat. Následně v dubnu 2019 oznámil Jiří Černý návrat do redakce ČRo jako externí spolupracovník.

Kdo je Jiří Černý?

Jiří Černý je, mimo jiné, český hudební kritik a novinář, který je považovaný za legendu české hudební publicistiky. Jak bylo řečeno, s Českým (Československým) rozhlasem spolupracoval od roku 1964. V té době byla velmi populární jeho hitparáda Dvanáct na houpačce. Po srpnu 1968 sestavil první album Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka.

Brzy na to byl z rozhlasu z politických důvodů vyhozen a působil jako novinář na volné noze. Od založení Charty 77 spolupracoval s disidenty a v roce 1989 se aktivně účastnil sametové revoluce jako člen Koordinačního centra Občanského fóra a jako moderátor.

Na vlnách ČRo v letech 2005-2018 pravidelně uváděl úspěšnou relaci Klub osamělých srdcí seržanta Pepře nazvanou podle kultovního alba Beatles. V neposlední řadě Černý vystoupil na demonstraci Milionu chvilek a iniciativu nadále podporuje.

Další kauzy v rozhlase pod Zavoralovým vedením

Aktivity občanské společnosti

Pochybné kroky ředitele Zavorala vyvolaly znepokojení značné části občanské společnosti. Na výpověď Jiřímu Černému upozornil i Milion chvilek. Facebookový příspěvek pak strhl mediální bouři na podporu Jiřího Černého. Na jeho podporu vznikla i petice Za návrat Jiřího Černého do Českého rozhlasu 2 a obnovení pořadu "Klub osamělých srdcí Sgt. Pepře"! Sám Černý pak vystoupil 13. 5. 2019 jako host na demonstraci Justice! Opravdu chceme demisi!

Proti pochybnému dění nejen v radě ČRo byla 1. 3. 2020 svolána demonstrace Postavme se rozvratu institucí. V lednu 2021 iniciovala regionální iniciativa v Hradci Králové petici za ukončení spolupráce Českého rozhlasu s Xaverem Veselým.


číst dále

zobrazit méně


Petr Zewlakk Vrabec

Odvolání Dozorčí komise Rady ČT

Hlavní roli v této kauze zaujímá trio nových radních ČT Lipovská - Matocha- Xaver Veselý, kteří byli zvoleni v květnu 2020. Na popud Hany Lipovské Rada ČT dne 11. listopadu 2020 odvolala svou Dozorčí komisi. Tento krok byl částí společnosti vnímán jako první krok k politickému ovládnutí České televize, a potvrdil tak obavy, které panovaly již od zvolení zmíněného tria radních do funkcí.

Odvolání Dozorčí komise proběhlo nečekaně, bez dřívějšího projednání či zdůvodnění, na běžné schůzi komise s Radou ČT. Komise byla pohodlnou většinou 10 hlasů z 15 odvolána přímo na místě. Podle odborníků na veřejnoprávní média šlo o test síly bloku kolem zmíněného tria radních, jehož cílem je v konečném důsledku destabilizace ČT a výměna generálního ředitele.

S odvoláním Dozorčí komise nesouhlasila část Rady ČT v čele s předsedou René Kühnem a místopředsedou Jaroslavem Dědičem. Ti na protest rezignovali ze svých funkcí. Pravděpodobně tak urychlili zvolení nové Dozorčí komise Rady ČT, k němuž došlo už 25. listopadu 2020. Podle mnoha právníků bylo ale odvolání původní komise v rozporu se zákonem a zvolení nové komise tedy mohlo vést k paralelní existenci dvou dozorčích komisí.

V prosinci 2020 poté zaznamenal výše zmíněný blok radních významné vítězství, když se novým šéfem Rady ČT stal Pavel Matocha. Podívejte se na grafiku, která přibližuje jeho politické vazby.

Dozorčí komise Rady ČT
Dozorčí komise Rady ČT je odborným poradním orgánem Rady ČT ve věcech kontroly hospodaření České televize. Má za úkol sledovat, jestli jsou finanční zdroje a majetek ČT účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu ČT v souladu s právními předpisy. V případě zjištění nedostatků je komise povinna na ně Radu ČT upozornit a předložit jí návrhy na jejich odstranění. Dále má komise jedinečné právo nahlížet, s vědomím generálního ředitele, do všech účetních dokladů, účetních záznamů a dalších písemností České televize.

Kontext a významné momenty kauzy

  • Oficiálním důvodem k odvolání Dozorčí komise byla nespokojenost s jejím fungováním. Stížnosti k ní již dříve vyslovila řada radních. Samotnému odvolání předcházelo doporučení komise, aby ČT vykoupila pozemky před ostravským studiem.
  • Načasování odvolání komise ale bylo značně podezřelé. Došlo k němu právě v období, kdy se měly schvalovat zásadní dokumenty včetně Dlouhodobých plánů ČT a rozpočtu na rok 2021.
  • Většina členů odvolané komise podala proti tomuto rozhodnutí žalobu. Kauza tak bude mít pravděpodobně i soudní dohru.

Reakce občanské společnosti
Před samotnou volbou nových radních varovala řada expertů a organizací, včetně Milionu chvilek. Samotné odvolání komise vedlo k řadě protestů:


číst dále

zobrazit méně


Jaký důvod uvedla Rada ČT pro odvolání dozorčí komise?

chlebíčky nebyly od Penamu
výhrady k práci komise
ten, co řekl Faltýnek

Dovolba radních ČT 2020

V květnu 2020 zvolili poslanci do Rady České televize tři nové členy: ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu a moderátora Lubomíra Xavera Veselého. Všichni tři nově zvolení radní se dlouhodobě řadí k silným kritikům veřejnoprávní České televize a zároveň bývají spojováni s hnutí ANO, SPD a KSČM. Mimo to bývají zpochybňovány jejich odborné znalosti, kompetentnost či renomé v mediální sféře. Zvolení této trojice proto vyvolalo obavy o nezávislost zpravodajství, investigativních či diskuzních pořadů a České televize jako celku. V situaci, kdy přibližně třetinu českých médií vlastní premiér Babiš, je ohrožení nezávislosti veřejnoprávního média zásadním nebezpečím pro českou demokracii.

Rada ČT je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Pravomoci Rady ČT nejsou nijak zanedbatelné, naopak, patří mezi ně jmenování a odvolání generálního ředitele, a schvalování rozpočtu a výročních zpráv televize. Podle zákona o České televizi volí nové radní Poslanecká sněmovna na 6 leté volební období. Jelikož jde o zástupce veřejnosti, Milion Chvilek požadoval, aby volba na plénu sněmovny nebyla tajná nýbrž veřejná. Pro tajnou volbu ale nakonec hlasovala i část opozice.

Kontext a významné momenty kauzy

  • V posledních letech jsou veřejnoprávní média v čele s Českou televizí a Českým rozhlasem pod sílícím politickým tlakem. Děje se tak především ze strany ANO, SPD, Komunistů či Trikolóry. Podle nich nejsou tato média dostatečně objektivní a protěžují opoziční strany na jejich úkor. Zevnitř televize i od mediálních expertů a neziskových organizací zaznívají obavy z cílené snahy ovládnout či minimálně diskreditovat Českou televizi
  • Před samotnou volbou pronikl na veřejnost tzv. Berkovcův seznam. Jde o tajný email poslance ANO a předsedy volebního výboru Stanislava Berkovce, který rozeslal v březnu 2020 stranickým kolegům v Poslanecké sněmovně. Email obsahoval podrobné informace o všech uchazečích ve stylu policejní složky. Vyzdvihoval kandidáty, kteří měli trvalý problém se současným ředitelem ČT Petrem Dvořákem, byli loajální ke hnutí ANO a zároveň se nestali signatáři ani podporovateli Milionu chvilek. Takové uchazeče doporučoval Berkovec schválit. Více informací v naší aktualitě.
  • Důležitým krokem k záměru zdiskreditovat ČT bylo odvolání Dozorčí komise Rady ČT v listopadu 2020. To bylo dle mnoha právníků v rozporu se zákonem. Odvolání navrhla právě Hana Lipovská. V konečném důsledku tohoto kroku se stal Pavel Matocha novým předsedou rady ČT.

Kdo jsou noví radní?

  • Hana Lipovská pracuje v Institutu svobody a demokracie Jany Bobošíkové, která má s Českou televizí nevyřízené účty už z doby tzv. televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. Mezi slavné citáty radní Lipovské patří například, že: nerozumí smyslu veřejnoprávních médií.
  • Pavel Matocha je naopak spjatý zejména s osobou Ištvána Léka, bývalého šéfredaktora Lidových novin patřících premiéru Andreji Babišovi. Zároveň je přítelem Václava Klause ml., končícího předsedy Trikolóry.
  • Luboš Xaver Veselý, mimo jiné držitel anticeny Zlatý citron, je známý především svoji servilitou při rozhovorech a také verbálními útoky na kolegyně z novinářské branže. Netají se ani svým blízkým vztahem k prezidentu Miloši Zemanovi, s nímž dělá pravidelné rozhovory.

Aktivity Milionu chvilek k této kauze

Milion chvilek dlouhodobě upozorňuje na narůstání tlaku politických stran na veřejnoprávní média. V březnu 2020 jsme uspořádali demonstraci Postavmei se rozvratu institucí, která reagovala na zvolení Miroslava Křečka ombudsmanem a která upozorňovala právě na blížící se dovolbu Rady ČT. Jelikož jde o zástupce veřejnosti požadovali jsme, aby volba radních ČT na plénu sněmovny nebyla tajná nýbrž veřejná. Pro tajnou volbu ale nakonec hlasovala i část opozice.

V reakc nai odvolání dozorčí komise proběhla řada happeningů, tiskových konferencí ai také auto-protest Braňme ČT!, zorganizovaný přímo před jejím sídlem.


číst dále

zobrazit méně


Kdo patří do destruktivního tria Rady ČT?

Xaver, Lipovská, Matocha
Shrek, Fiona, Oslík
Ron, Hermiona, Harry

Mediální střet zájmů

Andrej Babiš v současnosti ovládá téměř třetinu českých médií. Velká část z nich, např. Metro, Lidové noviny i nejčtenější zpravodajský deník MF Dnes, patří do mediální skupiny Mafra, která spadá pod holding Agrofert. Agrofertu patří také hudební televize Óčko a nejposlouchanější české rádio Impuls. Takový střet zájmů je nebezpečný. Média by totiž měla kontrolovat práci politiků. V tomto případě tedy vlastního šéfa. Je to jako kdyby fotbalový zápas pískal hráč jednoho z týmů. U Andreje Babiše jde navíc o koncentraci politické, ekonomické a právě mediální moci v jedněch rukou!

Ovládnutí médií
Agrofert převzal vydavatelství Mafra v říjnu 2013. Transakce vyvolala vlnu kritiky a negativních reakcí hlavně z řad odborníků, kteří se obávali Babišova vměšování do médií. Ten ale prohlašoval, že novinářům z Mafry do práce nijak zasahovat nebude a neposkytne jim ani žádné rozhovory. Toto předsevzetí mu příliš dlouho nevydrželo, za necelý rok a půl s ním vyšel v MF Dnes dvoustránkový rozhovor. V roce 2017 se pak objevily nahrávky, na kterých s redaktorem MfD Přibilem probírá chystané články. V polovině roku 2018 Mafra koupila vydavatelství Bauer Media, které spravuje asi třetinu českých volnočasových časopisů. Jejich prostřednictvím by hnutí ANO mohlo dále posílit svou kampaň

MF Dnes i Lidové noviny na protest proti přesunu pod Agrofert opustila část redaktorů, kteří se obávali možné ztráty nezávislosti. V roce 2014 z MfD odešla šéfredaktorka Sabina Slonková kvůli neshodám se zbytkem vedení, podle kolegů zmiňovala hlavně ekonomicko-politické tlaky. Nahradil ji Jaroslav Plesl, pod jehož vedením MfD informuje o Babišovi o poznání příznivěji. V Lidových novinách byl až do ledna 2021 šéfredaktorem Babišův přítel István Léko.

Další vývoj a problémy
V souvislosti s přijetím zákona o střetu zájmů v roce 2017 převedl Andrej Babiš své firmy, včetně médií, do tzv. svěřeneckých fondů. V čele těchto fondů nicméně stojí jeho blízcí lidé, například manželka Monika. Je tedy absurdní se domnívat, že by na své firmy neměl vliv.

Na Babišův mediální střet zájmů často upozorňuje protikorupční organizace Transparency International. Ta zaslala Městskému úřadu v Černošicích podnět ohledně porušení zákona o střetu zájmů. Úřad udělil Babišovi pokutu 200 000 korun, ten se ale odvolal. Středočeský kraj, v té době řízený hnutím ANO, odvolání vyhověl a konstatoval, že Babiš ve střetu zájmů není.

Mafra získává od státních podniků podezřele velké peníze za reklamu a propagaci, např. České dráhy utratily za posledních 5 let u Mafry přes 112 milionů korun. Velkou část z těchto zakázek Mafra navíc získala bez výběrového řízení.

A to stále není všechno, v poslední době se navíc stahují mračna nad Českou televizí. Od dovolby Rady ČT na jaře 2020 hrozí více a více politické ovládnutí veřejnoprávního média nebo alespoň snahy o jeho diskreditaci.


číst dále

zobrazit méně



Kauzy v médiích

Ovlivňování médií (kauza Přibil)
Výpověď Jiřímu Černému z ČRo v roce 2018
Odvolání Dozorčí komise Rady ČT
Dovolba radních ČT 2020
Mediální střet zájmů

Média
Kauzy v médiích
Co s tím?
Zavřít sekci
Co s tím?

Co s tím?

V době, kdy veřejnoprávní a nezávislá média čelí stále silnějšímu tlaku ze strany politiků, je zapotřebí je intenzivně podporovat a politiky hlídat. Co pro to můžete udělat Vy? 

Začněte u sebe
Úplně nejvíce pomůžete médiím i společnosti čtením kvalitních médií a sdílením ověřených informací. Pro srovnání kvality médií můžete použít například zpracované hodnocení.
Nezapomeňte být ale stále ve střehu a nesdílejte dezinformace. Jak poznáte dezinformaci? Metod je celá řada, můžete si pro začátek zkusit odpovědět na následující otázky:  

  • Z jakého média zpráva pochází? Nejde o dezinformační médium? Je to známé a ověřené médium?
  • Víte, kdo je autorem textu? Je možné autora dohledat? 
  • Cituje článek nějaké zdroje? Jsou věrohodné?
  • Jaké má zpráva datum? Neuskutečnila se událost náhodou v jiném čase a kontextu?

Sledujte, jak se o médiích a novinářích vyjadřují zástupci jednotlivých politických stran. Demokratičtí politici respektují postavení veřejnoprávních médií, zároveň nemají zapotřebí urážet kvalitní novináře pro jejich práci.

Sledujte zasedání rad veřejnoprávních médií. Během pandemie můžeme sledovat zasedání rad pouze online, běžně však bývají veřejná. Můžete tak ukázat radním, že je hlídáte a že vám na médiích veřejné služby záleží.

Podpořte nezávislost médií
U pečlivého sledování médií to ale končit nemusí. Hájit nezávislá média můžete i aktivními kroky. Jestliže víte, že máte před sebou kvalitní obsah, za který má smysl se postavit a je důvěryhodný, můžete přejít k následujícím krokům. 

Předplaťte si své oblíbené médium. Díky tomu budou novináři moci dělat svou práci kvalitně a jejich činnost se nepřeruší.S předplatným můžete u některých médií poskytnout kvalitní články svým přátelům a tím je rozšířit mezi více lidí.

Podporujte nezávislá média od stolu, ale veřejně.Vyjádřete svou podporu důvěryhodným médiím na sociálních sítích. Třeba takto:

  • Sdílejte články a iniciativy, které se nezávislými médii zabývají. To byl třeba náš otevřený dopis na jaře 2019. 
  • Podepište petici na podporu médií. 
  • Napište dopis politikům nebo radním veřejnoprávních médií.

Běžte ven a zúčastněte se happeningu či demonstrace na podporu médií. Přímá akce ve spojení s dalšími lidmi, kterým není nezávislost médií lhostejná, je výrazným krokem ke změnám a obraně práce médií i samotných novinářů.
Chcete aktivně pomáhat s rozvojem občanské společnosti? Zapojte se!

Chcete udělat ještě více? U říjnových voleb do Poslanecké sněmovny volte takovou stranu, která se zavázala ke změně zákona o ČT a ČRo. 


číst dále

zobrazit méně



Média
Kauzy v médiích
Co s tím?
Zavřít sekci
Otevřít sekciZavřít sekci

Pokud se Vám portál líbí, můžete podpořit jeho provoz darem.

Sekce pro přihlášené


Přihlášení / Registrace

Odemkněte si obsah pro registrované a využijte RE:Portálu naplno!

Vyplňte své údaje





To nejdůležitější z české politiky. Dvě minuty čtení a jste v obraze!
Už jste registrování? Přihlaste se.

Zadejte svůj e-mail


Zpět

Vítejte

Byl jste úspěšně registrován. Nyní můžete prohlížet obsah vytvořený jen pro Vás!


nebo


Proč sledovat zahraničí?


Zahraniční kauzy


A co ve světě?


Zamčená sekce

Vláda zmařených životů


Kauzy za časů koronaviru


A co doma?


Zamčená sekce