V podzimních senátních volbách se o křesla v horní komoře Parlamentu utká 154 kandidátů. Před šesti lety jich bylo 235. Jde tak o druhý nejnižší počet uchazečů o senátorský mandát od ustavení Senátu před třiceti lety. Méně se jich do volebního klání přihlásilo jen v roce 1998. Tehdy o zvolení usilovalo 137 kandidátů.

Dramatický pokles uchazečů o senátorská křesla je dán jak spojováním opozice, tak i tím, že během posledních šesti let z politické scény prakticky zmizela parlamentní levice v podobě SOCDEM a KSČM. Obě strany byly dlouhé roky zvyklé stavět své kandidáty bezmála ve všech obvodech. Naposledy jich sociální demokraté nominovali dvacet a komunisté jedenadvacet.

Současně je zřejmé, že ze zaběhnutých pořádků nevybočuje ani setrvale rostoucí průměrný věk kandidátů. Ten letos dosahuje bezmála 57 let a je tedy nejvyšší od roku 1996, kdy se do Senátu volilo vůbec poprvé. Navíc 63 potenciálních zákonodárců – tedy téměř 41 procent – je starší šedesáti let, což znovu představuje historické maximum.

A z běžného stavu věcí nevybočuje ani nízké zastoupení žen mezi registrovanými kandidáty. V roce 2002 jich mezi uchazeči o křesla v horní komoře Parlamentu bylo 15, o šest let později lehce přes 17 a následně znovu zhruba 15 procent. Naposledy jich o zvolení usilovalo 38, tedy necelých 17 procent. A letos se jich do volebního klání přihlásilo 34, což odpovídá 22 procentům.

• Nakonec ale budoucí podoba Senátu záleží na každém jednom hlasu.
• Ve většině volebních obvodů lze vybírat mezi více kandidáty, kteří nepůjdou vládní koalici na ruku.

Nezapomeňte proto přijít k volbám.

• První kolo senátních voleb proběhne spolu s volbami komunálními 9. a 10. 10. 2026.
• Případné druhé kolo senátních voleb se pak uskuteční o týden později, tedy 16. a 17. 10. 2026.

Foto: Wikipedia, Český rozhlas (Tomáš Frait / MAFRA / Profimedia)