V Rantířově hospodaříme od roku 1928, kdy zdejší statek zakoupil můj praděda. Rodina však na statku zpočátku dlouho nepobyla. Nejprve přišla nucená správa po dobu německé okupace, vzápětí zestátnění komunisty a vystěhování. Po restituci z kraje 90. let byl celý statek zdemolovaný, zemědělská část hospodářství nefunkční. Naproti tomu 100 hektarů lesa bylo vráceno ve slušném stavu. Tvořily jej z velké části kvalitní mýtní smrkové porosty. V následujících letech jsme prováděli jen menší těžby a zásoba dříví tak ještě narůstala. Zasvěcení obdivovali husté porosty silných kmenů, ti ještě zasvěcenější se děsili toho, co muselo dříve či později přijít.

V létě 2018 vypukla kůrovcová kalamita. Zatímco v roce 2017 jsme vytěžili 200 m3 kůrovcového dříví, za druhou polovinu roku 2018 to bylo 4.500 m3 a v roce 2019 pak 15.000 m3. Pro lepší představu to znamená, že jsme z lesa o velikosti čtverce 1 x 1 km odvezli každý den dva velké nákladní automobily dříví. Za rok a půl tak zmizelo dříví, které v lese této velikosti přirůstá 20 let. Ztráty na znehodnoceném dříví překročily 20 milionů korun. Nejde však o peníze, které by nám chyběly v tomto okamžiku. Jsou to prostředky, které nám budou chybět v následujících několika desetiletích. Stejně tak budou chybět všem ostatním vlastníkům lesa i státu, jakožto vlastníku největšímu. Ten byl po celou dobu zcela pasivní, často i ve své nemohoucnosti škodil. Není mi známo, že by jakkoliv pomohl vlastníkům s odbytem dříví. Namísto rychlé investice do nákupu železničních vagónů, které by umožnily dopravit dříví na větší vzdálenosti, státní dopravce z kraje roku 2019 výrazně zdražil a železniční dopravu tak ještě více znepřístupnil. V prvním roce jsme na přistavení vagonů čekali tři měsíce. O rok později už jen dva. Státní podnik Lesy ČR ve snaze zbavit se napadených porostů je prodával v aukcích za v podstatě nulové částky, srážel tak ceny dříví a zhoršoval ještě více odbyt.

Zatímco v Německu je zpracovaný systém úlev na daních pro vlastníky lesů postižených kalamitou, nás zdanil stát řádně. Zdaní i mediálně známé kůrovcové dotace. Z přislíbených 2 milionů korun si vezme obratem 740 tisíc zpět.

S kalamitou jsme se smířili a vypořádali. Nedokážeme se však bez účasti státu vypořádat s tím, co bude následovat. V co nejkratší době bychom měli zalesnit plochy, které by se běžně zalesňovaly 30 let. Poklidit a vysázet stromky v takové ploše je náročné, ale zvládnutelné. Kvůli dlouhodobě přemnožené zvěři všech druhů je však jakýkoliv takový pokus marný. Životnost vystavěných plotů nepřesahuje týden. Divoká prasata je proděraví a následně se přijde srnčí napást na sazenicích. Legislativa nutí myslivce lhát o skutečných stavech zvěře, zemědělce a lesníky pak staví do role jejich nepřátel, kteří po nich mají vymáhat milionové škody soudně. Stát jen pasivně přihlíží bez jakékoliv koncepce nápravy. Řešení je jednoduché. Stačí použít funkční model z několika okolních států založený na stanovení odstřelu zvěře na základě způsobených škod. Na podzim se zdálo, že se věci pohnou. Nyní je zřejmé, že nikoliv...