Tisíckrát skloňovaná, a především velmi nutná deagrofertizace má zamezit tomu, aby byly rozhodovací a kontrolní orgány státní správy obsazeny lidmi, kteří hájí zájmy konkrétního politika či politiků. V tomto případě tedy lidmi pracujícími pro politické a obchodní zájmy Andreje Babiše a jeho koncernu Agrofert. Deagrofertizace má zkrátka jinými slovy rozpustit koncentraci moci v rukou jednoho poslance a jeho “hnutí” a konečně vyřešit snad milionkrát skloňovaný střet zájmů Andreje Babiše. Agrofert, chcete-li ANO-fert, už na pomyslné šachovnici přišel o několik svých figurek – vládní činitele. On ani jeho lidé už tedy nemají tak pohodlnou pozici a nemohou si tak snadno přihrávat svoje zakázky, přiklepávat dotace a navrhovat či měnit zákony ve svůj prospěch. Nemají teď totiž pevně v rukou exekutivu. To ovšem nic nemění na tom, že další figurky na hracím poli pro ně nejsou rozestavěny úplně špatně.

Částečně proces deagrofertizace státu započal loni na podzim, když ANO prohrálo parlamentní volby. Nová vláda začala ve státní správě dělat rozsáhlý audit, který by měl deagrofertizaci nastartovat. Je naprosto na místě, že se každá vláda obklopí na ministerstvech svým profesionálním týmem, který má stejné cíle. Vést kvalitně státní správu s Babišovými lidmi, kteří tvrdě hájí zájmy Agrofertu a staví je nad zájmy státu, by totiž šlo jen těžko. Některé významné kroky už kabinet Petra Fialy podnikl. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) slibuje, že pořádně prověří covidové dotace. Některé z nich patrně holding Agrofert neměl získat kvůli Babišovu střetu zájmů. Na to už ostatně upozornil i nový ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kromě přeobsazení některých klíčových pozic, které se podílí na hospodaření s veřejnými financemi, chce pak nová vláda prosadit i zpřísnění zákona o střetu zájmů, který by Andreji Babišovi významně zkomplikoval politický i byznysový život.

Trnitá cesta deagrofertizace

Někteří ze “spřátelených” úředníků Andreje Babiše už dostali ze státní správy vale. Jde třeba o vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurillu (který se nikdy dobrým vztahem s AB nikterak netajil), odvolán byl i šéf Lesů ČR Josef Vojáček, který měl už dříve vazby na ANO (konkrétně na okruh Jaroslava Faltýnka). Stojí za povšimnutí, že firma Uniles (z holdingu Agrofert) získala od Lesů ČR za poslední léta největší zakázky. Unilesu se začalo výrazně dařit po nástupu Andreje Babiše do vrcholné politiky.

Ve státní správě však i po volbách figuruje řada osobností, které jsou s Andrejem Babišem jedna ruka. Jde například o funkce v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. “Svoje lidi” si Andrej Babiš protlačil i do Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), nebo třeba do České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v čele s ředitelem Erikem Geussem. Ten nastoupil do vedení ČIŽP na konci roku 2014, rok po vstupu Andreje Babiše do vlády. Geuss má mimo jiné na svědomí personální čistku inspekce (v zájmu Agrofertu), která začala hned v roce 2015. Podle řady politiků a odborníků navíc Geuss nemá na pozici ředitele ani dostatečnou kvalifikaci. K tomu přidejme fakt, že čelí silné kritice za to, že v případu otrávené Bečvy “kryl záda” firmě DEZA (z holdingu Agrofert), kterou, navzdory důvodným podezřením z otrávení řeky, ihned z potenciálních podezřelých vyloučil.

Co se s úředníky ANO-fertu dá dělat?

Nikdo si samozřejmě nepřeje, aby lidé napojení na ANO-fert, byli “odstraňováni” takovým chladnokrevným způsobem, jako to dělal Andrej Babiš a jeho lidé těm, kteří neprosazovali jejich zájem. Nová vláda by měla pracovat s legitimními prostředky, které nezahrnují špinavé praktiky typu vydírání, zastrašování a šikana. Je neuvěřitelné, že právě tyto praktiky Andrej Babiš (a ostatně celé jeho “hnutí” ANO) používal – jsou pro to důkazy – a stejně má tu drzost říkat, že je v politice pro lidi, a ještě si brousit zuby na další angažmá ve vládě nebo na Hradě. Sebereflexi od členů ANO nemůžeme čekat. O to bude těžší zajistit, aby ve státní správě působili kvalitní úředníci, kteří ale nekopou primárně za osobní zájmy Andreje Babiše.

Zároveň je třeba brát zřetel na služební zákon, který má státní úředníky de facto ochraňovat před bezdůvodným propouštěním, když se mění vládní garnitury. Všechny tyto překážky ale neznamenají, že by k deagrofertizaci dojít nemělo. Bez ní bude prohra ANO ve volbách neúplná a demokracie stále ohrožená. Proto v tuto chvíli nesmí v deagrofertizaci vláda polevit, stejně tak občanská společnost nesmí přestat upozorňovat na to, že žijeme v uneseném státě. Jak víme, Babiš snad nikdy nespí.

ZEMĚDĚLSTVÍ: Vrtěti psem v režii Agro(fert)baronů

Nově obsazené ministerstvo zemědělství přistoupilo ke změně Strategického plánu zemědělství, který je součástí přípravy Společné zemědělské politiky EU 2023+. Tento plán bude určovat budoucnost tuzemského zemědělství na několik dalších let. Jeho změna vyvolala bouřlivou vlnu nevole v řadách “větších zemědělců” pod vlajkou Agrární komory nebo Zemědělského svazu. Svůj protest vyjádřili i v ulicích. Má to ale jeden háček. Protesty nebyly hnány tím, že by je snad Strategický plán poškodil, ale spíše manipulativními praktikami ze strany velkých agrobaronů.

A proč manipulativní vrtěti psem? Změněný strategický plán má naopak zajistit rovný přístup k dotacím – jak těm malým, tak těm velkým. Každý zemědělec dostane příspěvek (nároková dotace) na prvních 150 hektarů. Právě toto zastropování dotací zmírní nerovnou soutěž mezi malými a velkými zemědělci.

Ministerstvo zemědělství se tak snaží narovnat současný (a brzy minulý) stav, při kterém byli menší zemědělci ve výrazně horší pozici. A to hlavně kvůli návrhu exministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), jehož rodina má v zemědělství vlastní byznysové zájmy.

V novém plánu je tedy rozdíl pouze v tom, že velké agropodniky (jako je třeba Agrofert) nebudou mít tak výsadní postavení na úkor menších zemědělců, a tím pádem tak objemný penězovod jako dřív. A to vybraným agrobaronům dost vadí a udělají pro záchranu svých peněz cokoliv – třeba vehementně přesvědčují i další větší zemědělce, že jim chce nová vláda zkazit živobytí, a ze stínové pozice organizují demonstrace, které se tváří jako protesty běžných zemědělců.

Předešlé vlády naopak jasně “připískávaly” velkým agrárním podnikům, což zajišťovala i Agrární komora (AK). Mimochodem AK je nepokrytým podporovatelem velkých agrokoncernů, včetně toho “nejslavnějšího”, Agrofertu. Připomeňme si třeba exces, když AK do Bruselu zaslala dopis, ve kterém kritizuje německou europoslankyni Moniku Hohlmeierovou, která řešila střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Velký politický zájem o agroholdingy přišel po nástupu Andreje Babiše do vlády. Celých 90 % dotací čerpala pětina největších společností a hádejte, s kterým podnikem v čele? ANO, s Agrofertem. Byznysový zájem je tedy pro Andreje Babiše, koncového příjemce výhod z podnikání Agrofertu, obrovský. A nad těmito penězovody drží stráž neustále.

Ale nejde samozřejmě jen o Agrofert. Mezi další agrární společnosti, které si ukously velký kus dotačního koláče, jsou stabilně například i Agro Měřín nebo Úsovsko.

DOTACE: Babišova zlatá žíla

Velké téma, které již bylo rozehráno před několika lety, jsou neoprávněně vyplacené dotace a veřejné zakázky, které Agrofert získal. Všechny nezákonně vyplacené dotace by měl holding logicky vrátit. V tomto případě jde konkrétně o tzv. investiční dotace. Ty slouží jako finanční prostředek pro pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a technického zhodnocení. U dotací je vždy nutné dodržet podmínky pro poskytnutí a použití dotace vyplývající ze smlouvy. Pokud dojde k porušení dotačních podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta, je příjemce dotací povinen finanční prostředky vrátit, případně také zaplatit penále dle smlouvy. V ideálním případě (a zkrátka v každém právním státě) by tedy měly úřady po Agrofertu neprávem nabyté peníze vymáhat. Což by šlo cestou soudů, které by pravomocně rozhodly. Jenže… Podle bývalého ředitele české pobočky Transparency International Davida Ondráčky celý vtip Babišova střetu zájmů spočívá v tom, že se nikdy k soudu nedostal. Nicméně k vymáhání neprávem nabytých peněz, které Agrofert doposud nevrátil, a nezdá se, že by se k tomu chystal, může brzy dojít. Ministerstvo zemědělství má k dispozici závěrečnou zprávu k zemědělskému auditu expremiéra Babiše. A nyní údajně české úřady čekají na to, zda Brusel (který audit zpracoval) vystaví holdingu pokutu.

Na spravedlivější vyplácení dotací se soustředí zpřísněný zákon o střetu zájmů, který už leží ve Sněmovně, ovšem kvůli obstrukcím poslanců ANO zatím nebyl schválen. Zákon se týká mimo jiné toho, že “členové vlády nebudou čerpat dotace a zakázky, o kterých sami rozhodují,“ přibližuje zákon šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který je zároveň jedním z autorů poslaneckého návrhu na změnu zákona.

HEGEMON VE VYPLÁCENÍ DOTACÍ: Státní zemědělský intervenční fond

Moc nad vyplácením zemědělských dotací drží Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), kterému šéfuje Martin Šebestyán. SZIF vyplácel holdingu dotace i přesto, že Evropská komise (EK) pozastavila vyplácení investiční části evropských dotací pro Agrofert a uvedla to i v oficiálním dopise. SZIF měl za doby vlády ANO ale na věc úplně jiný názor a jen suše konstatoval, že “ze strany platební agentury Státní zemědělský intervenční fond není důvod dotace neproplácet.” Podle interpretace SZIF se na Babiše článek 4c zákona o střetu zájmů nevztahoval. Nyní s novou vládou je ředitel Šebestyán obezřetnější a tvrdí, že musí rozhodnout soud. Žalobu však stát zatím nepodal. Proč se sporná právní interpretace článku 4c a SZIF neřešila dříve, než byly Agrofertu investiční dotace proplaceny? Získat peníze zpět bude nyní mnohem složitější. Nicméně to, že Babiš není ve střetu zájmu, rozhodně není finální a oficiální stanovisko České republiky, nýbrž jen SZIFu. Pokračování v proplácení dotací však výrazně ohrozilo české státní finance, jelikož SZIF nemohl tušit, zda budou finanční prostředky z Evropské unie proplaceny.

Na fondu je ale stále problematická skutečnost, že jakožto hegemon ve vyplácení tuzemských zemědělských dotací má silné vazby na Agrofert. Dozorčí rada, která má dohlížet na činnost fondu, byla ještě donedávna plná lidí z ANO a těch, kteří mají na čerpání zemědělských dotací osobní zájem. Byli to například Monika Oborná, spoluzakladatelka hnutí ANO, Josef Kott (ANO) pracující pro společnost ZZN Pelhřimov, spadající do holdingu Agrofert, nebo Jitka Věková (SPD), bývalá členka představenstva holdingu Agrofert.

Na začátku dubna však došlo k přeobsazení dozorčí rady. Poslanci zvolili čtyři z pěti členů dozorčí rady. Pátý člen (místopředseda) je volený Senátem. Přeobsazení dozorčí rady fondu je důležitým momentem při řešení toxického střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho dopadů na správu naší země a využívání veřejných peněz. A tedy i zásadním krokem k deagrofertizaci. Novým předsedou dozorčí rady SZIF se stal Jakub Michálek (Piráti) a členy volenými Sněmovnou se stali Jakub Hruška a Josef Stehlík (za koalici SPOLU) a Pavel Moulis (za koalici PirSTAN).

"NEBEZPEČNÉ" BEZPEČNOSTNÍ SLOŽKY: Infiltrovaná GIBS

Do celé skládačky Babišova vlivu neoddělitelně patří i bezpečnostní složky. Možná si vzpomenete na nucený odchod bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína. Murín uvedl, že čelil opakovanému tlaku ze strany Andreje Babiše, který trval na jeho odchodu. V té době se už začala významně řešit kauza nezákonně vyplacených dotací na farmu Čapí hnízdo, takže se Babišovi velmi hodilo mít svého koně právě v čele GIBS. Andrej Babiš tehdy údajně pronesl, že když Murín opustí pozici ředitele do konce února 2018, “obejde se to bez skandálu“. Babiš se nezdráhal výhružek ani po Murínově odchodu a nařídil ministerstvu financí finanční kontrolou v GIBS. Po šikanózních praktikách pak Murín místo ředitele opustil.

A kdo se na jeho místo dostal? Radim Dragoun, který sice měl dostatečné kvality na ředitelský post, ovšem zároveň byl Andrejem Babišem, řekněme, “velmi přijatelný”. Jeho nominace byla podpořena někdejším detektivem Karlem Tichým, který se stýkal s Andrejem Babišem už před rokem 2006. Dále třeba stojí za to zmínit, že nový šéf GIBS Radim Dragoun začal po svém nástupu prověřovat vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. Žádné obviněni se neprokázalo. Uznávaný detektiv Nevtípil nicméně po tom, co musel čelit tlaku stran GIBS (tedy prodloužené ruky Babišovy), od policie odešel. Ještě předtím však uzavřel kauzu Čapí hnízdo a i podruhé navrhl státnímu zástupci podání obžaloby.

Dragoun svou roli zvládal přesně podle Babišových not, těžko se tomu dá rozumět jinak. A co více, ředitelem GIBS je nadále. Petr Fiala a spol. si infiltrace v bezpečnostních složkách zajisté všimli a před koalicí stojí problém, jak tyto lidi legitimními prostředky od moci odtrhnout. Bez toho totiž nemůže justice dostát svého významu a být zárukou spravedlnosti ve státě.

MEDIÁLNÍ MOC: Kdo ovládá média, ovládá mysl

Politici nesmí vlastnit média. Přísnější podmínky pro vlastnění médií politiky upravuje už zmíněná novela zákona o střetu zájmu. Novela by se dotkla poslanců, ministrů i jejich náměstků, a senátorů. Vlastnit média nebudou moct ani politici přes svěřenské fondy. Tato novela je nastavená pro všechny politické funkce plošně. Samozřejmě tedy platí i pro poslance a mediálního magnáta Andreje Babiše.

Ten pod hlavičkou Agrofertu vlastní mediální dům MAFRA, a tedy tituly jako MF DNES, Lidové noviny, Metro, 5+2, Žena a život, Cosmopolitan, Harper's Bazaar, Esquire, Téma, Rytmus života nebo třeba Rádio Impuls a televizi Óčko. Takže všechno od “zpravodajských” žánrů až po ty maximálně oddychové. Celkově tak Babišův byznys ovládá třetinu soukromého mediálního trhu.

Spojení politické a mediální moci je výsostně nebezpečné a toto téma se výrazně zvedlo už v době, kdy Andrej Babiš MAFRU koupil. Pokud k tomu ještě připočítáme, že řada médií dává Andreji Babišovi velký prostor kvůli tomu, že Babišův PR tým moc dobře ví, jak upoutat pozornost, máme tu obrovský buldozer vlivu, který tlačí zájmy a myšlenky ANO-fertu. Což Andreji Babišovi a jeho “hnutí” ANO umožňuje dělat bez větší námahy a vynaložených financí permanentní volební kampaň.

Podle analýzy výzkumnic Johany Kotišové (University od Amsterdam) a Lenky Waschkové Císařové (MUNI) se navíc vliv Andreje Babiše projevuje i přímo v redakcích MAFRY. Kromě toho, že někteří novináři z mediálního domu odcházejí, v redakcích panuje atmosféra, která podporuje autocenzuru. Zkrátka jakožto novinář takzvaně nacítíte, který názor je žádoucí a většinový a který ne. A podle toho potom píšete. Plus nezapomeňme na přímé ovlivňování obsahu, kdy Andrej Babiš v nahrávce přímo nabádá novináře Marka Přibila, co má psát o jeho politických konkurentech.

Poslanci ANO mají navíc tendence zasahovat i do fungování veřejnoprávních médií a podrývat jejich důvěryhodnost. Cesta k oslabení pozice veřejnoprávních médií vede přes mediální rady. Do Rady České televize nedávno proběhla dvě neúspěšná kola dovolby. Demokratická vládní koalice tak ztratila šanci obsadit radu lidmi, kteří by umožnili nezávislé fungování média veřejné služby. Vybrat pečlivě nové radní je o to důležitější, když snahy ANO obsadit rady svými lidmi ještě rozhodně neskončily.

OHLÍDANÁ FINANČNÍ SPRÁVA: Penězovody jen Agrofertu, to je rozkaz

S nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí v roce 2014 prudce vzrostl počet zajišťovacích příkazů na majetek a účty firem, které finanční správa podezírala, že by v budoucnu mohly mít problém s placením daní. Stát si od těchto společností předem zajistil peníze, s tím, že jim může zmrazit účty a znemožnit další podnikání.

Podle statistik finanční správy byly příkazy ve 30 % případů z rozhodnutí soudu zrušeny jako neoprávněné. K tomu však dochází až zpětně. Zajištěné prostředky firem tak na finančním úřadu leží i roky, což má pro firmy fatální následky, které ve většině případů vedou až k jejich likvidaci.

Ministerstvo financí a FAÚ

Až hororové video exministryně financí Aleny Schillerové, ve kterém strojeně odříkavá výhružné “1, 2 FAÚ jde, FAÚ si jde pro tebe.” dobře ilustruje, jak ANO využívalo finanční správu pro svoje účely. V roce 2015 tehdejší ministr financí Babiš mezi prvními spolehlivými muži jmenoval ředitele Finančního analytického úřadu (FAÚ) Libora Kazdu, doporučeného šéfem bezpečnostní divize Agrofertu Jiřím Veselým. Do poloviny května 2015 vyměnil 39 z celkového počtu 41 ředitelů odborů a sekcí. Strategicky tak obsadil svými lidmi důležité pozice ve finanční správě, která je existenčně důležitá pro zájmy Agrofertu.

Právě FAÚ začal podávat podněty finanční správě a policii, aby se zabývala konkrétními firmami. Známý je případ firmy FAU Přerov, na kterou “zaklekli” Babišovi lidi. Finanční správa tehdy vyvíjela tlak na společnost FAU, která má sklady v areálu Prechezy (z hodlingu Agrofert). Přerovská firma tak po zásahu finanční správy skončila v konkurzu. Později však vyhrála soud, který označil postup úředníků za nezákonný. Důkazy o tomto zakleknutí vyšly na povrch po zveřejnění nahrávky Skupinou Šuman, ve které Andrej Babiš jasně říká, že “naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony."

FAÚ pak mimo jiné prošetřovala i podivné Babišovy zahraniční transakce na nemovitost ve Francii (nedávný případ Pandora Papers). Ovšem až s několikaletým odstupem. Nicméně podle Úřadu Andrej Babiš rozhodně nepral špinavé peníze. Jasné důkazy pro to ale nejsou.

V současné struktuře ministerstva financí zůstala řada úředníků Babišovy vlády a my se můžeme jen domnívat, jak si nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) povede v “nepřátelském” prostředí. Prozatím došlo k jedné výrazné obměně, a sice rezignaci ředitelky finanční správy Taťjány Richterové, která byla opakovaně kritizována za likvidační postupy vůči podnikatelům. A jelikož nové ministerstvo financí chce razit více “proklientský” přístup, dává Richterová finanční správě vale.

JE POTŘEBA DOKONČIT, CO JSME ZAČALI

Ať chceme nebo ne, hrozba v podobě Andreje Babiše je tu s námi pořád. A stále ohrožuje demokratické fungování státu a jeho institucí. I přesto, že je tento boj únavný a že by se snad místy mohlo zdát, že už je dokonce vyhraný, nenechme se zmást. S molochem je potřeba bojovat důsledně a nepolevit.

Poslanec Andrej Babiš je teď sice většinu času zahnízděn ve své kanceláři v Roudnici, ale jeho chuť ovládat stát, aby se jeho firmám dařilo, rozhodně nezmizela. Uvidíme to nejspíš už brzy při jeho prezidentské kampani. Po prohře ANO v parlamentních volbách a jeho přechodu do opozice o něco více prosakuje, jakým způsobem Andrej Babiš a jeho ANO-fertí parta “řídila stát jako firmu” a protlačovala svoje vlastní zájmy na úkor občanů. Ostatně pro své firmy má Babiš stále zajištěné mohutné penězovody. Teď se ale konečně naskytla příležitost, jak unesený stát vrátit do rukou daňových poplatníků. Nenechme si tuto šanci protéct mezi prsty.

ZDROJE:

• Agrární komora si v EU stěžuje na Hohlmeierovou, tu Babiš opět kritizoval
• Zákon je nepřehledný. Šéf fondu vysvětluje, proč Babišovi stále plynou dotace
• Agroholdingová lobby šíří poplašné zprávy a hrozí sociálními nepokoji
• Je třeba prověřit, kteří úředníci si udrželi nestrannost a kteří otevřeně pracovali pro Agrofert. Vláda musí dohrát neoprávněně vyplacené dotace, jinak se jí to vymstí, říká Ondráčka
• Vlevo dole: Deagrofertizace začala. Vláda naráží na odpor a Babiš se brání
• Ministr Nekula: Pokud zemědělci chtějí více dotací, ať přejdou do režimu ekologického zemědělství
• Velký zemědělec kritizuje nové dotace: Chleba může stát 200 korun a rohlík 15
• Infiltrátor. Babiš si udržuje vliv v bezpečnostních složkách
• Osm postav na odstřel
• Lesy ČR váhají uzavřít smlouvu s Unilesem. I po Babišově odchodu do opozice prověřují možný střet zájmů
• Novinář Přibil z Babišovy nahrávky: Několikrát ze lži usvědčený chráněnec bossů MF Dnes
• Kotišová & Waschková Císařová: „Novináře v Mafře drží pocit individuální autonomie“
• Vláda podpořila zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky
• Brabcův první velký průšvih? Čistka v České inspekci životního prostředí
• Inspekce u Bečvy selhala, vládne tam carismus,“ říkají bývalí zaměstnanci
• Skončí šéf Lesů ČR? Náhradní ministr zemědělství Jurečka se s ním sejde
• Asociace soukromého zemědělství ČR
• Šéfka Finanční správy na vlastní přání končí. Stanjura od nástupce chce více‚proklientský‘ přístup
• MILIONOVÝ ZLATÝ PADÁK PRO ŠÉFKU FINANČNÍ SPRÁVY
• Agrofertizace státu a Babišova spanilá jízda na Hrad, nebo ven z politiky
• Analýza řadí Agrofert mezi největší příjemce dotací, zemědělský fond mu předběžně schválil další peníze
• Bartoš nechá prověřit dotace Babišovy firmy za covid
• Kdo stojí v čele SZIF, který nadále proplácí dotace Agrofertu trestně stíhaného premiéra Babiše
• Sněmovna neprojednala zpřísnění zákona střetu zájmů. Koalice viní ANO z obstrukcí, Schillerové vadí „posedlost Babišem“
• Finále zemědělského auditu k Babišově střetu zájmů má teprve přijít. Úřady čekají na ‚pokutu‘ od Bruselu