Tyto webové stránky používají cookies dle
Zásad ochrany osobních údajů a nakládání s cookies

OK
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter
|
Account
Zobrazit menu
Menu
Zobrazit menu
Menu

Dědictví vlády AB: covidová a rozpočtová krize, unesený stát a úpadek politického stylu a kultury

Sdílet stránku
Zkopírovat odkaz do schránky
Sdílet na Facebooku

Odcházející vláda Andreje Babiše nezanechává zemi v dobré kondici. Čelíme covidové, energetické a rozpočtové krizi a společnost je roztříštěná.

Podíl vlády na jednotlivých problémech je různě velký, jenže nikdo jiný nemá k tomu, aby se věci pro občany vyvíjely lépe, větší finanční, mocenské či komunikační možnosti než vláda. Za stav země tedy vždy nese odpovědnost právě vláda. V tomto případě tedy ta odcházející, Babišova, odpovídá za následující problémy, se kterými se nastupující kabinet bude muset potýkat.

COVIDOVÁ KRIZE

Země prochází pátou vlnou pandemie a situace je neradostná. I když ponecháme komentování zdravotních aspektů odborníkům na zdravotnictví, stále jsou zde oblasti veřejné politiky, které měla vláda zcela ve svých rukou a které přispěly ke špatnému zvládnutí situace.

Kompenzace - Ani přes gigantický schodek veřejných rozpočtů nebyly kompenzace spojené s covidovými opatřeními efektivní. Mnoho lidí tak kvůli opakovaným lockdownům čelilo velkým existenčním problémům. V roce 2020 slibovala vláda podnikatelům podporu za více než bilion, ve skutečnosti ale dostali náhrady jen za 102 miliard. Podnikatelé, zaměstnanci či rodiče nedostávali peníze dostatečně rychle a žádost o podporu byla administrativně složitá. Stát například vyžadoval po podnikatelích doklady, které v rámci finanční kontroly již odevzdávali. Deficitní rozpočet na rok 2022 z pera odcházející vlády navíc s covidovými kompenzacemi nepočítá vůbec.

Studenti hozeni přes palubu - V době od března 2020 do června 2021 byly v ČR 46 týdnů plošně zavřené školy. Po Slovinsku šlo o nejdelší plošné uzavření v EU. Distanční výukou se zhoršila úroveň vzdělávání a učitelé mnohdy v nové situaci nedostali potřebnou podporu. Uzavření škol mělo také neblahý dopad na psychiku a sociální vazby dětí a dospívajících. Až letošní rok přinesl testování a cílené zavírání tříd tam, kde se nemoc objevila. Proč to trvalo tak dlouho?

Komunikace - Komunikace týkající se covidových opatření byla a stále zůstává chaotická. Lidé o nových nařízeních nejsou informováni dostatečně dopředu, nemohou se na ně připravit a mnohdy neví, co bude platit zítra. Vláda měla dost času na pozitivní očkovací kampaň, kterou odborníci doporučovali. Šanci promarnila a nyní sáhla k negativní, silové strategii, která nesmiřitelně rozděluje společnost, nahrává extremistům, a k řešení covidové krize nepřispívá. V důsledku takto chaotické, nejasné a vyhrocené komunikace roste nechuť k dodržování jakýchkoli opatření.

Covidová krize je ale jen špičkou ledovce všech problémů. V příštích příspěvcích shrneme deficitní rozpočtovou politiku Babišovy vlády, střet zájmů bývalého premiéra a agrofertizaci země. Přebujelá státní správa plná Babišových lidí a vyčerpané veřejné finance budou pro nastupující vládu další velkou výzvou.

ROZPOČTOVÁ KRIZE

Deficit 2020-21 - V roce 2020 skončilo hospodaření státu schodkem ve výši 367 miliard korun. Na letošní rok je naplánovaný deficit ve výši 500 miliard korun. Podle výroční zprávy Nejvyšího kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2020 nesouvisela s pandemií více než polovina výdajů (147 miliard). Covidová pomoc zasažené ekonomice a lidem tedy nebyla v kontrastu se schodkem přehnaně velká. ČR je sice stále jedna z nejméně zadlužených zemí EU, ale tempo zadlužování máme dnes jedno z nejrychlejších. Již dnes nezodpovědnou rozpočtovou politiku pociťujeme třeba prostřednictvím růstu cen. Byť nejde o jediný důvod současné inflace.

Návrh rozpočtu 2022 - Návrh státního rozpočtu na rok 2022 předpokládá opět vysoký deficit ve výši 376 miliard korun, přičemž v něm vláda v demisi už ani nepočítá s covidovými kompenzacemi. Pro nastupující vládu je však ozdravení veřejných financí jednou z priorit a odmítla takto deficitní rozpočet přijmout. Vypracuje proto vlastní návrh a do doby než jej schválí Sněmovna, bude dva až tři měsíce hospodařit v režimu rozpočtového provizoria.

Dalším zcela zděděným problémem je střet zájmů premiéra a obsazení státní správy lidmi, kteří hledí více na soukromé Babišovy zájmy, než na veřejné zájmy.

AGROFERTIZACE A STŘET ZÁJMŮ PREMIÉRA

Střet zájmů - Do funkce ministra financí nastupoval Andrej Babiš v násobném střetu zájmů - majitel velkých podniků, které čerpají národní i evropské dotace, majitel 30 % soukromých médií v zemi. K tomu ještě na konci roku 2015 začala policie vyšetřovat kauzu Čapí hnízdo, což v létě 2017 vedlo k prvnímu vydání Andreje Babiše Sněmovnou k trestnímu stíhání. Kauza je vyšetřovaná již více než šest let a žalobce stále nerozhodl o obžalobě. Od roku 2014 vedou ministerstvo spravedlnosti politici z hnutí ANO. Babiš - nejprve jako trestně stíhaný ministr a posléze premiér - politicky ovládal ministerstvo, pod které spadá soustava státních zastupitelství. Další forma střetu zájmů.

Nová vláda tak zdědí chaos v oblasti evropských dotací, několik sporů s Evropskou komisí a ukončené audity dotací, které prokazují střet zájmů a pochybení našich institucí. To, že Babišova vláda tyto problémy nijak neřešila, navíc ohrožuje možnost získání velké časti evropských dotací pro celou zemi.

Agrofertizace země/ unesený stát - Posledních osm let, kdy byl A.B. ve vládě, probíhalo postupné obsazování důležitých pozic ve státní správě manažery z Agrofertu a lidmi loajálními Babišovi. Ti pak vykonávali svou funkci tak, že nebylo jasné, jestli převažuje veřejný, nebo Babišův osobní zájem. Příkladem mohou být personální změny na České inspekci životního prostředí (ČIŽP) spadající pod ministra životního prostředí a bývalého manažera Babišovy Lovochemie Richarda Brabce. Podle sněmovní Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě zanedbala ČIŽP pod vedením Erika Geusse své povinnosti při řešení katastrofy na Bečvě. Ta tak pravděpodobně nebude nikdy vyšetřena. Jednou z podezřelých společností je přitom chemička Deza z premiérových svěřenských fondů.

Jako další příklad agrofertizace země je postup Kláry Dostálové a Karla Havlíčka, ministrů za ANO, kteří v případě evropských dotací pro firmy svěřenských fondů premiéra hájí jeho byznysové zájmy až do “roztrhání těla”. Kvůli střetu zájmů bývalého premiéra a neochotě jeho ministrů střetu zájmu zabránit, tak naší zemi hrozí stopka evropských dotací pro všechny příjemce ze stejných programů. Navíc některé dotace byly firmám ze svěřenských fondů již vyplaceny ze státního rozpočtu, ale neprošly auditem a Evropská unie je neproplatí. Ministerstva vedená Babišovými lidmi ale peníze nevymáhají zpět. Poškozují tak všechny občany, kteří vlastně peníze nedobrovolně Babišovi vyplatili prostřednictvím daní.

Velké zadlužení země ani důsledky Babišova střetu zájmů nezmizí jeho odchodem z vládních pozic. Nové vládě se budou úspory v krizové době hledat obtížně, ale koalice ví, že trend a rychlost zadlužování musí změnit. Velkou výzvou zůstává, aby konsolidace státní kasy probíhala citlivě k ekonomicky slabší části společnosti. Očištění státu od střetu zájmů bývalého premiéra bude také složitý úkol. Jeho důsledné řešení ale může pomoci i veřejným financím. Vrcholný politik - byznysmen ve střetu zájmů je pro občany vždy velmi drahá záležitost. V posledním příspěvku ze série Babišova dědictví shrneme dopady na politický styl a politickou kulturu v naší zemi.

Dědictví Babišovy vlády nespočívá pouze v měřitelných hodnotách jako je deficit státního rozpočtu nebo počet týdnů zavřených škol. Ani úpadek politického stylu a kultury, ke kterému došlo, by neměl zůstat bez komentáře. Jaké zdánlivě nepřekročitelné meze padly vstupem Andreje Babiše do vrcholné politiky a jak změnily fungování politických elit?

ÚPADEK POLITICKÉHO STYLU A POLITICKÉ KULTURY

Úpadek politického stylu - Urážení názorových oponentů a novinářů, dezinformace… Za osm let Babiše ve vrcholných patrech politiky se urážení a útoky (nejen) na nezávislé novináře staly normou. Babiš také vyniká v používání nepravdivých a zavádějících tvrzení. Podle serveru demagog.cz je u Babiše pouze polovina z analyzovaných výroků pravdivá, ostatní výroky jsou nepravdivé, zavádějící nebo nejdou ověřit.

Úpadek demokratické politické kultury - Aby mohl Babiš nastoupit do ministerského křesla, byl účelově změněn lustrační zákon. Od roku 2014 se již nevztahoval na ministry ani premiéra. Ministrem a později premiérem se tak mohl stát agent StB, člověk ve střetu zájmů a následně trestně stíhaný. To jsme si v předbabišovské éře ani neuměli představit. Jmenováním nové vlády ale Babišův problém nezmizí. Stále bude potřeba dořešit jeho trestní stíhání a důsledky střetu zájmů, ve kterém osm let ve vládě vystupoval.

Výsledky voleb v roce 2017 navíc nepřinesly Babišovi dostatečně silnou pozici v parlamentu. Přistoupil tak na menšinovou vládu s tichou podporou komunistů a extremistů. A za jejich podporu pak vláda platila zvyšováním jejich vlivu ve sněmovních výborech, radách veřejnoprávních médií a pozicemi ve státních firmách. Před Babišem bylo pravidlem, že se s komunisty a extremisty do společné vlády nevstupuje.

Po říjnových volbách už sice komunisté konečně v parlamentu nejsou, ale ve jmenovaných a volených funkcích zůstanou minimálně do konce svých funkčních období. Ostatně důsledek Babišových politických obchodů můžeme sledovat i v těchto dnech v boji o nezávislost a kvalitu vysílání ČRo. Právě personální obsazení Rady ČRo kandidáty ANO, extremistů a komunistů vedlo k pokusu o dosazení velmi problematické Jitky Obzinové do čelní pozice zpravodajství ČRo. Ta po nátlaků redaktorů ČRo a občanské společnosti nakonec na pozici ředitelky nenastoupí. Mandát radních však bohužel přetrvává, i když A.B. již nevládne.

Babiš ke svému jmenování premiérem s menšinovou podporou ve Sněmovně potřeboval nutně také prezidenta. A nebyl by to Miloš Zeman, aby slabé pozice premiéra nevyužil. Aby prezident posílil svou politickou moc a vyhověl byznysovým zájmům svého okolí, nectil ústavní zvyklosti a mnohdy konal na hraně Ústavy. Slabý premiér Babiš bez většiny v parlamentu prezidentovi ustupoval a nikdy nevyužil možností ke korekci prezidentových kroků. Prezident nyní podobně zkouší sílu nově jmenovaného premiéra Petra Fialy. Ten ale zatím, jak se zdá, jeho tlakům odolal.

To, co po sobě Babiš zanechal, se bohužel ani zdaleka nevyřeší jen jeho odchodem z vládních pozic. Vše, co Babišovi doposud prošlo, se za roky jeho toxického vlivu stalo normou, nebo nám případně hrozí, že se ještě normou stane. Změna nemůže přijít hned. Celá politická reprezentace, celá společnost o ni bude muset usilovat.

Nová vláda zdědí nezkrocenou zdravotní krizi, vyčerpané veřejné finance a státní aparát plný lidí loajálních Babišovi, kteří osm let hájili jeho zájmy. Po dlouhé době ale máme vládu, která se opírá o pohodlnou většinu ve Sněmovně. Premiér Petr Fiala není ve střetu zájmů a první bitvu s rozpínavým prezidentem o jmenování vlády vyhrál přesvědčivě. Mějme tedy trpělivost, neztrácejme naději a bedlivě sledujme i kroky nové Fialovy vlády.

Zapojte se a proměňte slova v činy ještě dnes

Podepište výzvu

Přidejte se k 542 102 demokratům, kteří podepsali naši výzvu.

Akční centrum

Zjistěte, jakým způsobem se můžete zapojit právě Vy.

Darujte

Darování je nejjednodušší a nejrychlejší cesta, jak se můžete zapojit hned teď.

Sdílet stránku
Zkopírovat odkaz do schránky
Sdílet na Facebooku