Facebook
Instagram
YouTube
Xko
|
EN
Account
Zobrazit menu
Menu
Zobrazit menu
Menu

Zemanova dekáda lísání se k Rusku

Sdílet stránku
Zkopírovat odkaz do schránky
Sdílet na Facebooku

Vystupování prezidenta navenek patří k jedné z jeho nejdůležitějších rolí. Ačkoliv nemá český prezident na poli zahraniční politiky přílišné pravomoci, je vnímán jako symbolický zástupce českých zájmů navenek. O to děsivěji působí dekádu trvající zahraniční politika Miloše Zemana, který vystupoval spíše jako neformální velvyslanec autoritářských režimů nežli symbolická hlava suverénní a prozápadní České republiky.

Miloši Zemanovi končí příští týden mandát. A to je ideální příležitost zhodnotit jeho působení na Hradě. Připomeňme si tedy zásadní přešlapy ve vztahu k Rusku, kterými Zeman dlouhodobě podkopával zahraničněpolitickou linii vlády a ministerstva zahraničí, ale i Poslanecké sněmovny a Senátu. A které ruská propaganda s chutí využívala:

  • Okupace Krymu – Zeman při vystoupení na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy označil anexi Krymu Ruskem za „fait accompli", tedy hotovou záležitost. Tvrdil tehdy, že situaci by mohly vyřešit materiální kompenzace pro Ukrajinu. Ruští politici tehdy přijali Zemanovo prohlášení jako faktické uznání anexe.
  • Kritika sankcí – Zeman patřil mezi velké a otevřené kritiky sankcí, které byly na Rusko uvalené po okupaci Krymu. Tvrdil, že sankce poškozují obě strany. Označoval je za nesmysl, který by se měl zrušit.
  • Otrávení Skripala – Když se ruští agenti v Británii pokusili otrávit jedem bývalého ruského špiona Sergeje Skripala, prohlásil Zeman, že se jed novičok v malém množství vyráběl a testoval i v Česku. Tuto argumentaci samozřejmě následně využívala Moskva ve snaze zbavit se odpovědnosti.
  • Vrbětice – Zeman zpochybňoval a zlehčoval účast ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, především tím, že záměrně a opakovaně tvrdil, že existuje více vyšetřovacích verzí.
  • Energetická bezpečnost – Dosluhující prezident také otevřeně zastával ruské zájmy, když dlouhodobě prosazoval, aby dostavba jaderných bloků v Dukovanech byla v režii ruského Rosatomu. To podle některých přímo hraničilo s ohrožením národní bezpečnosti.
  • Seznamy špionů BIS – Miloš Zeman požadoval po řediteli BIS seznamy konkrétních jmen ruských zpravodajců, kteří působí v ČR, včetně informací o tom, na jakých operacích se tito agenti podílí a jací Češi s nimi spolupracují. Mohlo tak dojít k ohrožení bezpečnosti řady osob. Někteří experti si myslí, že se především jednalo o past na ředitele BIS Michala Koudelku, který dlouhodobě varuje před ruským vlivem v ČR.
  • Proruský hradní tým – Miloš Zeman si jako prezident držel na Hradě lidi, kteří měli prokazatelně úzké vazby na ruské ekonomické struktury a na tamní představitele. To se týkalo zejména Martina Nejedlého, který s Milošem Zemanem dlouhodobě prosazoval ruské zájmy v ČR a ve střední Evropě.
  • Skartace utajovaných dokumentů – Zeman je také zodpovědný za to, že si na Hradě udržoval tým lidí, kteří neměli náležité bezpečností prověrky, ale i tak se mohli dostávat k utajovaným dokumentům týkajících se ruských zájmů. To, že tak Zeman přímo ohrožoval národní bezpečnost, se ukázalo, když došlo ke skartaci utajované zprávy o zapojení Rusů do výbuchu ve Vrběticích. Mimo to ale hradní osádka v čele s Nejedlým a Mynářem skartovala další tři desítky tajných zpráv.
  • Osobní setkání s Vladimirem Putinem – V roce 2015, tedy rok po okupaci Krymu, se Zeman jako jeden z mála evropských státníků v Moskvě účastnil oslav 70 let od konce druhé světové války. Osobně se tehdy v Kremlu sešel s Vladimirem Putinem a opětovně Putina navštívil i v roce 2017.

Miloš Zeman se obrátil k Rusku zády až po loňské únorové invazi na Ukrajinu. A dokonce teď volá po tom, aby Vladimir Putin skončil před válečným soudem. Postavit se na stranu Ukrajiny je samozřejmě důležité. Je ale těžké mu tento obrat skutečně věřit, když celá dvě prezidentská období sloužil zájmům autoritářského Ruska na úkor České republiky. Navíc nikdy nenesl jakékoliv důsledky tohoto počínání a svou předchozí pozici nijak zásadně reflektoval.

Takové chování prezidenta se skutečně nesmí stát normou. Tato černá kaňka by měla navždy „zdobit” obraz Zemanova prezidentského dědictví. A sloužit jako odstrašující příklad toho, jak se prezident ve vztahu k zahraničí nemá chovat.

Foto: ČTK/ITAR-TAS

Zapojte se a proměňte slova v činy ještě dnes

Podepište výzvu

Přidejte se k 543 395 demokratům, kteří podepsali naši výzvu.

Akční centrum

Zjistěte, jakým způsobem se můžete zapojit právě Vy.

Darujte

Darování je nejjednodušší a nejrychlejší cesta, jak se můžete zapojit hned teď.

Sdílet stránku
Zkopírovat odkaz do schránky
Sdílet na Facebooku