Poslední týdny se pozornost snad všech občanů významně upíná k novele pandemického zákona. V souvislosti s tou nás provází strach, zmatení i naštvání a je velmi těžké se v této nečitelné situaci orientovat. Některé odstavce novely nebyly ze strany vládní koalice srozumitelně vysvětleny a jsou pro nás nejasné. Ve vzduchu visí spousta otázek a všichni na ně složitě hledáme odpovědi. A to nás pochopitelně nutí pochybovat.

V tuto chvíli tedy všichni potřebujeme, aby se vládní představitelé v čele s Petrem Fialaou a Vlastimilem Válkem snažili ze všech sil stávající neutěšenou situaci zklidnit, a aby s občany vedli na toto téma dialog. Tím spíš, že zásadní výzvou a slibem nové vlády je zmírňovat rozdělení společnosti. Proto teď od nich všichni potřebujeme vysvětlit, a to jasnou řečí: “Proč není pandemický zákon ohrožením demokracie a proč jej vůbec potřebujeme?”

Všichni společně si však můžeme jednu zásadní otázku položit už teď: Co vlastně o pandemickém zákonu víme a proč v nás budí obavy?

Veřejný prostor je zahlcen nepřesnými sděleními a dezinformacemi a některá fakta zanikají. Níže proto shrneme, co novela pandemického zákona přináší, jak se liší od nouzového stavu a jak je to s její platností.

-> Politici na jednání výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny omezili v návrhu zákona jeho platnost do 30. 11. Časová neomezenost zákona oprávněně budila nevoli, proto se vládní představitelé rozhodli vyslyšet hlas občanů.

-> Zákon vznikl jako náhrada nouzového stavu. Pandemický zákon je legislativní rámec, který může být použit pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. V případě jeho překročení je tak zároveň snadněji napadnutelný u soudu. Jak říká Lukáš Kraus, právník Frank Bold: “Jedním z hlavních přínosů pandemického zákona je posílený soudní přezkum opatření.”

-> Původní pandemický zákon obsahoval několik sporných částí, které bylo třeba přepracovat a upřesnit. Cílem této novely je tak vyhnout se použití nouzového stavu, s jehož důsledky se stále vyrovnáváme (soudní spory, náhrady,...). Novela má tedy upravit zákon do takové podoby, aby podle něj mohla společnost snadněji fungovat. Má taky zpřehlednit žádoucí opatření a způsoby jejich vymáhání. Bez pandemického zákona by tedy bylo nutné vyhlašovat mnohem nepředvídatelnější nouzový stav, který dával vládě do rukou výrazně větší moc.

-> Pandemický zákon jasně vymezuje hranice toho, co vláda smí a co nesmí. Také vymezuje to, koho přesně a v jaké míře se opatření týkají. Na rozdíl od toho, při vyhlášení nouzového stavu mohli vládní představitelé opatření vydávat v podstatě kdykoliv a nebylo jasné, zda se budou týkat například jen restaurací, nebo i hotelů, barů a podobně. To pandemický zákon jasně vymezuje a předchází tak nepříjemnému momentu překvapení a chaosu.

-> Pandemický zákon se týká pouze pandemie Covid-19.

Spousta otázek však stále zůstává nezodpovězených. Proto teď všichni potřebujeme zejména to, aby s námi vládní představitelé o nastalé situaci mluvili a aby na tyto otázky občanské společnosti odpovídali.

Jedním dechem také vyzýváme všechny z nás, abychom se nenechali plamennou diskuzí o pandemickém zákonu příliš vyvést z míry a nepřistupovali k radikálním a nenávistným řešením. Nyní je na tahu vláda, která má šanci k nám promluvit a zmírnit tak chaos a napětí, které novelu zákona provází.