Požádali jsme vás, abyste nám poslali své příběhy a zkušenosti s volbou do zahraničí. A sešlo se jich hodně! Naši spoluobčané v zahraničí často cestují k volebním urnám stovky i tisíce kilometrů, překonávají zdravotní překážky a platí vysoké cestovní náklady, aby mohli volit. Přečtěte si jejich vyprávění z dalekých krajin a podpořte jejich ústavní právo volit. Podpořte korespondenční volbu.

Veronika , Florencie, Itálie

"V zahraničí žiji a pracuji už mnoho let. Až do roku 2019 jsem pobývala v Paříži, kde pro mě nebyl problém volit na českém zastupitelství. V roce 2019 jsem se ale přestěhovala do italské Florencie. Odtud musím kvůli volbám cestovat na ambasádu do Říma, což představuje asi 4 hodiny cesty vlakem a přinejmenším 60 EUR cestovného. Minulé prezidentské volby se odehrávaly ve dvou kolech, a tak jsem musela jet do Říma dvakrát po sobě během čtrnácti dnů, což nebylo úplně praktické. I proto by mi osobně velmi vyhovovalo, kdyby mi Česká republika umožnila volit korespondenčně, tak jako to bez větších problémů umožňuje 24 zemí Evropské unie. Argumenty o tom, že korespondenční volba by usnadnila volební podvody, nepovažuji za odůvodněné. Dnešní technologie je schopna zajistit zabezpečení údajů, třeba jako u internetového bankovnictví, a naopak i klasický způsob voleb za pomoci hlasovacích lístků nevylučuje volební podvody. Jsem Češka a na politickém vývoji v naší zemi mi záleží. V kontaktu s Českou republikou jsem prakticky neustále, mimo jiné přispívám příležitostně do Českého rozhlasu i jiných českých médií. Moje příspěvky můžete najít na mém blogu."

Jan, Afghánistán

"Téměř dvě dekády pracuji pro mezinárodní organizaci, která mě zavedla do míst jako Kambodža, Kosovo, Haiti, Jižní Súdán nebo Libye, kde nefunguje ani pošta a velvyslanectví je nejméně hodinu letu daleko. Nyní pracuji v Afghánistánu, kde je náš konzulát od pádu Kábulu a pošta zde také nefunguje. V době prezidentské volby v roce 2023 jsem pracoval v iráckém hlavním městě Bagdádu. Přihlásil jsem se na velvyslanectví do volebního seznamu a odvolil v prvním kole. V době druhého kola jsem byl právě v ČR, velvyslanectví mi tedy muselo vydat volební průkaz a odvolil jsem doma v malé středočeské vesnici. Tam jsem hodně zamotal hlavu volební komisi, která nakonec volala na ministerstvo, jestli mohu vůbec volit. Jezdím každé 4 – 6 týdnů domů do ČR, kde mám rodinu, domov, přátele. Platím odvody a daně ze všech vydělaných peněz. Přesto jsem nesčetněkrát v minulosti neměl možnost uplatnit svoje právo volit. O politiku mám zájem, chci volit, ale ne vždy to jde. Prosím naše politiky, které jsem volil a na sociálních sítích podpořil jejich snahu o prosazení korespondenční volby, aby nezapomněli na svoje občany a poskytli jim možnost ovlivnit život ve své zemi. Doufám, že tato snaha neskončí blamáží a že nám nebude odepřeno právo volit."

Barbora, Umeå, Švédsko

"Jmenuji se Barbora a v současné době žiji ve studentském městě Umeå na severu Švédska – ne úplně daleko od severního polárního kruhu. Třetím rokem zde pracuji na místní univerzitě, kde studuji molekulární mechanismy fyziologie rostlin. Předpokládám, že po skončení mé současné smlouvy mě severní vítr zavane zpět do Česka. Proto s napětím sleduji, jak se politická situace u nás vyvíjí a musím říct, že mě nálady ve společnosti znervózňují víc než pohled na venkovní teploměr, který často ukazuje i -35 °C. Pokud je to možné, snažím se tuto situaci alespoň trochu ovlivnit tím, že jedu volit na ambasádu do Stockholmu. Hlavní město je od Umeå vzdáleno přes 600 km. Dostat se k volební urně tak znamená buď nasednout na letadlo, což je sice nejrychlejší, ale také nejdražší a nejméně klimaticky zodpovědná varianta; procvičit záda na sedadle nočního vlakového spoje, který trvá mezi 9 a 12 hodinami, nebo naplnit auto a nepřetržitě řídit cca 8 hodin. V takovém případě to znamená vzít si také den volna a vyrazit na cestu v pátek ráno, abychom se dostali za plentu včas. Korespondenční volba by tak usnadnila život nemálo českým občanům žijícím v Umeå (nedejbože severněji)."

Zuzana, Švýcarsko

"Dobře zabezpečená korespondenční volba je při současné mobilitě obyvatel takřka nutností. V mé rodině žijeme tři generace v zahraničí a volit považujeme za občanskou zodpovědnost ale také naše právo. A přijít o něj jen kvůli geografické vzdálenosti je těžko obhajitelné. Například syn studoval v roce 2018 na jihu Francie a měl tak v době prezidentských voleb jet několik set kilometrů do Paříže. Navíc v den zkoušky. Svoji maminku, narozenou v roce 1921, jsem musela ze svého bydliště několikrát vézt na velvyslanectví v Bernu a kvůli volbám jet dokonce dořešit cosi v Praze, což bylo 2x 1000 km. Ale volila! A poslední prezidentské volby přinesly podobné cestovně–byrokratické těžkosti. Překonali jsme je i se synem a již stodvouletou maminkou a volit jeli. Nelitujeme, ale korespondenční volba by pro nás určitě byla jednodušší. Hodiny i tisíce kilometrů by šlo využít i jinak, aniž by právo volit bylo zanedbáno. Občan České republiky zůstává občanem i mimo území státu. I když sedí třeba na pólu, letí balónem nad rovníkem nebo plave v moři."

Ondřej, Thajsko

"Často cestuji do zahraničí. Sice tam nežiji, daně platím v ČR, ale klidně i několik měsíců v roce jsem mimo domov. Minulý rok jsem například na první kolo prezidentských voleb byl ještě v ČR, ale na druhé už jsem odletěl do Thajska. Naštěstí jsem byl zrovna v Bangkoku, takže jsem mohl jít volit na ambasádu. Každý ale tuto možnost nemá, zrovna Thajsko je poměrně rozlehlý stát a dojet do hlavního města může být s místní infrastrukturou docela náročné. Korespondenční volbu vítám a přijde mi vlastně úplně normální. Vláda by měla veřejnosti vysvětlit, že se jedná o běžný způsob voleb."

Jan, Rakousko

"Posílám srdečné pozdravy z Rakouska, kde žiji se svojí slovenskou partnerkou. Ona už dávno spokojeně korespondenčně volí a já jen stále tiše závidím. Pojďme to společně změnit!"