Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury bylo mezi léty 2015 až 2024 – s výjimkou roku 2023 – pevnou součástí tuzemských zpráv o extremismus. S nástupem vlády Andreje Babiše se ovšem situace změnila. A soudem uznané „parlamentní fašistické hnutí” z dokumentů zčistajasna zmizelo.

Reporty ministerstva vnitra říkaly, že „rozdmýchává společenské napětí”. Označovaly jej za „xenofobně populistické”. Uváděly, že je „nejvlivnějším aktérem na poli šíření náboženské a etnické nesnášenlivosti”. Upozorňovaly, že „vytváří atmosféru strachu”. A v neposlední řadě varovaly, že „dlouhodobě oslabuje demokracii a sociální soudržnost v České republice”.

Okamurovy tahle slova nebyla nikdy po chuti.

Opakovaně se pouštěl s bývalými ministry vnitra do křížku.

A domáhal se ochrany proti domnělému očerňování před soudy.

Navzdory tomu, že Okamurova partaj nedávno odešla od soudu s třímilionovou pokutou za podněcování nenávisti kvůli předloňské předvolební kampani a sám Okamura se trestnímu stíhání vyhnul jen díky poslanecké imunitě, není o ní v nejnovější zprávě o extremismu ani zmínka. Vysvětlení se nabízí dvojí.

Buď se hnutí Svoboda a přímá demokracie výrazně polepšilo.

Anebo naše nezávislá státní správa již není zdaleka tak nezávislá.