Vláda Andreje Babiše prosazuje své programové cíle skrze poslanecké návrhy zákonů. Činí tak téměř třikrát častěji než minulý kabinet Petra Fialy. Obcházením standardního legislativního procesu šetří čas. Zároveň však zvyšuje riziko chybovosti. Omezuje odbornou debatu. A znepřehledňuje orientaci v chystané legislativě.

• Stavební zákon.
• Služební zákon.
• Zákon o střetu zájmů.
• Zákony o České televizi a Českém rozhlase.
• Anebo rozsáhlá úprava novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Důležité návrhy zákonů jsou v tomto volebním období předkládány nikoliv jako vládní, ale poslanecké. Vyhábají se tak zpracování hodnocení dopadů regulace, klasickému mezirezortnímu připomínkovému řízení nebo projednávání na půdě Legislativní rady vlády a jejích komisí.

Legislativní proces se tak krátí o měsíce.

Současně však roste riziko chybovosti a účelovosti.

„Často se stává, že poslanecké návrhy jsou nesrozumitelné. Že jednotlivá dílčí změna dopadá na celou řadu dalších zákonů, ale v návrhu se to nepromítá,” shrnula problémy stávající praxe předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná s tím, že řada těchto iniciativ vzniká bez hlubší analýzy a často jen na základě jednoho případu, který zákonodárce zaujme.

Odborníci proto Babišovu vládu vyzývají, aby se vrátila k obvyklému běhu věcí, podstatné změny právního řádu činila prostřednictvím vlastních návrhů a neobcházela řádný legislativní proces.

Jistě je bez váhání poslechne.