Včera jsme psali o tom, jak Babišova vláda otočila a přesměrovala miliony na nákup zbraní pro Ukrajinu do amerického fondu PURL. Je sice skvělé, že ministři v zákulisí konečně pochopili, kde leží bezpečnostní zájmy naší země, ale ten politický tyátr kolem je neuvěřitelný. Svým vlastním anti-ukrajinsky naladěným voličům tvrdí, že Kyjevu nedají ani korunu, ale hned za jejich zády potají posílají peníze na zbraně, aby si udělali fajfku u spojenců v NATO.

Nejlepší na tom celém ale je, že vládní partneři o tom vlastně vůbec netušili. Je to dokonalá ukázka toho, že tahle koalice vznikla čistě kvůli vládním křeslům a většině ve Sněmovně – na názory minoritních partnerů se nikdo neptá a komunikace v kabinetu připomíná spíš tichou poštu.

Co to ale ukazuje v praxi?

• Tomio Okamura v šoku: O zásadním kroku vlastní vlády se předseda SPD dozvěděl až z článků v médiích. Následoval panický telefonát ministrovi zahraničí Macinkovi přímo na summit NATO do Ankary, aby vůbec zjistil, co se děje.
• Andrej Babiš nad věcí: Premiér celou věc shodil s ležérností sobě vlastní, jako by ministr Macinka jen našel zapomenuté drobné v kapse starého saka:

„PURL je projekt Macinky, který našel nějaké peníze, které byly určeny, nevím, je to nějaká menší částka, které byly určeny pro Ukrajinu. Ale jelikož my jsme se zavázali, že nebudeme dávat peníze Ukrajině a budeme pokračovat v muniční iniciativě, tak on ty peníze vlastně poslal na ten program PURL.“

Zatímco poslanci jako Jindřich Rajchl na sítích soptí o zradě slibů a voliči SPD v komentářích zuří, Babiš má jasno – schvalovat se nic nemuselo, tak co. V pátek prý SPD zkusí štěstí na koaliční radě. Bude zajímavé sledovat, zda Okamura najde odvahu bouchnout do stolu, nebo zase poslušně sklopí uši, aby nepřišel o teplé křeslo předsedy Sněmovny.