Zítra to budou přesně tři roky, co jsme spolu s Vámi zaplnili Letnou a požadovali konec trestně stíhaného premiéra ve střetu zájmů i účelově dosazené ministryně spravedlnosti. A téměř v den výročí první demonstrace na Letné je domácí politika zmítaná korupční kauzou hnutí STAN. Demokratů, kteří slibovali změnu.

Není divu, že kauza zklamala mnoho voličů, kteří doufali, že s demokraty přijde politika čistých štítů a bezúhonnosti. Proč tedy neaktivizujeme lidi, aby vyšli do ulic? Proč nevoláme po rozpadu vládní koalice?

Dění samozřejmě sledujeme. A kritický postoj a výzvu k přijetí politické odpovědnosti jsme vyjádřili.

Demonstrace ale svoláváme, když se jedná o systémové selhání. Příkladem je unesený stát, kde jsou postupně instituce obsazovány jedním politickým proudem nebo autoritářským politikem a přestávají fungovat ve veřejném zájmu. Nebo když je vrcholný politik ve střetu zájmů a na své pozici i přes to zůstává. Například tedy když stále ovládá média, stále čerpá miliardové dotace a když se situace neřeší, protože instituce uneseného státu jsou paralyzované a neschopné plnit svou funkci.

V kauze STAN ale nejde o systémovou chybu. Spíš o selhání jednotlivců a vnitrostranických mechanismů.

Podobným korupčním kauzám se bohužel nevyhnula žádná zastupitelská demokracie. Důležité ale je, aby ve chvíli, kdy se něco takového stane, zafungovaly kontrolní mechanismy státu. Tedy aby se policie a soudy trestnou činností zabývaly, vyšetřily ji a potrestaly viníky. A aby politici, kteří se s aktéry kauzy stýkali a jsou za dění ve straně zodpovědní, přijali politickou odpovědnost a rezignovali.

A to se děje. Policie koná. Starostové situaci řeší a politickou odpovědnost přijímají, byť to trvá. Aktéři kauzy rezignovali nebo byli odvoláni. Ti, kteří byli v kontaktu s aktéry podezřelými z trestné činnosti, pozastavili členství ve straně nebo rezignovali na ministerský úřad.

Stejně tak přijal svou politickou odpovědnost i předseda hnutí Vít Rakušan. Svolal mimořádný sněm STAN, kde by měl členy požádat o důvěru a představit vizi, jak se strana od této kauzy očistí a jak se z ní poučí. A pokud důvěru ostatních nezíská, možná to po sněmu bude s jiným předsedou.

Ideální stav to určitě není. Ideální by bylo, kdyby stranám stačily peníze od státu a nepotřebovaly soukromé sponzory. Ale v ideálním světě nežijeme.

Ve srovnání s trestně stíhaným premiérem, který měl pod kontrolou ministerstvo spravedlnosti, tedy i státní zástupce, a jehož trestní kauza celé 4 roky spala a byla téměř zametena pod koberec, je to ale stále velký rozdíl.

Uvidíme, jak se bude kauza vyvíjet a co dalšího se ještě dozvíme. Ale volat v tuto chvíli po odchodu STAN z vlády není zodpovědné. Naše země prochází ekonomickou a uprchlickou krizí, kousek od nás je válka a v červenci přebíráme předsednictví v Radě EU. V takové době se vláda zkrátka potřebuje opřít o většinu ve Sněmovně. A v takové době musíme nechat fungovat kontrolní mechanismy státu. Ne situaci vyostřovat. Obzvlášť když už šetření probíhá.