Maďarsko se probudilo do nové reality. Enormní volební účast okolo 80 % jasně ukázala, že touha po změně a konec 16leté éry Viktora Orbána – ideologa „neliberální demokracie“ – převážila nad strachem a apatií. Strana Tisza v čele s Péterem Magyarem dosáhla ústavní většiny potřebné k opravení systému.

Boj v nerovných podmínkách

Je důležité si uvědomit, za jakých okolností k tomuto výsledku došlo. Opozice čelila:

• masivním dezinformacím a zneužívání tajných služeb,
• účelovému překreslování volebních obvodů,
• i přímému kupování hlasů či řízené přepravě voličů.

Nyní se čeká na dopočítání hlasů ze zahraničí. Zatím sečtené hlasy ukazují na ústavní většinu pro opozici (více než 133 mandátů), což je zásadní. Bez dvoutřetinové většiny by změna systému nebyla možná. Orbán instituce obsadil svými lidmi a jejich fungování přizpůsobil autoritářskému typu vládnutí.

Pragmatismus místo euforie

Péter Magyar není liberální aktivista. Je to pragmatický národovec a konzervativec, který strávil 22 let uvnitř struktur Fideszu. Jeho vítězství nestojí na lidskoprávní agendě ani eurooptimismu, ale na odporu proti všudypřítomné korupci a rozkladu ekonomiky. Právě jeho minulost v režimu mu paradoxně umožnila oslovit zklamané voliče Orbána a sjednotit roztříštěnou opozici. Návrat do lůna EU a odklon od Putinovského Ruska tedy vyhlížejme spíš s mírným optimismem, než bezbřehým nadšením.

Geopolitický paradox: Prohra pro Putina i Trumpa zároveň

Politolog Vladimir Pastuchov to pojmenoval přesně: „Rusko a Trump společně prohrávají proti Evropě.“ Maďarsko pod Orbánem sloužilo jako „ruský krtek“ v EU a jako opěrný bod pro síly, které chtějí oslabit jednotnou Evropu a transatlantickou spolupráci.

Co to znamená pro Česko?

Spojence vedle Trumpa a Putina ztratil i Babiš, Fico nebo Kacinski, kteří s obdivem vzhlíželi k Orbánovu stylu omezování rovné politické soutěže a unášení institucí. Ministr zahraničí Petr Macinka tvrdí, že ČR v Orbánovi ztratila v rámci EU klíčového spojence, ale my se ptáme: spojence pro koho? Pokud byl „spojencem“ lídr, který destabilizoval region ve prospěch Kremlu, pak je jeho pád pro českou bezpečnost a budoucnost Evropy jednoznačným přínosem.

Maďarská cesta k funkční demokracii bude ještě dlouhá. Teprve uvidíme, do jaké míry Magyar splní své předvolební sliby a využije ústavní většinu k opravě systému. Ukazuje nám ale jedno: i ten nejzabetonovanější režim má své limity, pokud se občané rozhodnou vzít si svou zemi zpět.