Přečtěte si druhý díl seriálu o ruském dluhu. Předchozí díl najdete na našem webu.

Pátrání Hospodářských novin, Aktuálně.cz, Respektu a Růžového pantera přineslo nové informace o stomilionovém dluhu poskytnutém Sovětskému svazu.

Odeslání peněz

Z odtajněných dokumentů je patrné, že i po sametové revoluci se Federální ministerstvo financí, tehdy již vedené Václavem Klausem, snažilo najít cestu jak SSSR peníze poslat. Sovětům nakonec na konci roku 1989 a v roce 1990 odešlo 1,3 miliardy amerických dolarů, což po pozdějším přepočtu představovalo zhruba třetinu celého tzv. ruského dluhu.

Obrovské peníze do Sovětského svazu odešly i navzdory varování tehdejších státních (centrálních) bankéřů. „Není jasné, z jakých zdrojů bude Československé obchodní bance daný převod pokryt,“ vyjádřil v dopise Klausovi své pochybnosti 19. prosince 1989 Rostislav Petráš, generální ředitel Československé obchodní banky (součást Státní banky Československé).

Odeslání peněz ale bylo i přes výtky naplánováno ve třech splátkách až do konce roku 1990. Badatelé už ale nedohledali, co se dělo s takto narychlo odeslanými penězi dál. Nevíme ani, zda-li o penězích odeslaných do Moskvy jednalo v roce 1990 Federální shromáždění (tehdejší parlament), složené v červnu 1990 z prvních demokratických voleb.

Ve sněmovním archivu si ale můžeme přečíst svědectví, že už tehdy se poslanci o nesrovnalosti v rozpočtu z roku 1990 zajímali. Klaus ale před nimi změny v rozpočtu hájil tím, že je potřeba do rozpočtu promítnout také závazky poslední komunistické vlády. Do stenozáznamu už ale neuvedl, že do SSSR plynou za součinnosti ministerstva financí ještě další prostředky. Už v červenci 1991 se pak poslanci Federálního shromáždění usnesli, že v průběhu roku 1990 došlo bez jejich vědomí k podstatným změnám v rozpočtu.

Úvěr z let 1989/90 se tak v tichosti ocitl v balíku tzv. ruského dluhu, o kterém tehdejší politici tvrdili, že to jsou staré pohledávky komunistické éry. Celkem činil ruský dluh asi 100 miliard korun, z čehož peníze zaslané Klausovým ministerstvem představovaly přibližně třetinu. Pro srovnání, federativní státní rozpočet na rok 1990 činil necelých 132 miliard korun. Po odeslání poslední částky tedy tzv. ruský dluh dosahoval téměř výše státního rozpočtu na celý rok 1990.

Pokud jste nečetli včerejší díl o vzniku dluhu, tak si ho můžete přečíst TADY. Zbývající díly vzhledem k nejasnostem a technickým nepřesnostem neuvedeme. Veškeré další informace k tématu ruského dluhu najdete podrobně a přehledně v tiskovém prohlášení organizace Růžový panter.

Děkujeme za skvělou investigativní práci Růžového pantera a dalších médií, z jejichž textů jsme při psaní vycházeli.

Zdroje: Růžový panter, Hospodářské noviny, iRozhlas, Hospodářské noviny, Deník N