Facebook
Instagram
YouTube
Xko
|
EN
Account
Zobrazit menu
Menu
Zobrazit menu
Menu

Otevřený dopis poslancům: postavte se za veřejnoprávní média

Sdílet stránku
Zkopírovat odkaz do schránky
Sdílet na Facebooku

Otevřený dopis lze podepsat ZDE.

DODATKOVÝ TEXT: DETONÁTOR Č. 2 ANEB „NE KAŽDÝ, KDO MŮŽE BÝT ZVOLEN, BY ZVOLEN BÝT SKUTEČNĚ MĚL.“

V pondělí 9. 4. 2019 jsme napsali poslancům, že by bylo dobré nevolit do mediálních rad lidi napojené na dezinformační scénu či rovnou takové, kteří otevřeně podporují zrušení veřejnoprávních médií. Za svou opovážlivost jsme to na sociálních sítích pěkně schytali. Polovina diskutérů nás obvinila z kádrování, přirovnala k SSM, označila náš dopis za bolševickou praktiku a počátek totality, no a naši rodiče prý v roce 1950 lítali po Praze s plakáty SMRT HORÁKOVÉ.

**No tak lidi, neblázněte. **

V zákoně o RRTV stojí, že člen RRTV může být odvolán dopustí-li se „jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady“. Členové Rady dokonce „nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.“

Otázka zní: je člověk, který publikuje na dezinformačním serveru Protiproud a otevřeně prohlašuje na všechny strany, že by bylo nejlépe veřejnoprávní média zrušit, kandidátem nestranným a nezávislým? Je zřejmé, že tomu tak není, naopak je kandidátem silně zaujatým. Jiný takový kandidoval do RRTV už říjnu 2018 – ten pro změnu „žertoval“, že ČT by bylo nejlépe podminovat a vyhodit do povětří (takovým říkáme „detonátor“). Díky protestům veřejnosti se do RRTV nakonec nedostal. Druhý detonátor se tam nyní dostal. Nezpochybňujeme jeho inteligenci či orientaci v mediální sféře, dokonce ani nežádáme jeho odvolání. Zpochybňujeme však jeho nezávislost a chceme, aby poslanci při dalších volbách ctili zákony a smysl institucí.

Proč se tomuhle tématu tak obšírně věnujeme? Protože tady jde o mnohem víc než jen o mediální rady. Jde tady o samotné pojetí demokracie a významu demokratických institucí. Úplně nejčastější námitka vůči našim protestním aktivitám totiž zní: „To jste demokrati? Vždyť vy nerespektujete výsledek demokratické volby! Ten a ten byl zvolen tam a tam, tak co Vám vadí? Je třeba to respektovat.“

Tato logika je zvrácená a ukazuje zásadní nepochopení toho, co je to vlastně demokracie. Kdybychom se jí drželi, nebylo by možné kritizovat vůbec nikdy nikoho, kdo byl někam „demokraticky zvolen“. Byla zvolena liška pro dohled nad kurníkem? Je třeba to respektovat. Byl šéfem České národní banky jmenován tunelář? Ano, ale demokraticky. Byl jmenován prokázaný lhář soudcem? V pořádku. Zjistilo se, že politik má střet zájmů, lže, ovlivňuje živé kauzy, nekoná svou práci? Nedá se nic dělat, lid ho zvolil. To vše je absurdní. Přesně to však vyplývá z logiky „když byl zvolen, tak si může přece dělat co chce“, kterou se někteří snaží zdiskreditovat to, že se snažíme plnit tu nejzákladnější povinnost občanů – kontrolovat, co politici dělají, jestli sliby nejen dávají, ale také plní, jestli nelžou, nekradou a jestli dodržují zákony.

To, že byl někdo někam zvolen, mu totiž dává mandát pouze k tomu, aby sloužil účelu, proč byl zvolen. Soudce je vybrán, aby byl nestranný a spravedlivý, politik aby sloužil veřejnému a ne vlastnímu zájmu, a kontrolor médií aby byl sám nezávislý a nestranný. No a pokud ten člověk účel instituce (=svůj úkol) neplní? Tak v ní nemá co dělat! A občané musí protestovat. Protože když to dělat nebudou, tak se postupně všechny instituce rozloží – z politiky se stane špína, svinstvo a rejdiště kmotrů, soudy ke spravedlnosti dojdou jen občas, šéfem antimonopolního úřadu bude jmenován člověk, co se nechá zkorumpovat, a z nezávislých médií se stanou média závislá. Přesně tento lhostejný postoj „byl zvolen, tak co“ (ať už přímo občany nebo nepřímo politiky) je přece příčinou toho, proč u nás politická kultura tolik zaostává. Zaostává proto, že do institucí vybíráme kohokoliv a pak mu dovolíme cokoliv.

Média veřejné služby jsou důležitou institucí. Slouží veřejnosti, ne politikům. Mají být nezávislá na aktuálních politických konstelacích a tlacích a dbát jak na kvalitní kulturní produkci, tak na fakticky nenapadnutelné zpravodajství. V této věci je zřejmé, že názory dezinformačních a konspiračních serverů do veřejnoprávního média nepatří. Kdo chce číst názory nezávislé či jen volně závislé na faktech, najde jich na Aeronetu ráno i v noci valník. Je jistě možné mít různé názory, dokonce milion různých názorů, ale není možné mít dvojí fakta. Veřejnoprávní média si platíme právě kvůli těm faktům. A také kvůli kritice politiků a osvětlování hospodářské kriminality padni komu padni. A to je také důvod, proč hnutí ANO posílá do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií jednoho detonátora za druhým. Omlouvá se to demokratičností procesu, ale smrdí to snahou veřejnoprávní média účelově ovládnout, nebo alespoň paralyzovat. V době, kdy třetinu ostatních médií vlastní premiér je role nezávislých médií důležitější než kdy jindy. Nebo vy jste už četli v MF Dnes, že by se nad Babišovým vládnutím, podnikáním či minulostí vznášel nějaký stín pochybností?

Shrnutí. Mohou poslanci volit do institucí lidi, kteří je chtějí zlikvidovat? Formálně mohou. Měli by tam však takové lidi volit? V žádném případě. Každý, kdo je zvolen, musí dostát základním kritériím. Demokracie neznamená pouze vládu většiny, ale také respekt k zákonům, spravedlnosti a dokonce i k morálce. Demokracie je věcí hodnot, ne jen distribuce moci. Pokud moc neslouží svému účelu, je třeba ji kritizovat. Pokud mocní neslouží společnosti, ale sobě, je třeba je kritizovat. Pokud udělají nepřijatelný přešlap pravidel, je třeba protestovat a žádat nápravu. Jedině touhle veřejnou kontrolou je možné politickou kulturu zlepšit. Kdo byl zvolen, má dělat to, proč byl zvolen (ne si dělat co chce). A pokud to stále ještě někomu není jasné, ať prosím odpoví na tyto otázky: Copak není správné kritizovat demokraticky zvoleného politika, který začne zemi směřovat k totalitě? Copak není správné kritizovat stranu, která vyhraje volby a pak chce uchvátit celý stát? Copak není správné kritizovat, je-li do nějaké instituce zvolen člověk, který naprosto popírá její smysl? A copak byste Vy sami neprotestovali, kdyby Vás měl v práci kontrolovat člověk, který už předem mluví o Vašem vyhazovu?

Dodatkový text: DETONÁTOR č. 2 ke stažení v PDF

Zapojte se a proměňte slova v činy ještě dnes

Podepište výzvu

Přidejte se k 543 395 demokratům, kteří podepsali naši výzvu.

Akční centrum

Zjistěte, jakým způsobem se můžete zapojit právě Vy.

Darujte

Darování je nejjednodušší a nejrychlejší cesta, jak se můžete zapojit hned teď.

Sdílet stránku
Zkopírovat odkaz do schránky
Sdílet na Facebooku