Budova Nejvyššího kontrolního úřadu přijde o policejní ochranu, navrhuje ministr vnitra Lubomír Metnar.

Podle předsedy úřadu Miroslava Kaly jde o útok na jeho nezávislost. Nebyl by zdaleka první.

Nezávislé instituce totiž vládě Andreje Babiše leží v krku dlouhodobě. A snaží se je nejrůznějšími způsoby oslabit.

Policejní ostraha by ze sídla Nejvyššího kontrolního úřadu měla podle Metnarova návrhu odejít se začátkem příštího roku. Prý není potřeba, neboť kontrolorům nehrozí žádné větší nebezpečí.

„Jde o pokus o naše vyhladovění, abychom se méně věnovali kontrolám,“ oponuje Kala s tím, že úřad si bude muset za desítky milionů zajistit soukromou ochranku sám.

Jakkoliv se Metnar tváří, že jde o veskrze odborné opatření, dosavadní kroky vlády potvrzují Kalovy obavy.

• Nezávislá státní služba vzala zrušením služebního zákona v zásadě za své.
• Snaha o ochočení si České televize a Českého rozhlasu nepolevuje.
• A soudnictví – včetně Ústavního soudu – čelí soustavným útokům .

Když k tomu připočteme, že součástí prezidentem vetované novely rozpočtových pravidel je snaha podřídit doposud nezávislé rozpočtové kapitoly – například právě Nejvyššího kontrolního úřadu, Ústavního soudu nebo veřejného ochránce práv – přímo exekutivě, rýsuje se velmi jasně obraz vlády, která usiluje o rozbourání stávajícího systému brzd a protivah.

Finanční, respektive rozpočtová nezávislost je pro zmíněné instituce zcela základním předpokladem jejich autonomie. Mají-li kontrolovat výkonnou moc, nemohou jí přímo finančně podléhat a být na ní závislé. Pokud naopak vláda získá pravomoc – byť nepřímo – ovlivňovat tempo, kvalitu a rozsah jejich práce, o nezávislosti nemůže být nadále ani řeč.

Únos státu není zpravidla provázen humbukem, lomozem nebo řinčením zbraní. Přichází pomalu. Krok po kroku. Jedno dílčí opatření střídá druhé. Až najednou…

A my jej teď můžeme sledovat z první řady.